• Řemeslné pekárna

V Říčanech u Prahy, na výpadovce směrem na Kostelec nad Černými lesy, stojí řemeslná pekárna s dlouhou a bohatou tradicí, která v současnosti podniká pod názvem „Pekařství David Frydrych“. Provozuje poctivé pekařské řemeslo a peče kvalitní, převážně ručně vyráběné pečivo, které je vyhlášené v širokém okolí. Rodinnou pekárnu řídí již 30 let „pan majitel“, urostlý pekař David Frydrych, postupně se do podnikání zapojuje i jeho dcera Aneta. Oba spojuje láska k pekařskému řemeslu, odpovědnost za kvalitu výrobků, úroveň podnikání a úcta k tradici.

Historie pekárny

Rodinnou pekařskou tradici založil pradědeček Josef Frydrych (1872-1961). Po I. světové válce si ve vile Františka pořídil pekárnu, kde velice úspěšně podnikal až do roku 1939. Dědeček Antonín Frydrych (1907-1981), vyučený elektrikář si za pomoci rodičů zřídil v Říčanech – Radošovicích v domě čp. 619 pekařství (výrobu chleba), které provozoval až do znárodnění v roce 1953. Nejdéle se pekařskému řemeslu věnoval Davidův otec Antonín Frydrych (1944 -2002). Po vyučení pekařem v Ústí nad Labem absolvoval SPŠPT v Pardubicích, kde v roce 1965 odmaturoval z oboru zpracování mouky. V roce 1970 začal pracovat u státního podniku Středočeské pekárny a cukrárny, kterým zůstal věrný až do roku 1991. V roce 1989 nastoupil jako vedoucí do zrekonstruované pekárny v Říčanech. Od 1.3.1991 získal tento objekt v restituci po svém otci a již jako majitel PEKAŘSTVÍ A. FRYDRYCH rozvíjel a rozšiřoval novou firmu až do své náhlé smrti v červenci 2002.

Klikatá cesta k oboru

David Frydrych (1967) je potomkem pekařského rodu, přesto jeho cesta k pekařině vedla značnou oklikou. Po maturitě na říčanském gymnasiu nastoupil v roce 1989 na pedagogickou fakultu UK (obor matematika). Po restituci rodinné pekárny v roce 1991 však studium ukončil a začal pomáhat svému otci a učit se pekařskému řemeslu. Absolvoval rekvalifikační kurz v oboru pekař na SPŠPT Pardubice. Postupně se v praxi seznamoval s celým provozem. Prošel si všechny činnosti na pekárně, naučil se míchat, péct, expedovat, rozvážet zboží. Byla to skvělá škola života, která se mu později hodila při podnikání. Rozhodnutí za něj udělal osud. Po předčasném úmrtí svého otce byl prakticky „hozen do vody“, ale protože již určité zkušenosti v podnikání měl, rozhodl se pokračovat v rodinné tradici. Vyhlášené říčanské rohlíky. Pekárna pod jeho vedením již tři desítky let úspěšně funguje, podařilo se mu vyladit výrobní program, stabilizovat odběratelskou síť, opírá se o kolektiv věrných spolupracovníků. A co je hlavní, práce v pekárně jej baví a naplňuje. Myslí však na budoucnost a postupně zapojuje do řízení rodinné firmy i svoji dceru Anetu, absolventku VŠCHT Praha.

Sázka na ruční práci a čerstvost

Říčanská pekárna se specializuje hlavně na ruční výrobu běžného a jemného pečiva. Pro výrobu chleba nemá prostorové kapacity, proto jej nakupuje od pekárny Cais Vlachovo Březí a Zelená louka Penam. Zákazníci jsou s kvalitou chleba velmi spokojení a často si v obchodě žádají „ten Frydrychův“. Základní sortiment je doplňován o oblíbené posvícenské koláče, tradiční koblihy a v poslední době přibývají i novinky – např. vícezrnné pečivo se záparou. Největším „tahákem“ je ale jednoznačně turistický rohlík 60 g, dělaný na plechách, ten je u zákazníků hodně oblíbený. Tajemství úspěchu mu dává ruční práce a způsob výroby – tyhle rohlíky prostě velkopekárna nevyrobí.

K nabídce sortimentu říká majitel D. Frydrych: „Dnes si zákazník může v supermarketu vybrat nepřeberné množství druhů pečiva. Většinou je rozpékané, ale není špatné, je prostě jen jiné. Náš zákazník je ten, kdo umí ocenit ruční práci a čerstvost, lidé přesně vědí, pro co k nám do firemní prodejny chodí.“

Výroba probíhá po půlnoci a končí v ranních hodinách, tak aby zákazníci dostali co nejčerstvější výrobky. Zásadně zde nepracují v neděli, je to den klidu a mají jej zaměstnanci pro sebe. Zhruba třetina výroby směřuje do dvou firemních prodejen a pronajaté samoobsluhy v Říčanech. Firma zaměstnává zejména české pracovníky, kolektiv se postupně stabilizoval, je to vlastně taková „rodinná pekárna“. Majitel se snaží své zaměstnance dobře zaplatit, a oni mu to odvádí v kvalitně odvedené práci.

David má tu výhodu, že blízko pekárny bydlí. To mu umožňuje být v jakýkoliv okamžik „v obraze“, co se na pekárně děje. Samozřejmě to s sebou nese i to, že občas musí zaskočit za chybějícího pracovníka – to mu ale nedělá žádný problém, zvládá všechny práce na pekárně. A administrativu – tu si zajišťuje převážně také sám, včetně přípravy výroby, fakturace, zpracování mezd, skladového hospodářství. Jen s papírováním mu pomáhá manželka. Od doby, kdy získali Frydrychovi pekárnu, prakticky veškeré strojní zařízení již vyměnili. Velmi jsou spokojeni s boxovými pecemi od firmy REVENT. Podstatně se zvýšila kvalita výrobků a produktivita práce, přitom servis byl dosud minimální. Velká spokojenost je i se zařízením od firmy TOPOS. Velké investiční plány nemají, spíše půjdou cestou vhodného doplňování a modernizace strojně-technologického zařízení.

Rozvoz „okolo komína“

Pekárna má přes stovku stálých zákazníků, rozvoz zajišťuje pomocí menších rozvážkových vozidel Fiat, a to hlavně „okolo komína“, tj. do 40 km od pekárny. Snaží se prosadit na trhu čerstvým zbožím a vysokou kvalitou výrobků, v žádném případě se nepodbízí nízkou cenou. S odběrateli udržují dlouhodobě férové vztahy, nemají problém s vymáháním pohledávek. Zavezou i přes zimu zákazníka v rekreační oblasti pár přepravkami výrobků, protože ví, že jim zůstane věrný i přes léto, kdy se odběr několikanásobně zvýší. Kromě svých třech prodejen zásobují desítky malých obchodů, škol, stravovacích a rekreačních zařízení. „Je to taková služba regionu, žádný velký výrobce by do malé školky, která potřebuje denně dva chleby a dvacet housek nejezdil, my ale vyjdeme vstříc,“ vysvětluje D. Frydrych.

Mládí vpřed!

Čas rychle letí, a tak současný majitel začíná pomalu předávat zkušenosti a žezlo rodinné tradice nastupující generaci. Dcera Aneta dokončila studia technologie potravin na VŠCHT Praha a aktivně se zapojuje do podnikání v rodinné firmě. Aneta je pracovitá, akční, přemýšlivá, sbírá zkušenosti z praxe a snaží se obohatit sortiment o novinky s využitím netradičních plodin a moderních technologií. Momentálně je na mateřské, ale v pekárně je pořád jako doma a již přemýšlí, co změnit a vylepšit, až se vrátí znovu naplno do podnikání.

Budoucnost firmy

Majitel pekařství David Frydrych by si přál mít všechny procesy nastavené tak, aby si nepřidělával zbytečné starosti. Chce, aby firma zůstala rodinným podnikem s poctivou ruční prací. Nemá ambice, jako řada kolegů v oboru, lámat rekordy a zvyšovat objemy výroby. Hodlá pekařské řemeslo dělat pro radost, bavit se prací, a přitom vyrábět kvalitně a zároveň rentabilně. Spadl do podnikání rovnýma nohama, ale zvládl to. Pekárna prosperuje, zaměstnává na 50 pracovníků, zákazníci jsou spokojeni s jeho výrobky. Věří, že tomu bude tak i nadále – chce to jen najít ten správný balanc.

Druhé povolání – prezident ragby

Davidovým velkým koníčkem je ragby. Je prezidentem Ragby clubu Říčany, což je v současnosti náš nejúspěšnější klub. Lásku k ragby zdědil po svém otci, který byl dlouholetým členem národního družstva. Snaží se, aby byl klub na výši jak po sportovní stránce, tak aby byl i dobře finančně zajištěn.

Dlouhodobě podporuje též aktivity Svazu pekařů a cukrářů v ČR, protože vnímá důležitost rozvíjení a kultivace oboru prostřednictvím cechovní organizace.

Text: Ing. Jaromír Dřízal
Foto: archiv Pekařství D. Frydrych