Vyhledat
Menu

Navrhované nařízení o obalech a obalových odpadech PPWR

Evropský parlament na svém plenárním zasedání 24. 4. 2024 schválil návrh nařízení o obalech a obalových odpadech PPWR (Packaging and Packaging Waste Regulation). Zajistit má vysokou úroveň ochrany životního prostředí na vnitřním trhu EU. Protože PPWR významně ovlivní odvětví potravin a nápojů směrem k větší udržitelnosti, musí být takové přizpůsobení v souladu s ostatními právními předpisy EU. Společným základem všech opatření v předloženém nařízení je tak dodržování norem bezpečnosti potravin a kompatibilita s cílem snížit plýtvání potravinami.

Cílem PPWR je mimo jiné zabránit vzniku vysokého množství obalových odpadů, podpořit vysoce kvalitní recyklaci a usnadnit informovanost spotřebitelů. Tato nová pravidla mají přispět i ke snížení závislosti EU na dovozu surovin a fosilních paliv, podporovat inovace a ekonomický růst. Za poslední desetiletí se množství obalového odpadu zvýšilo o více než 20 % a očekává se, že do roku 2030 vzroste o dalších 19 %, pokud nebudou přijata žádná opatření. U plastových obalových odpadů je pak očekáván nárůst o 46 % do roku 2030. Výroba obalů a nakládání s obalovým odpadem má v EU odhadovaný celkový obrat 370 miliard EUR. Transformace odvětví obalů a obalového odpadu hraje proto významnou roli a má vysoký potenciál při přeměně Evropy na čisté a udržitelné oběhové hospodářství v souladu s Evropskou zelenou dohodou. V návaznosti na Akční plán pro oběhové hospodářství mají být všechny plastové obaly uváděné na trh v EU do roku 2030 znovu použitelné nebo recyklovatelné, kapacita pro třídění a recyklaci obalů v EU by se měla čtyřnásobně zvýšit.

Obaly potravin a nápojů hrají zásadní roli při ochraně a uchovávání nezávadnosti produktů pro spotřebitele. Potraviny jsou při výrobě, zpracování, skladování, přípravě a podávání ke konzumaci v kontaktu s mnoha materiály a předměty. Mimo obaly sem patří také nádoby na potraviny, stroje na zpracování potravin a kuchyňské a stolní nádobí. Pro zajištění vysoké úrovně bezpečnosti potravin musí všechny materiály přicházející do styku s potravinami vyhovovat nařízení o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami při uvádění na evropský trh (NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/1381 ze dne 20. června 2019 o transparentnosti a udržitelnosti hodnocení rizika ze strany EU v potravinovém řetězci). Zvláště důležité je nařízení o materiálech a předmětech z recyklovaných plastů určených pro styk s potravinami, které specifikuje parametry recyklace včetně nových technologií (NAŘÍZENÍ KOMISE EU 2022/1616 ze dne 15. září 2022 o materiálech a předmětech z recyklovaných plastů určených pro styk s potravinami a o zrušení nařízení (ES) č. 282/2008).

Aktuální stav projednávání

Návrh nařízení PPWR právě prochází evropským legislativním procesem. O složitosti materie svědčí i fakt, že ve výborech Evropského parlamentu bylo podáno přes 2700 pozměňovacích návrhů. Finální verze dohody PPWR vzešla z jednání Trialogu ukončeného 4. března 2024. Komise však poté nesouhlasila s ustanovením týkajícím se používání recyklátu, který pochází pouze z trhu EU, z důvodu znemožnění mezinárodního obchodu podle Světové obchodní organizace WTO (World Trade Organization). Primárním úkolem této organizace je totiž rovnost v rámci otevřeného trhu. Sporné ustanovení bylo proto upraveno v souladu s pravidly WTO a potvrzeno. Tuto verzi, kterou nyní akceptují všechny strany Trialogu – Komise, Evropský parlament a Rada – na svém posledním plenárním zasedání 24. dubna 2024 potvrdili europoslanci.

Cesta do finále je ale ještě dlouhá a potrvá několik měsíců. PPWR musí nyní revidovat právníci-lingvisté a poté bude předložena k finálnímu schválení Evropskému parlamentu, který bude již v novém složení po červnových volbách. Časový plán není zatím jasný, rozhodne o něm až nový europarlament, nicméně nařízení by mělo platit od 1. 1. 2025.

(Zdroj: „Platforma obaly 21“, jejímž cílem je poskytnout prostor pro vyjádření a diskuzi týkající se obalů ze všech stran a úhlů pohledu. V poslední době se množí aktivity, které neinformovaného spotřebitele často manipulují a podsouvají myšlenky pouze kritizující obaly, bez zohlednění jejich pozitivních funkcí, zveličující negativní dopad obalů na životní prostředí. Smyslem této platformy je dát prostor kritikům i zastáncům funkčních obalů.)

Nezpochybnitelné funkce obalů

V důvodové zprávě k návrhu nařízení PPWR z 30. 11. 2022 jsou srozumitelně popsána odůvodnění a cíle návrhu:
„Obaly jsou nezbytné pro ochranu a dopravu zboží. Výroba obalů je v EU rovněž významnou hospodářskou činností. Regulační přístupy se však v jednotlivých členských státech liší, a tím vznikají překážky, které brání bezchybnému fungování vnitřního trhu s obaly. V nedávné době byly zaznamenány odlišnosti, které se týkají například požadavků na označování obalů, přístupů k definování recyklovatelných nebo opětovně použitelných obalů, přístupů k úpravě poplatků v rámci rozšířené odpovědnosti producenta a omezení uvádění některých obalových formátů na trh. Kvůli těmto rozdílům vzniká právní nejistota pro podniky, která vede k nižším investicím do inovativních obalů šetrných k životnímu prostředí a do nových oběhových obchodních modelů. Obaly rovněž představují zásadní problém z hlediska životního prostředí. Na jejich výrobu se spotřebuje jedno z největších množství původních materiálů (v EU na ni jde 40 % z celkové spotřeby plastů a 50 % z celkové spotřeby papíru) a obaly také tvoří 36 % tuhého komunálního odpadu. Větší používání obalů spolu s nízkou mírou jejich opětovného používání a recyklace brzdí rozvoj nízkouhlíkového oběhového hospodářství. V posledních letech odvětví obalů rostlo rychleji než hrubý národní důchod a vedlo k prudkému nárůstu emisí CO2 a dalších plynů a k nadměrnému využívání přírodních zdrojů, úbytku biologické rozmanitosti a znečištění.

Z údajů Eurostatu a zpráv s údaji o trhu vyplývá, že se v návrzích obalů ve větší míře uplatňují prvky, které mohou znemožnit recyklaci. Obal je „nerecyklovatelný“, pokud ho nelze sebrat v rámci tříděného sběru nebo pokud není vhodný pro nejmodernější postupy třídění a recyklace, které jsou v EU zavedeny. Podíl nerecyklovatelných obalů se mezi lety 2012 a 2020 významně zvýšil. Navíc se často nerecyklují ani obaly, jejichž recyklace je technicky možná, protože postupy nezbytné pro jejich sběr, třídění a recyklaci nejsou v praxi dostupné nebo nejsou nákladově efektivní, nebo výstup není natolik kvalitní, aby odpovídal poptávce na koncových trzích s druhotnými surovinami.“

Hlavní cíle nařízení PPWR v bodech:

  • Harmonizovat vnitrostátní opatření týkající se obalů a nakládání s obalovými odpady.
  • Podporovat opětovné použití, recyklaci a další formy využití obalového odpadu namísto jeho konečného odstranění.
  • Usnadnit používání udržitelných obalů na vnitřním trhu a minimalizovat složitost obalů.
  • Podpořit ekonomicky proveditelná řešení a zlepšit opětovnou použitelnost a recyklovatelnost obalů.
  • Minimalizovat látky vzbuzující obavy při použití v potravinářských obalových materiálech.
  • V zájmu usnadnění třídění a recyklace zavést označování obalů snadno srozumitelným způsobem (např. systémem harmonizovaných symbolů), aby byli spotřebitelé informováni o jejich recyklovatelnosti a o tom, kam by se daný obalový odpad měl vyhodit.
  • Obaly navrhovat tak, aby měly co nejmenší objem a hmotnost, a přitom si zachovaly schopnost plnit funkce obalu.
  • Finálním cílem je omezit produkci obalů a obalových odpadů a zlepšit oběhovost obalů na celém vnitřním trhu EU.

Problematický článek 26 „Cíle pro opětovné použití“

Cíle nařízení jsou jistě bohulibé, nicméně vícero věcí je rozporuplných. Např. text části článku 26: „Hospodářské subjekty používající přepravní obaly nebo prodejní obaly používané pro přepravu k dodání výrobků jinému hospodářskému subjektu v rámci téhož členského státu zajistí, aby byly tyto obaly opakovaně použitelné v rámci systému pro opětovné použití.“

Toto ustanovení sice připomínkovala PK takto: „Stanovení povinnosti, aby přepravní obaly byly v rámci vnitrostátní přepravy a přepravy mezi závody pouze jako 100 % opakovaně použitelné, je diskriminační, protože velikost států se podstatně liší a větší státy budou zatíženy mnohem větší dopravní vzdáleností na vracení těchto opakovaně použitelných obalů, což může mít i významné negativní environmentální dopady. Dále tento požadavek z přepravních obalů vylučuje strečové folie, které jsou zvlášť v potravinářství používány z důvodu zajištění stability a bezpečnosti přepravovaných potravin při přepravě i další manipulaci. Pokud bude tato folie nahrazována opakovaně použitelnými obaly, může dojít k tomu, že jako přepravní obal bude použit obal, který bude mít horší uhlíkovou stopu než folie.“, avšak zůstalo při schvalování beze změn.

Dále např. neprošla povinnost hradit náklady za úklid veřejných prostranství (littering) za všechny obaly.

Zálohování obalů je povinné, pokud členský stát nedosahuje 80% sběru plastových nápojových obalů a 80% sběru nápojových plechovek v roce 2026. Pokud je dosáhne, může požádat o výjimku. Pro ČR je však výjimka nereálná vzhledem k nízkému sběru plechovek.

Obaly, které se používají k přepravě uvnitř jedné podnikatelské skupiny v rámci EU, musí být ze 100 % opakovaně použitelné. Obaly, které se používají k přepravě mezi podniky v rámci jednoho členského státu, musí být také ze 100 % opakovaně použitelné.

Prevenční cíle zůstaly zachovány dle původního návrhu a jsou zjevně diskriminační. Např. ČR musí snížit jako prevenci vzniku obalového odpadu o 15 % během prvních 5 let, ale např. Německo o pouhých 8 %.

Spousta věcí je zatím nejasných a bez definic. Je proto obtížné určit finanční dopady, protože budou velmi záviset na implementačních a delegovaných aktech Komise. To vše se bude řešit až v následujících letech a obdobích.

Návrh novely směrnice o potravinovém odpadu

Ruku v ruce s PPWR se připravuje také novela směrnice o odpadech, která se zabývá potravinovým a textilním odpadem. Evropský parlament již přijal svoje stanovisko a mj. navrhl zvýšit povinný cíl snížení odpadu pro potravinářství z 10 na 20 %. Jednání členských států v Radě EU ale stále probíhají.

Závěr – chystá se obalová revoluce

Návrh nařízení PPWR je stostránkový dokument doplněný o 20 stran obsahujících legislativní finanční výkaz, správní opatření a odhadovaný finanční dopad návrhu. Dále k němu náleží 36 stran XIII. příloh: Orientační seznam předmětů, které odpovídají definici obalů; Kategorie a parametry pro posuzování recyklovatelnosti obalů; Kompostovatelné obaly; Metodika posuzování, jak zmenšit obaly na možné minimum; Omezení použití obalových formátů; Zvláštní požadavky na systémy opětovného použití a doplňovací stanice; Postup posuzování shody; Formulář eu prohlášení o shodě č.* …; Informace k registraci a podávání informací pro účely registrace; Minimální požadavky na systémy zálohování a zpětného odběru; Plán provádění předkládaný v souladu s čl. 46; Údaje, které mají členské státy zahrnout do svých databází obalů a obalových odpadů; Srovnávací tabulka se směrnicí 94/62/es.

Podrobně a s fundovaným výkladem hostů se problematice věnovalo společné zasedání výborů PK ČR 11. 4. 2024 – Výboru pro životní prostředí a Výboru pro udržitelnou a etickou produkci. Jde o skutečnou obalovou revoluci, která se zejména týká potravinářství.

Osobně doporučuji těm, kdo se tématu obalů a obalového odpadu v potravinářských společnostech věnují, možnost získat další informace na stránkách:

Ing. Eva Řehák Nováková
externí spolupracovnice SPaC

Pro přidání komentáře se prosím přihlaste. Pokud nemáte účet, můžete si zaregistrovat nový účet.

« Předchozí článek