• ESG reporting

Po prvním článku na téma ESG a jeho důležitosti v pekárenském sektoru se nyní podíváme na konkrétní zkušenosti se zaváděním ESG principů v praxi. V následujících řádcích se zaměříme na klíčové výzvy, kterým pekárny při implementaci ESG čelí, a na zásadní aspekty reportingu, včetně struktury reportu, požadovaných dat a legislativních rámců, jež je nutné znát.

Hlavní výzvy při zavádění ESG v pekárnách

1. Administrativní zátěž – Povinnost reportovat ESG data znamená nutnost shromažďovat rozsáhlé informace o spotřebě energií, emisích, odpadu a sociálních faktorech. Zajištění transparentnosti vyžaduje efektivní systémy sběru dat.
2. Spolupráce s dodavateli – ESG požaduje nejen vnitřní opatření, ale také zodpovědné dodavatelské řetězce. Prověřování dodavatelů dle ESG kritérií se ukazuje jako složitý proces, který vyžaduje dlouhodobou spolupráci.
3. Ekonomické dopady – Počáteční investice do ESG opatření (například modernizace technologií, instalace fotovoltaických elektráren apod.) mohou být náročné. Na druhou stranu dlouhodobé přínosy v podobě úspory energií a snížení nákladů na odpady jsou nezanedbatelné.

Jak správně reportovat ESG a co musí report obsahovat?

Povinnost ESG reportingu vychází z evropské směrnice CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive) a nařízení ESRS (European Sustainability Reporting Standards). ESRS stanovuje konkrétní požadavky na obsah a strukturu ESG reportů, které jsou povinné pro velké podniky podléhající CSRD.

Co je ESRS?

ESRS jsou standardy definované Evropskou unií, které podrobně upravují povinnosti firem při zveřejňování nefinančních informací o jejich dopadech na životní prostředí, společnost a řízení podniku. Tyto standardy specifikují:

• jaké informace musí být zveřejněny v ESG reportech,
• jakým způsobem mají být data prezentována,
• jaké ukazatele a metriky musí být sledovány.

Formát ESG reportu

ESG report musí být strukturovaný a obsahovat následující náležitosti:

1. Titulní strana a základní informace o firmě – název společnosti, rok reportu, kontaktní údaje a vymezení oblasti ESG.
2. Úvodní slovo vedení – stručné představení strategie ESG, hlavní úspěchy a cíle do budoucna.
3. Metodika sběru dat – jakým způsobem jsou ESG data získávána a ověřována.
4. Hlavní oblasti ESG:
   • Environmentální oblast (E):
     • spotřeba energií a její rozložení
     • uhlíková stopa firmy (emise Scope 1, 2 a 3)
     • nakládání s odpady a recyklace
     • vodohospodářství a snižování spotřeby vody
   • Sociální oblast (S):
     • podmínky zaměstnanců a pracovní práva
     • diverzita a inkluze na pracovišti
     • bezpečnost a ochrana zdraví při práci
     • společenský dopad a podpora komunit
   • Oblast governance (G):
     • struktura řízení a etika podnikání
     • transparentnost a odpovědnost vedení
     • řízení rizik a dodržování legislativních požadavků
5. Klíčové ukazatele výkonu (KPIs) – přehled výsledků dosažených v oblasti ESG, včetně meziročního srovnání.
6. Plán do budoucna – jaké další kroky firma plánuje v oblasti udržitelnosti.
7. Externí validace a audit – ověření ESG dat nezávislou třetí stranou a odkazy na relevantní certifikace.

Závěr

Zavádění ESG principů ve firmách vyplývá z legislativních požadavků a stává se nezbytnou součástí podnikání. Administrativní zátěž a ekonomické náklady mohou být vysoké, proto je klíčové začít co nejdříve se sběrem potřebných dat a implementací vhodných nástrojů. Pro zajištění souladu s platnými předpisy doporučuji spolupráci s odbornými konzultanty, kteří mohou pomoci s reportingem, zajištěním souladu s platnými předpisy a efektivní integrací ESG do firemních procesů.

Bc. Nikola Malovcová
ESG specialista
PENAM, a.s. | UNITED BAKERIES, a.s.