• Nezařazeno

První zmínky o začátcích utváření pekařského družstva v Brně jsou již z roku 1900, k jeho iniciátorům patřil tehdejší brněnský senátor Josef Hybeš. Ustavující valná hromada družstva Dělpe (Dělnická pekárna) se konala v květnu 1907 v pekárně na Staré ulici. Po počátečních těžkostech se výroba úspěšně rozvíjela a v roce 1920 se pekařské družstvo spojilo se sítí družstevních prodejen Včela.

Nově vzniklá kooperace zakoupila pozemky v ulicích Cejl a Bratislavská v Brně a v roce 1925, tedy právě před 100 lety, na nich začala budovat největší pekárnu na Moravě. Tento moderní pekárenský podnik tvořila výrobní pekařská hala s parními pecemi, cukrářská dílna a výroba perníků. Rozvozy po Brně zajišťovalo 16 koňských povozů. Součástí areálu pekárny o rozloze přibližně 5500 m² byly i stáje pro koně, budovy zajišťující údržbu pekárny a také moderní bytový dům s 20 byty pro zaměstnance pekárny a členy družstva Včely. Do ulice Cejl byly v tomto domě situovány obchody a obchodní pasáž.

Ve výrobní hale pekárny bylo v přízemí instalováno pět parních pecí, další malá pec se nacházela v suterénu pekárny. Na galerii byly umístěny mísicí stroje, pod nimi děličky těsta a tvarovací a stáčecí stroje. Vlastní výrobní hala pekárny byla řešena velmi účelně a promyšleně, například světlá výška zde byla 6 m, což při větrání protilehlými okny zaručovalo v hale velmi dobré pracovní klima. Postupně pekárna zvyšovala výrobu i počty zaměstnanců.

Ke konci druhé světové války, v listopadu 1944, byla pekárna bombardována americkými bombardéry B-24 a Boeing B17 – šlo o náhradní shoz munice místo cíle v jižním Polsku. Na jaře 1945 byl provoz znovu částečně poškozen po náletu sovětských letadel na Zbrojovku Brno.

Po konci války dochází k prudkému rozvoji pekárny, v roce 1947 měla již 217 zaměstnanců, 15 vlastních prodejen, vlastní kavárnu, rekreační středisko a také moderní vozový park včetně vlastní autodílny. V roce 1952 přechází pekárna do národního podniku Pekárny Brno a dále pokračujícího n. p. Jihomoravské pekárny. V roce 1962 jsou zde vyměněny parní pece za pásové pece B 40 a instalována liberecká linka na rohlíky. Teprve v roce 1981 je dížový systém míchání těst nahrazen kontinuálními výrobníky KVT a KVPT z Toposu Šluknov a instalují se pásové cyklotermické pece z Továren mlýnských strojů Pardubice (dnes J4). Poté až do privatizace v roce 1996 k žádné další modernizaci pekárny nedošlo, protože se plánovala výstavba nové průmyslové pekárny v Brně-Hádech.

Za účelem privatizace průmyslové pekárny S 3 v Brně – Horních Heršpicích byla založena společnost s ručením omezeným Hepek. Těsně před podáním přihlášek do privatizačního řízení však tato firma změnila svůj původní úmysl a přihlášku do obálkové soutěže privatizačního řízení podala na pekárnu Cejl 85, kterou pak také v roce 1996 koupila. Stav pekárny a budov areálu byl tehdy z výše uvedených důvodů velmi špatný. Sklady surovin v suterénu byly vlhké, bez izolace, vnější omítky byly z velké části ještě v původním stavu z let 1925–1926. Zastaralá byla výměníková parní stanice, pekárna byla vytápěna středotlakou párou, páru do výroby odebírala pekárna z blízké teplárny na ulici Cejl. Ve velmi nevyhovujícím stavu bylo sociální zařízení a šatny pro zaměstnance.

Nový majitel společnost Hepek zajistil úvěry na potřebné opravy a inovace včetně provozního úvěru. Veškerý zisk se v té době používal na splácení těchto úvěrů. Postupně se obměnil vozový park (v době privatizace byla ještě v provozu rozvážková auta Robur z někdejší Německé demokratické republiky) i technologická zařízení. Kontinuální výměníky těst byly nahrazeny mísicími centry, ve zdejší chlebové mísírně těst se jako první v ČR realizovala řízená výroba kvasů.

Ve spolupráci s Mendelovou zemědělskou a lesnickou univerzitou v Brně zde bylo instalováno zařízení na přírodní úpravu přídavných látek do chlebového těsta, tzv. zápary. (Toto slovo v českém jazyce neexistovalo a od té doby se v odborné pekařské praxi v češtině používá.) Jako první v ČR se v pekárně Hepek realizovala průmyslová výroba pšeničných kvasů, k níž se využívaly neprodané rohlíky. Prostory pro výrobu pšeničných kvasů připomínaly velkou laboratoř, výroba byla počítačově řízena. I z tohoto popisu je zřejmé, že pekárna Hepek v té době patřila mezi průkopníky nových technologií v pekařském průmyslu v ČR. Tříčlenné vedení pekárny v té době aktivně spolupracovalo s předními výrobci pekařských technologií v Evropě.

Ve stavební části areálu pekárny byly nově provedeny vnější omítky výrobní haly, expedice a administrativní budovy, byla rekonstruována vnitřní a venkovní kanalizace, vybudovala se nová elektro VN přípojka a trafostanice, modernizovala se výměníková stanice a další.

O úspěších firmy Hepek i v nedávné době hovoří získání titulu Nejlepší řemeslný chléb v roce 2003, 2004 a 2006 a ocenění celozrnných výrobků s použitím zápary. Firma Hepek byla založena v prosinci 1991 a v srpnu 2008 fúzovala do mateřské společnosti Penam, a. s. Po výstavbě nové pekárny v Rosicích v roce 2017 byla výroba v pekárně Hepek ukončena.

Pozemky areálu pekárny společnost Penam prodala, v současné době se zde dokončuje výstavba nového bydlení s 239 bytovými jednotkami a se službami pětihvězdičkového hotelu s bohatou nabídkou služeb pro budoucí rezidenty pod názvem Pekárenský dvůr.

Jaroslav Menšík