• Trendy a trhy

První jarní sluníčko nám už za pár dní přinese jedny z nejdůležitějších svátků – Velikonoce. Velikonoční tradice se na našem území dodržují již odpradávna a mnoho z nich si našlo cestu i do moderních domácností. Velikonoční oslavy patří mezi nejdůležitější kulturní a společenské události, které mají nejen náboženský význam, ale zároveň představují i oslavu jarních dnů, probouzející se přírody a nového života. Svátky jara se přirozeně promítly i do přípravy pokrmů a pekařských výrobků, které dávají této události tu pravou atmosféru. Velikonoční pečivo je v našich krajích velmi pestré a bohaté, každý výrobek na svátečním stole má i svůj symbolický význam. Na sváteční tabuli by rozhodně neměl chybět nadýchaný mazanec, třený beránek, kynuté jidáše, ale i křehké Boží milosti či zdobené medové perníčky.

Náboženské symboly a tradice

Mezi nejdůležitější křesťanské tradice, které se pojí s dobou Velikonoc, patří zvyky dodržované v souvislosti s pašijovým týdnem. Ten získal své označení podle pašijí, což je tradiční biblické vyprávění, které vypovídá o životě a utrpení Ježíše Krista. Věřící si díky tomu připomínají poslední týden jeho pozemského života, smrt na kříži a následné zmrtvýchvstání. Svatý týden, jak se pašijovému týdnu také říká, začíná Květnou nedělí a končí na Boží hod velikonoční. Kromě náboženských tradic se však s tímto obdobím pojí také celá řada pohanských zvyků a lidových obyčejů. Právě proto dnes mnozí lidé za nejdůležitější svátek považují Velikonoční pondělí. Jaké tradice se v jednotlivých dnech pašijového týdne dříve dodržovaly nebo stále dodržují?

Škaredá středa – připomínka, že Jidáš Iškariotský zradil Ježíše Krista, pečení jidášů, které se jedí další den ráno, vymetání komínů a zlých sil, kdo se mračí – bude se mračit celý rok.
Zelený čtvrtek – připomínka poslední večeře Páně, poslední den, kdy zvoní kostelní zvony, než „odletí do Říma“, konzumace zelené stravy nebo pouze zeleniny.
Velký pátek – připomínka ukřižování Ježíše Krista, přísný půst, velkopáteční mše a obřady, den otevírání hor a hledání pokladů, na Velký pátek se nesmí pracovat.
Bílá sobota – dnem úklidu, velkého pečení mazanců a beránků, pletení pomlázek a zdobení vajíček.
Boží hod velikonoční – v neděli před Velikonocemi probíhalo svěcení mazance, vajec, beránka či vína. Každý host pak z těchto pochutin dostal ochutnat. V některých krajích se z vysvěceného jídla dalo trochu na zahradu či na pole, což mělo zajistit hojnost úrody
Velikonoční pondělí – den pomlázky a koledování. Na Velikonoční pondělí se po čtyřicetidenním půstu bohatě hoduje.

Velikonoční pečivo – mazanec

Tak jako na vánoční tabuli nesmí chybět vánočka, na velikonoční je to mazanec. Připravuje se z kynutého těsta a jeho tvar symbolizuje slunce. Mazanec patří mezi nejstarší druhy českého obřadního pečiva a pekl se vždy tradičně na Bílou sobotu. Ještě před přijetím křesťanství se pekly sladké kynuté bochánky pro oslavy bohyně jara. První recepty na mazanec pochází z 16. století. Dodnes je zachován zvyk udělat před pečením na povrchu mazance kříž, který má symbolizovat Boží dar.

Boží milosti

Toto smažené sváteční pečivo bylo nabízeno poutníkům, kteří navštívili hospodáře před Velikonoci. Boží milosti byly připravovány z nekynutého těsta, které bylo místo vody zaděláváno smetanou. Měly tvar čtverců, kosočtverců, kosodélníků i kroužků. Středy byly ozdobeny buď třemi kruhovými okénky, nebo třemi podélnými řezy.

V historických pramenech lze najít domněnku, že při pohledu skrz otvory v tomto pečivu mohl zbloudilý poutník najít správnou cestu a také odhalit „zlého ducha“, ukrytého v cizím neznámém člověku. Když poutník tímto pečivem otáčel tak, že se mu jednotlivé otvory otáčely před očima, údajně za nimi spatřil jiný svět – minulost nebo budoucnost.

Velikonoční beránek

V křesťanství se beránek peče od středověku jako symbol obětování Ježíše Krista za lid a spásu světa. Beránek tak představuje nevinnost, čistotu a poslušnost. Pro mnohé představuje také nový život nebo mláďata, která se na jaře rodí.

Beránek v podobě sladkého pečiva se pravděpodobně objevil až v 17. století, což údajně souvisí s tím, že bylo jehněčí maso nedostatkovým zbožím. Tradice se dochovala dodnes. Beránek se peče na Bílou sobotu.

Jidáše

Jidáše představují sladké pečivo z kynutého těsta slazené medem, svůj původ mají v křesťanství. Jidáš byl jedním z dvanácti apoštolů, který zradil Ježíše Krista za 30 stříbrných. Sladké jidáše tuto zradu symbolizují. Pečivo má svým tvarem připomínat svinutý provaz, na kterém se oběsil Jidáš, když zradil Ježíše a způsobil tak jeho zatčení. Jidáše se také pečou ve tvaru bochánků. Připravují se na Zelený čtvrtek, který je dnem odpuštění. Podávají se tradičně k snídani a mají zajistit pevné zdraví.

Zdobené perníčky

Perníčky s aromatickou a kořeněnou vůní a intenzivní chutí jsou tradiční sváteční pochoutkou, která by neměla chybět na velikonočním stole. Pečlivě namíchaná směs koření a med jim dodají lahodnou chuť a vůni. Perníčků je dle krajových zvyklostí nepřeberné množství – liší se recepturou, velikostí, tvary či zdobením. Každý kousek je pak malé umělecké dílo, neboť jedinečnost mu dodá právě způsob zdobení. Perníčky mohou ozdobit velikonoční stůl a vykouzlit krásnou atmosféru svátků jara.

Připravil: Ing. Jaromír Dřízal