• Podpora podnikání

V minulém čísle našeho časopisu jsme uveřejnili rozhovor s Pavlem Vinklerem, zástupcem vrchního ředitele Sekce hospodářství a ředitelem Odboru podnikatelského prostředí a obchodního podnikání Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), o Národních cenách kvality. Nyní na něj navazujeme dalšími dotazy od výkonného ředitele pekařského svazu Bohumila Hlavatého. Tentokrát se rozhovor zaměřuje na agendu MPO, jejímž cílem je podpora podnikání a zkvalitnění podmínek pro podnikatelskou činnost ve výrobě, prodeji i službách.

Jaké agendy, kterými se zabýváte v rámci Odboru podnikatelského prostředí a obchodního podnikání, mohou být užitečné pro členy Svazu pekařů a cukrářů, podnikatele?

V odboru, kde od roku 2017 působím jako ředitel, se dlouhodobě a průběžně věnujeme zlepšování podmínek pro podnikání a vytváření kvalitního podnikatelského prostředí bez nadměrných administrativních povinností a překážek. Je to běh na dlouhou trať, ale musím říci, že se nám již podařilo zrealizovat nebo přispět k realizaci opatření, která vedou ke zjednodušení agend souvisejících s podnikáním. Ve spolupráci s Expertní skupinou pro snižování administrativní zátěže podnikatelů jsme připravili již několik speciálních podnikatelských balíčků s konkrétními opatřeními. Poslední Podnikatelský balíček obsahující 22 námětů na snížení byrokracie vláda ČR schválila 21. srpna 2024 svým usnesením č. 543, jež ukládá příslušným gestorem a spolupracujícím ústředním orgánům státní správy zrealizovat jednotlivá opatření do konce června letošního roku. Mezi opatřeními, která se mohou týkat i členů vašeho svazu, bych zmínil například problematiku digitálních účtenek, fotovoltaiku či záležitosti související s automatizovanými prodejnami. Naším cílem je řešit aktuální a praktické problémy, jež podnikatele trápí, a proto byl i tento Podnikatelský balíček sestaven na základě námětů odborné veřejnosti a zástupců podnikatelských svazů a asociací. Aktuálně se intenzivně věnujeme také třem digitálním projektům, které budou pro podnikatele stěžejní. Jedná se o Databázi informačních povinností, Portál podnikatele a Jednotný portál evidence kontrol.

Téma digitalizace a automatizace je hodně aktuální. Stále více se objevují automatizované prodejny, diskutuje se otázka účtenek a jejich digitální podoby. Můžete nám říci, zda se těmto oblastem věnujete a co v nich řešíte?

Jak jsem již zmínil, téma digitálních účtenek – přesně „Diskuse nad legislativním ukotvením elektronické a digitální účtenky a zavedením jednotného formátu. Papírová forma účtenky by byla pouze na vyžádání zákazníka“ – je jedním z opatření Podnikatelského balíčku. Jsme pro zavedení jednoduchého systému, který bude komfortní a optimální jak pro zákazníky, tak pro obchodníky. Nechceme úplně zrušit papírové účtenky, na vyžádání zákazníka by byly vydávány. Domnívám se, že v této oblasti je potřeba vzdělávat i zákazníky, a to s ohledem na využívání digitalizace procesů a zohlednění environmentálního hlediska. Jsem velmi rád, že se v lednu tohoto roku podařilo podepsat Memorandum o spolupráci a podpoře digitalizace maloobchodního prodeje v České republice, jež mezi sebou uzavřely Ministerstvo průmyslu a obchodu, Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR a Asociace českého tradičního obchodu a které má pomoci digitalizovat maloobchod. Jedním z témat, jež se v rámci této spolupráce řeší, jsou také digitální účtenky. Více informací je k dispozici na webovém odkazu https://www.mpo.gov.cz/cz/rozcestnik/pro-media/tiskove-zpravy/modernizace-a-digitalizace-obchodu-velke-tema-pro-spolupraci-statu-a-obchodniku–285680/.

Můžete nám sdělit více informací k automatizovaným či hybridním prodejnám?

V České republice již můžete najít přes 70 automatizovaných prodejen. Představují efektivní řešení z hlediska udržení obchodní obslužnosti venkova. Poukázal bych na hlavní výhody plně automatizovaných či hybridních prodejen. Patří mezi ně možnost 24hodinového provozu, zákazník si tedy může dojít nakoupit dle svých časových možností a není vázán otevírací dobou jako u běžných prodejen. Další výhodou je úspora mzdových nákladů, inovativní řešení, jež osloví stávající i nové zákazníky, možnost vzdáleného ovládání chodu prodejny a přehled o tom, co se v prodejně děje. Pro zřízení automatizovaných prodejen lze využít výzvy Technologie pro MAS (CLLD), která přispívá k rozvoji digitalizace, především ve venkovských oblastech. Cílem výzvy I Technologie pro MAS (CLLD) je s pomocí MAS identifikovat a podpořit podnikatelské záměry digitalizace a robotizace malých a středních podniků především ve venkovských oblastech. Dotace na projekt je poskytována minimálně ve výši 125 tisíc Kč a maximálně do výše 1,07 milionu Kč. Míra podpory je 50 % celkových způsobilých výdajů. Podporu lze získat na pořízení nových technologických zařízení a vybavení vedoucích k robotizaci, automatizaci, digitalizaci, na web, cloud, na komunikační a identifikační infrastrukturu. Žádosti jsou přijímány do konce října 2025. Podpory pro podnikatele lze vyhledávat na adrese www.podporapodniku.cz.

Existuje řada programů či podpor určených pro větší či velké podnikatele. Můžete nám představit také konkrétní opatření či programy, které jsou zaměřené na menší podnikatele či na méně obydlené oblasti?

Úspěšně pokračujeme v realizaci dotačního programu Obchůdek 2021+, jehož cílem je podpora venkovských prodejen. Jsou v něm podporovány obchody s převahou potravin, nápojů a dalších výrobků (smíšené zboží). Program pomáhá obcím do 1000 obyvatel, které mají maximálně jeden obchod se smíšeným zbožím (popřípadě v obcích do 3000 obyvatel, pokud je prodejna umístěna v místní části do 1000 obyvatel). Tento cíl je realizován prostřednictvím dotace na snížení provozních výdajů maloobchodních prodejen, kterou Ministerstvo průmyslu a obchodu poskytne krajům (mimo území Hlavního města Prahy). Příslušný kraj přerozdělí dotaci mezi obchody v souladu s cíli programu Obchůdek 2021+ a jeho výzvou. Dotace činí až 3,8 milionu Kč na kraj a až 130 tisíc Kč na prodejnu. Mezi podporované náklady prodejen patří mzdové náklady, nájem prodejny a energie, náklady za služby spojené s bezobslužným provozem prodejny, telekomunikační služby a internet, náklady spojené s obsluhou bezhotovostních plateb či poplatky za platební terminál. Jsem velmi rád, že se podařily úspěšně zrealizovat již tři výzvy tohoto programu, přičemž bylo podpořeno celkem 1614 prodejen a byla zachována obslužnost pro více než čtvrt milionu obyvatel. Celková podpora činila cca 125 milionů Kč. Již bylo vyhlášeno avízo čtvrté výzvy, která byla spuštěna v březnu 2025. Informace k tomuto dotačnímu programu můžete sledovat na stránkách www.obchudek2021plus.cz.

Mezi podporovanými náklady jste zmínil také náklady spojené s obsluhou bezhotovostních plateb. Je Ministerstvo průmyslu a obchodu nějakým způsobem aktivní i v oblasti bezhotovostních transakcí?

Ano, v roce 2020 bylo uzavřeno memorandum o společné podpoře bezhotovostních plateb mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu, kartovými schématy (Mastercard a VISA), poskytovateli platebních terminálů (acquirery) a podnikatelskými svazy. Ministerstvo průmyslu a obchodu je také gestorem projektu Česko platí kartou, díky němuž mohou obchodníci získat platební terminál až na rok zdarma a bez poplatků. Projekt je přínosný především pro malé podnikatele, kteří si bezhotovostní systém plateb mohou vyzkoušet, a pokud by jim nevyhovoval, tak jej mohou zdarma vrátit. Terminál zdarma a nulové transakční poplatky se vztahují na obrat v platbách kartou do 50 000 Kč měsíčně. O platební terminál si může požádat firma, příspěvková organizace nebo úřad, které v posledních 12 měsících nepřijímaly platbu kartou.

Je projekt Česko platí kartou nějak časově omezen? Můžete čtenáře informovat o počtu platebních terminálů poskytnutých v rámci tohoto projektu?

Projekt Česko platí kartou byl původně nastaven do 31. března 2025. Ale již v tuto chvíli je připraveno jeho prodloužení o další 3 roky, tedy až do konce března 2028. V rámci projektu bylo bezplatně poskytnuto 48 803 platebních terminálů a 10 093 platebních bran. Informace k tomuto projektu můžete získat na adrese www.ceskoplatikartou.cz.

V úvodu jste zmínil, že aktuálně váš odbor pracuje na třech digitálních projektech, přičemž jedním z nich je Databáze informačních povinností. Mohl byste nám říci bližší informace?

S radostí mohu sdělit, že jsme 11. února 2025 spustili pilotní provoz Databáze informačních povinností (DIP), která obsahuje přehled vybraných informačních povinností, jež pro podnikatele vyplývají z aktuálně účinných právních předpisů, ať již ze zákonů, z vyhlášek, z nařízení vlády, z nařízení EU či ze směrnic EU, které mají dopad na podnikatelské prostředí. Databáze shromažďuje tyto povinnosti na jednom místě, což zvyšuje přehlednost v právních předpisech. DIP obsahuje kromě seznamu povinností vyplývajících z právních předpisů také řadu dalších parametrů: formu splnění povinnosti včetně odkazů na formuláře, možné způsoby splnění povinnosti, četnost plnění povinnosti či časovou náročnost, výši případných sankcí a další. Databáze je propojena s e-Sbírkou na aktuální garantované znění právních předpisů. Počítá se s propojením na připravovaný projekt Portál podnikatelé a v budoucnu s postupným zapojením prvků umělé inteligence (AI). Databáze umožňuje rychlý export dat (PDF, XLS, XML, REST API). Uživatelé si mohou filtrovat povinnost dle oblasti či dle klíčového slova. Je možné se přihlásit i k odběru novinek z DIP. Databáze je dostupná v češtině, angličtině, němčině, ukrajinštině a vietnamštině a je optimalizovaná i pro zdravotně postižené občany. Najdete ji na adrese https://dip.gov.cz.

Jaké další digitální projekty jsou ve vašem odboru aktuálně realizovány?

Pokračují práce na Portálu podnikatele, jehož cílem je nabídnout uceleně digitální služby státu pro podnikatele na jednom místě. Zahájili jsme realizaci projektu na základě spolupráce s Národní agenturou pro komunikační a informační technologie (NAKIT) a uzavřeli jsme memorandum s Digitální a informační agenturou (DIA). Připravovaný Portál podnikatele tak bude plně kompatibilní s Portálem občana. Spuštění první fáze projektu je plánováno na 3. čtvrtletí 2025.

Intenzivně se také nadále věnujeme projektu Jednotný portál evidence kontrol (JePEK). Předmětem tohoto projektu je především koordinace plánovaných kontrol realizovaných jednotlivými státními institucemi u podnikatelských subjektů tak, aby docházelo k co možná nejmenší administrativní zátěži na straně kontrolovaných, ale také kontrolních orgánů. Projekt Jednotný portál evidence kontrol – Kalendář plánovaných kontrol JePEK byl schválen usnesením vlády č. 709 ze dne 27. září 2023. V letošním roce budeme pokračovat v projektových činnostech v souladu s vydaným právním aktem projektu JePEK. A budeme realizovat nadlimitní veřejnou zakázku na dodavatele JePEK ve fázi 2, která představuje integraci vybraných kontrolních orgánů do informačního systému a aplikaci určenou podnikatelům.

O klíčových digitálních projektech a o opatřeních vedoucích ke snižování podnikatelské byrokracie průběžně informujeme na webu www.stopbyrokracii.cz. Chtěl bych sdělit, že na všech projektech spolupracujeme s podnikatelskými svazy a asociacemi.

Jak vznikal výše zmíněný Podnikatelský balíček a jaké náměty se již podařilo realizovat?

Současný Podnikatelský balíček je v podstatě již třetím balíčkem. Podnikatelský balíček přináší řadu inovativních opatření zaměřených na snížení byrokratické zátěže a modernizaci podnikatelského prostředí. Jeho cílem je zjednodušit procesy pro podnikatele, podpořit digitalizaci a usnadnit komunikaci s úřady. Byl připraven ve spolupráci s Expertní skupinou pro snižování administrativní zátěže podnikatelů, která působí při Ministerstvu průmyslu a obchodu. Podnikatelský balíček byl schválen usnesením vlády č. 543 dne 21. srpna 2024. Obsahuje 22 opatření na omezení administrativní zátěže podnikatelů. Jedná se například o náměty na podporu digitalizace, jako je příprava Portálu podnikatele či aktuální zveřejnění Databáze informačních povinností. Dalšími náměty jsou navýšení limitu pro výrobny elektřiny, do kterého by nebyla nutná výrobní licence od Energetického regulačního úřadu, z 50 na 100 kW, zjednodušení převodu vozidel, mezi návrhy je i diskuse nad plnohodnotným legislativním ukotvením elektronické a digitální účtenky. Již se podařilo realizovat i námět aktualizace obsahových náplní živností, a to prostřednictvím nařízení vlády č. 458/2024 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, ve znění pozdějších předpisů, které je účinné od 1. 1. 2025. Cílem je realizovat všechna opatření do konce první poloviny roku 2025.

Věřím, že našimi aktivitami, o kterých v článku mluvím, průběžně přispíváme k vytváření kvalitního podnikatelského prostředí. Na závěr bych chtěl popřát vašim členům a čtenářům mnoho úspěchů v podnikání a dovolil bych si je vyzvat k zasílání námětů na snižování byrokracie a administrativní zátěže prostřednictvím Svazu pekařů a cukrářů.

Děkuji za rozhovor a těším se na další spolupráci.

Bohumil Hlavatý