• Právní poradna

Rok 2024 přinesl do úpravy pracovněprávních vztahů řadu novinek. V účinnost vstoupilo několik nových pravidel v zákoníku práce, byla zvýšena minimální i zaručená mzda a vydány další nové prováděcí předpisy. V připomínkovém řízení je v současné době projednáván návrh další novely zákoníku práce, jejíž přijetí lze v tomto roce očekávat. Otazník dále visí nad režimem odvodů pojistného u odměny ze závazku založeného dohodou o provedení práce.

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr

V důsledku tzv. transpoziční novely zákoníku práce, která byla přijata a v převážné části vstoupila v účinnost již v roce 2023, musí zaměstnavatelé při splnění stanovených podmínek i zaměstnancům pracujícím na základě dohod poskytovat dovolenou. Jestliže zaměstnanec v rámci pracovněprávního vztahu trvajícího alespoň 28 dnů odpracuje nejméně 80 hodin, vznikne mu právo na dovolenou. V případě dohody o provedení práce nadále platí, že zaměstnanec nesmí na jejím základě v kalendářním roce odpracovat pro téhož zaměstnavatele více než 300 hodin. Hodiny odpracované na základě několika dohod uzavřených v průběhu roku se z hlediska zachování tohoto pravidla sčítají. Pro účely splnění podmínek pro vznik práva na dovolenou se ovšem hodiny odpracované v jednom roce na základě několika dohod o provedení práce, mezi nimiž byla určitá časová prodleva, nesčítají.

I nadále platí, že pokud odměna v pracovněprávním vztahu založeném dohodou o provedení práce nepřesáhne v měsíci 10 000 Kč, nevzniká účast na nemocenském, důchodovém ani zdravotním pojištění. Z odměny se proto odvádí pouze daň z příjmu. Tento stav bude určitě zachován do konce června 2024. Od 1. července měla nabýt účinnosti část tzv. konsolidačního balíčku, v jejímž důsledku měla být pravidla pro vznik účasti na pojištění u dohody o provedení práce změněna a významně zpřísněna. Podle dostupných informací ovšem nově schválená pravidla ještě doznají změn. Může dojít k tomu, že nový režim vzniku povinnosti odvádět z odměny dosažené na základě dohody o provedení práce pojistné bude významně přepracován, ve hře je i odložení data účinnosti těchto změn. Prozatím tedy zůstává zachována úprava, na kterou jsme byli zvyklí dosud, a na definitivní podobu nových pravidel si musíme počkat.

Změny v agenturním zaměstnávání

K 1. lednu 2024 vstoupila v účinnost ještě další novela zákoníku práce a zákona o zaměstnanosti, provedená zákonem č. 408/2023 Sb. Dotkla se mimo jiné i oblasti agenturního zaměstnávání. V zákoníku práce byla provedena změna, která změnila možnost ukončení dočasného přidělení ze strany uživatele.

Jestliže si zaměstnavatel od agentury práce zapůjčuje zaměstnance, nabývá postavení uživatele. V dohodě mezi agenturou práce a uživatelem mohou být sjednány podmínky, za nichž lze dočasné přidělení zaměstnancem nebo uživatelem ukončit před uplynutím doby, na kterou bylo sjednáno, jednostranným písemným prohlášením zaměstnance nebo uživatele. Uživatelé tuto možnost často využívají a sjednávají si s agenturou, že i když k nim byl zaměstnanec přidělen například na dobu 6 měsíců, může k ukončení přidělení dojít i dříve, pouze na základě prohlášení uživatele v tom smyslu, že určitého zaměstnance již dále dočasně přiděleného mít nechce. Dosud mohlo být sjednáno i to, že k ukončení dočasného přidělení jednostranným prohlášením mohlo dojít i tzv. ze dne na den.

Novelou bylo ale do § 309 odst. 3 zákoníku práce doplněno, že dočasné přidělení na základě jednostranného prohlášení skončí nejdříve 14. den po doručení tohoto prohlášení. Došlo tedy k založení něčeho jako výpovědní doby, kterou musí uživatel respektovat. Jednostranné prohlášení o ukončení dočasného přidělení musí být navíc nově doručeno nejen agentuře, nýbrž i dočasně přidělenému zaměstnanci, o kterého se jedná.

Minimální a zaručená mzda pro rok 2024

K 1. lednu 2024 byly vyhlášeny nové sazby minimální a zaručené mzdy. Minimální mzda tak letos činí:

-18 900 Kč za měsíc nebo
-112,50 Kč za hodinu

Se zřetelem k hlediskům složitosti, odpovědnosti a namáhavosti je stanoveno osm skupin prací, a pro každou z nich platí předepsaná výše zaručené mzdy. Podstata právní úpravy zaručené mzdy spočívá v tom, že určuje nejnižší přípustnou výši výdělku v závislosti na práci, kterou zaměstnanec vykonává. Sazby zaručené mzdy odpovídají v roce 2024 následujícím hodnotám:

Skupina prací	Nejnižší úroveň v Kč za hodinu	Nejnižší úroveň v Kč za měsíc
1.	112,50	18 900
2.	116,10	19 500
3.	126,80	21 300
4.	129,80	21 800
5.	143,30	24 100
6.	158,20	26 600
7.	174,70	29 400
8.	225,00	37 800

Další transpoziční novela zákoníku práce

Nejpozději do listopadu tohoto roku má ČR implementovat novou směrnici EU o přiměřených minimálních mzdách. Proto již byly zahájeny práce na další transpoziční novele zákoníku práce. Lze očekávat, že tato novela bude v dohledné době předložena vládě a následně do Poslanecké sněmovny.

Upozornění:
Cílem této směrnice EU není sjednocení sazby minimální mzdy napříč jednotlivými členskými státy. Není nutno se obávat toho, že by se po další připravované novelizaci zákoníku práce objevila nějaká „evropská“ výše minimální mzdy. Směrnice směřuje mimo jiné k tomu, aby členské státy zavedly předvídatelný mechanismus, podle kterého se bude minimální mzda určovat.

Lze očekávat, že připravovaná novela upraví způsob, jakým se bude v jednotlivých letech stanovovat sazba minimální mzdy. Snad jsme tedy na konci loňského roku naposledy zaznamenali očekávání toho, jak dopadne každoroční podzimní „licitování“ o tom, zda a o kolik se bude minimální mzda navyšovat. Napříště by se měla výše minimální mzdy odvíjet od ekonomického ukazatele, kterým pravděpodobně bude výše průměrné mzdy v národním hospodářství.

Novela zákoníku práce zřejmě přinese i další změny, ale jejich podoba v současné době ještě není definitivně známá. O připravovaných změnách budeme informovat, jakmile legislativní proces pokročí do dalších fází.

Změny v prováděcích předpisech k zákoníku práce

Zaměstnavatelé, kteří zaměstnancům pracujícím na dálku poskytují náhradu vznikajících nákladů v paušální výši, musí věnovat pozornost nové výši paušální částky. Zatímco po vstupu v účinnosti této nové právní úpravy činila výše paušální částky v roce 2023 4,60 Kč za každou započatou hodinu práce, pro rok 2024 byla tato částka vyhláškou č. 397/2023 Sb. snížena na 4,50 Kč.

Minimální sazby stravného při tuzemské pracovní cestě upravuje pro rok 2024 vyhláška č. 398/2023 Sb. zaměstnanci mají právo na stravné ve výši nejméně:

-140 Kč při cestě trvající 5 až 12 hodin,
-212 Kč (12 až 18 hodin) a
-333 Kč (nad 18 hodin).

Uvedené minimální sazby tuzemského stravného mohou být zaměstnavatelem navýšeny. Čistě z pracovněprávního hlediska není pro zaměstnavatele, který zaměstnance odměňuje mzdou, stanovena žádná maximální výše stravného. Zaměstnavatelé ovšem musí brát do úvahy i souvislosti v oblasti daní a pojistného na zdravotní pojištění a na sociální zabezpečení.

Podle daňových předpisů platí, že předmětem daně z příjmu na straně zaměstnance nejsou náhrady cestovních výdajů jen do maximální výše stanovené zákoníkem práce pro zaměstnavatele odměňující platem (tzv. nepodnikatelská sféra). Na tyto zaměstnavatele se vztahují následující rozpětí stravného:

-140 až 166 Kč (5 až 12 hodin),
-212 až 256 Kč (12 až 18 hodin),
-333 až 398 Kč (nad 18 hodin).

Ze stravného poskytnutého nad rámec uvedeného maxima by na straně zaměstnance musela být odvedena daň z příjmu a také pojistné na zdravotní, nemocenské a důchodové pojištění. Z toho důvodu zaměstnavatelé, kteří chtějí zaměstnancům navýšit stravné, zpravidla nepřekračují uvedené horní hranice rozpětí.

Upozornění:
Nejvyšší přípustná výše stravného má význam také pro zaměstnavatele, kteří zaměstnancům poskytují příspěvek na stravování. Maximální výše daňově osvobozeného příjmu zaměstnance činí 70 % horní hranice stravného při cestě trvající 5 až 12 hodin, tj. 116,20 Kč. Takováto výše příspěvku zaměstnavatele bude dosažena při poskytnutí stravenky v celkové výši 211 Kč.

Zaměstnanec, který k dopravě na pracovní cestě na vlastní žádost použil své motorové vozidlo, ačkoli mu zaměstnavatel určil hromadný dopravní prostředek, má právo na náhradu jízdného ve výši odpovídající ceně jízdného za původně určený hromadný dopravní prostředek. Jestliže ale sám zaměstnavatel požádal zaměstnance, aby jel na pracovní cestu vlastním vozidlem, vznikne zaměstnanci právo na náhradu jízdních výdajů v podobě:

-základní náhrady a
-náhrady za spotřebovanou pohonnou hmotu.

Výše základní náhrady se stanoví paušální sazbou. V loňském roce byla stanovena minimální výše základní náhrady 5,20 Kč za 1 km ujetý osobním silničním motorovým vozidlem. Pro rok 2024 byla tato částka navýšena na 5,60 Kč. Pro případ použití jednostopého vozidla nebo tříkolky byla sazba základní náhrady zvýšena z loňských 1,40 Kč na 1,50 Kč za 1 km jízdy. Výše základní náhrady se zjistí jako součin počtu ujetých kilometrů a výše základní náhrady.

Cenu pohonné hmoty je možné určit dvojím způsobem. Při použití prvního z nich zaměstnanec doloží zaměstnavateli doklad o nákupu pohonných hmot, z nějž je patrná souvislost s pracovní cestou (k prokázání této souvislosti může sloužit například datum na účtence odpovídající dni konání pracovní cesty).

V tomto případě se bude vycházet z ceny, za kterou zaměstnanec pohonné hmoty nakoupil a kterou tímto prokázal. Pokud zaměstnanec cenu neprokáže, vyjde zaměstnavatel z průměrné ceny příslušné pohonné hmoty stanovené vyhláškou.

Pro rok 2024 platí průměrné ceny pohonných hmot ve výši:

-38,20 Kč za 1 litr benzinu automobilového 95 oktanů,
-42,60 Kč za 1 litr benzinu automobilového 98 oktanů,
-38,70 Kč za 1 litr motorové nafty,
-7,70 Kč za 1 kilowatthodinu elektřiny.

JUDr. Jaroslav Stránský, Ph.D.