• Právní poradna

V návaznosti na výkon práce přesčas nebo práce ve svátek nabízí právní úprava jako jednu z variant kompenzace poskytnutí náhradního volna. Pravidla jeho čerpání jsou poměrně přizpůsobivá a nabízejí řadu možností, které mohou zaměstnavatelům pomoci lépe organizovat práci třeba v případě, kdy čelí výkyvům v zakázkách nebo obtížné předvídatelnosti práce. Nedávné soudní rozhodnutí potvrdilo, že v případě práce přesčas lze různým způsobem přistoupit i k tomu, zda náhradní volno poskytovat zaměstnancům jako placené či neplacené.

Náhradní volno za práci přesčas

Možnost čerpání náhradního volna spojuje zákoník práce jednak s výkonem přesčasové práce, a jednak s prácí ve svátek. V obou případech má ale náhradní volno trochu jinou povahu. Rozdíl spočívá především v pořadí jednotlivých možností kompenzace práce přesčas nebo práce ve svátek.

Jestliže zaměstnanec odpracoval práci přesčas, přísluší mu podle § 114 odst. 1 zákoníku práce dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku. Náhradní volno je tedy až druhé v pořadí a zákon jeho čerpání podmiňuje dohodou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.

Upozornění: Nění přípustné, aby zaměstnavatel jednostranně rozhodl, že bude zaměstnanec za odpracovanou práci přesčas čerpat náhradní volno. Může zaměstnanci navrhnout, že dostane namísto příplatku, který představuje primární kompenzaci, náhradní volno. Bude pak na zaměstnanci, zda takovou nabídku přijme či nikoli. Stejně tak zaměstnanec, má-li zájem na tom, aby za přesčasovou práci čerpal náhradní volno, může zaměstnavateli tento postup navrhnout, ale nemůže o něm sám rozhodnout.

Pro uzavření dohody o tom, že bude zaměstnanec čerpat náhradní volno, nevyžaduje zákon zachování písemné formy. Záleží na samotných stranách, jakou formu zvolí, a není vyloučeno, aby se dohodly jen ústně.

Náhradní volno má pro zaměstnavatele ještě tu výhodu, že hodiny práce přesčas, za které bylo poskytnuto, se podle § 93 odst. 5 zákoníku práce nezapočítávají do nejvyššího přípustného rozsahu práce přesčas, který smí zaměstnanec odpracovat.

Náhradní volno za práci ve svátek

Zaměstnanci, jenž odpracoval práci ve svátek, má zaměstnavatel podle § 115 zákoníku práce poskytnout dosaženou mzdu a náhradní volno. Strany se ovšem mohou dohodnout na tom, že namísto náhradního volna dostane zaměstnanec příplatek, a to ve výši 100 % průměrného výdělku.

Na rozdíl od práce přesčas má tedy poskytnutí náhradního volna v případě odpracování práce ve svátek přednost před příplatkem. Právní úprava se zaměstnanci primárně snaží vynahradit skutečnost, že musel ve sváteční den pracovat, poskytnutím jiného dne pracovního klidu. Upřednostňuje-li zaměstnanec namísto volna vyšší výdělek a zaměstnavatel s tím souhlasí, pak mu bude namísto volna poskytnut příplatek.

Oproti práci přesčas je u práce ve svátek zcela jasné, že musí být zaměstnanci za dobu čerpání náhradního volna poskytnuta náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Náhradní volno má být zaměstnanci poskytnuto nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek nebo v jinak dohodnuté době.

Do kdy musí být náhradní volno čerpáno

Jde-li o práci přesčas, musí být náhradní volno zaměstnanci poskytnuto nejpozději do 3 kalendářních měsíců ode dne, kdy byla práce vykonána. Zákon ovšem výslovně nabízí možnost dohodnout se na jiné době. Znamená to, že časový rámec pro čerpání náhradního volna může být prodloužen i zkrácen. Není vyloučeno, aby mezi odpracováním přesčasové práce a vyčerpáním náhradního volna uplynula i delší prodleva.

Praktický příklad: V jarních měsících roku měl zaměstnavatel nadstandardní množství zakázek a zaměstnanci tak za březen, duben a květen odpracovali dohromady více než 100 hodin práce přesčas. Zaměstnavatel očekává, že v letních měsících může přijít výpadek v zakázkách a mohlo by proto být z jeho pohledu užitečné, pokud by v této době zaměstnanci čerpali náhradní volno. Ke snížení zakázek ale dojít nemusí a v takovém případě by zaměstnavatel chtěl využít náhradního volna v druhé polovině prosince, kdy bude jeho provoz významně utlumen.

Zaměstnancům proto navrhl, že jim zaplatí příplatek pouze za část odpracovaných hodin práce přesčas a 80 hodin ponechá pro možnost čerpání dvou týdnů náhradního volna v létě, případně pak na konci roku. Někdy jsou takováto řešení označována jako „banka přesčasů“, nebo poněkud nepřesně jako „konto“ pracovní doby.

Budou-li zaměstnanci s navrženým řešením souhlasit, nedojde k žádnému porušení zákona, a to ani v případě, kdy se stav zakázek vyvine tak, že v létě potřeba náhradního volna nenastane, a zaměstnanci si tak vyčerpají náhradní volno za přesčasy odpracované v jarních měsících až ke konci roku. I když se pro dohodu o čerpání náhradního volna nevyžaduje písemná forma, v případě jako je ten výše popsaný doporučujeme, aby zaměstnavatelé věnovali pozornost hledisku prokazatelnosti. Pokud má mezi odpracováním práce přesčas, případně práce ve svátek, a čerpáním náhradního volna uplynout doba delší než 3 měsíce, měl by být zaměstnavatel připraven na to, aby v případě kontroly ze strany inspekce práce uměl vysvětlit, proč dosud nebyla vykonaná práce kompenzována.

Případná delší dohodnutá doba pro vyčerpání náhradního volna by neměla překročit 12 měsíců. Při sjednání delší doby už se totiž vytrácí návaznost mezi odpracovanou přesčasovou prací a její kompenzací. Navíc hrozí také nepřiměřené nahromadění nevykompenzované přesčasové práce.

Pokud by do zákonem stanovené tříměsíční, nebo jinak dohodnuté doby zaměstnanec náhradní volno nevyčerpal, obnovilo by se navzdory původní dohodě o náhradním volnu právo na poskytnutí příplatku, případně i dosažené mzdy (podle toho, která varianta čerpání náhradního volna se uplatní – viz dále).

Má-li být zaměstnanci za odpracovanou práci ve svátek nebo přesčasovou práci poskytnuto náhradní volno, pak o přesném termínu jeho čerpání rozhoduje zaměstnavatel. Náhradní volno se z tohoto hlediska chová podobně jako dovolená. Jestliže má zaměstnanec zájem na tom, aby čerpal náhradní volno v určitý den, může o to zaměstnavatele požádat. Nemůže si ale jednostranně „vzít“ náhradní volno v kterýkoli den.

Náhradní volno placené, nebo neplacené?

Zákoník práce v § 114 odst. 1 předpokládá, že náhradní volno za odpracovanou práci přesčas bude poskytnuto tak, že bude zaměstnanci poskytnuto (pouze) namísto příplatku. Za odpracovanou přesčasovou práci tak má být zaměstnanci zaplacena poměrná část jeho základní mzdy. Náhradní volno pak má být poskytnuto jako neplacené.

Tento způsob čerpání náhradního volna ale není obvyklý. Lze předpokládat, že by s ním měli problém především zaměstnanci, a to zvláště v případě, kdy by v kuse čerpali delší dobu neplaceného náhradního volna. Zaměstnavatelé v případě dohody o náhradním volnu častěji postupují tak, že zaměstnanci za vykonanou přesčasovou práci bezprostředně (v následujícím výplatním termínu) nezaplatí ani příplatek, ani dosaženou mzdu, a náhradní volno pak zaměstnancům poskytují jako placené. Buď je zaměstnancům zaplacena mzda ve výši odpovídající tomu, kdyby byla vykonávána práce, nebo náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Podle našich poznatků je právě tato varianta čerpání náhradního volna pro zaměstnance atraktivní.

Postup, kdy zaměstnavatel za odpracovanou přesčasovou práci nezaplatí mzdu v následujícím kalendářním měsíci, nýbrž až později, konkrétně v měsíci následujícím po měsíci, ve kterém zaměstnanec čerpal náhradní volno, představuje určité odchýlení od úpravy splatnosti mzdy vyjádřené v § 141 odst. 1 zákoníku práce. Nejvyšší soud ovšem ve svém rozsudku ze dne 24. 2. 2021, sp. zn. 21 Cdo 2217/2020, uvedl, že se strany od úpravy splatnosti mzdy mohou odchýlit.

I s odvoláním na uvedené rozhodnutí pak Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 25. 8. 2022, sp. zn. 6 Ads 138/2022, potvrdil, že zaměstnavatel neporušuje zákon, pokud zaměstnancům za odpracovanou práci přesčas nezaplatí mzdu ani příplatek a náhradní volno následně poskytne jako placené. Uvedené rozhodnutí bylo vydáno ve sporu, ve kterém zaměstnavatel napadl rozhodnutí inspektorátu práce, kterým mu byla v souvislosti s uvedeným postupem při čerpání náhradního volna uložena pokuta. Jde proto o významný rozsudek, který postavil na jisto, že se zaměstnavatelé v uvedených případech pokuty obávat nemusejí.

Upozornění: Nejvyšší správní soud potvrdil, že neposkytnutí mzdy za odpracovanou práci přesčas a následné čerpání placeného náhradního volna představuje odchylku od zákona. Aby se strany odchýlily od zákona, musí dojít k určitému právnímu jednání. V posuzovaném případě měl zaměstnavatel s jednotlivými zaměstnanci uzavřené dohody, v nichž bylo sjednáno, že při čerpání náhradního volna se bude postupovat uvedeným způsobem.

Podle našeho názoru ovšem vzhledem k § 4a odst. 2 zákoníku práce může k odchýlení od zákona dojít i prostřednictvím kolektivní smlouvy nebo vnitřního předpisu. Jestliže u zaměstnavatele nepůsobí odborová organizace a pokud nechce zvláštní pravidla sjednávat v dohodách s jednotlivými zaměstnanci, měl by vydat vnitřní předpis a v něm popsat, že v případě dohody o čerpání náhradního volna nebude za vykonanou práci přesčas poskytnut příplatek ani dosažená mzda a náhradní volno bude pak poskytnuto jako placené.

JUDr. Jaroslav Stránský, Ph.D.