• Infoservis

Dvoustrana obsahuje výběr z aktualit, jež byly díky informačnímu servisu Potravinářské komory ČR distribuovány členům jejich výborů.

EVROPSKÁ LEGISLATIVA

Odlesňování
(aktuální doplňující informace)

Často kladené otázky a odpovědi – implementace nařízení EU proti odlesňování

Potravinářská komora ČR bedlivě sleduje veškeré informace kolem nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) 2023/1115 ze dne 31. května 2023 o dodávání některých komodit a produktů spojených s odlesňováním a znehodnocováním lesů na trh Unie a jejich vývozu z Unie a o zrušení nařízení (EU) č. 995/2010, známého pod zkratkou EUDR. Nově na svých webových stránkách www.foodnet.cz zveřejnila překlad dokumentu Často kladené otázky a odpovědi – implementace nařízení EU proti odlesňování. Všech 51 stránek souboru najdou zájemci o tuto problematiku zde: https://www.foodnet.cz/cs/aktuality/8972-narizeni-o-odlesnovani-otazky-a–odpovedi.

Soubor otázek a odpovědí je rozdělen do skupin vztahujících se k dosledovatelnosti; rozsahu nařízení; informacím o tom, kdo a co podléhá povinnostem; problematice náležité péče; systému referenčního srovnávání (benchmarkingu) a partnerství; podpoře implementace; harmonogramu; pokutám; a dalším otázkám.

Pod výše uvedeným odkazem jsou soustředěny i další informace o daném nařízení v českém překladu – obsahuje tyto soubory:

• Nařízení proti odlesňování
• Nařízení o odkladu platnosti
• Nařízení o fungování informačního systému EU
• Příručka k IT systému
• Pokyny EK
• Často kladené otázky a odpovědi
• Průvodce nařízením EUDR z ÚHÚL (Ústav pro hospodářskou úpravu lesů)

Potravináři tak díky servisní činnosti PK ČR najdou na jednom místě volně dostupné kompletní aktuální informace k danému tématu v českém jazyce.

Zařazení produktů pod kódy celního sazebníku – určení relevantních produktů

Potravinářská komora ČR rozeslala informaci, která pomůže určit, zda produkty vyráběné nebo obchodované danou potravinářskou firmou patří mezi relevantní produkty podle nařízení EUDR, nebo ne. Základem je zařazení produktů pod kódy celního sazebníku. Pokud produkty spadají pod kódy celního sazebníku uvedené v příloze č. 1 k nařízení EUDR, jedná se o „relevantní produkty“ a firma musí plnit povinnosti vyplývající z nařízení EUDR. Pokud pod tyto kódy nespadají, nařízení EUDR se na firmu nevztahuje.

Klíčovým krokem je určení zařazení produktu prostřednictvím aplikace Elektronická evidence nezávazných vyjádření a stanovisek („aplikace EENVS“), do které lze podávat žádosti o vydání stanovisek k sazebnímu zařazení zboží.

Postup a detailnější informace naleznete na stránkách Celní správy ČR: https://celnisprava.gov.cz/cz/clo/sazebni-zarazeni-zbozi/Stranky/eenvs.aspx.

TUZEMSKÁ LEGISLATIVA

Činnosti KHS v potravinářských podnicích

Na webu Bezpečnost potravin byly zveřejněny informace o zaměření krajských hygienických stanic (KHS) při provádění státního zdravotního dozoru u všech provozovatelů potravinářských podniků včetně provozovatelů poskytujících stravovací služby od 1. 1. 2025.

Krajské hygienické stanice v oblasti potravinářských podniků jsou:

• příjemcem podnětů a stížností poukazujících na zdravotní potíže po konzumaci potravin a pokrmů; na ohrožení zdraví prostřednictvím potravin, pokrmů, materiálů a předmětů přicházejících do styku s potravinami, pitné vody, hluku, biocidů; na nedodržování opatření k ochraně veřejného zdraví a k eliminaci šíření infekčních onemocnění při výrobě pokrmů a jejich uvádění na trh; na porušení zákona č. 65/2017 Sb. ve stravovacích provozech (například kouření).
• příjemcem oznámení o zahájení, změně a ukončení činnosti v provozovně poskytující stravovací službu; o zahájení činnosti výrobce, dovozce materiálů a předmětů přicházejících do styku s potravinami.
• dotčeným orgánem státní správy při rozhodování ve věcech upravených stavebním zákonem, vydávají v těchto věcech stanovisko.
• organizátorem zkoušek ze znalosti hub, na základě úspěšného složení zkoušky vydávají osvědčení prokazující znalost hub.
• orgánem podílejícím se na edukační činnosti v oblasti zdravotní politiky a podpory zdraví a zdravého životního stylu.

Krajské hygienické stanice rovněž provádějí konzultační činnost v oblasti realizace potravinářských provozů a provozování stravovacích služeb a školicí činnost v oblasti požadavků a znalostí k ochraně veřejného zdraví při výkonu činností epidemiologicky závažných. Zkušenosti a výsledky státního zdravotního dozoru zhodnocují též prostřednictvím edukační činnosti ve vztahu k provozovatelům stravovacích služeb.

Více na: https://bezpecnostpotravin.cz/cinnosti-khs-v-potravinarskych-podnicich/.

Novela vyhlášky o školním stravování

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví připravuje novelu vyhlášky č. 107/2005 Sb., o školním stravování. Chystá nové výživové normy pro školní stravování pro běžnou výživu a pro flexibilní výživu s nově definovanými hodnotami i kategoriemi pro průměrnou měsíční spotřebu vybraných druhů potravin na strávníka a den v gramech, uvedené v hodnotách „čistá hmotnost“. Nově také definuje potraviny, které se započítávají do průměrné spotřeby vybraných druhů potravin (spotřebního koše) včetně koeficientu přepočtu (násobku) jejich čisté hmotnosti a včetně definovaných přípustných tolerancí spotřeby vybraných druhů potravin (spotřebního koše).

O návrhu novelizované vyhlášky a o průběhu připomínkového řízení podáme zprávu v některém z dalších čísel časopisu.

OSTATNÍ

LSSS – náhražky soli s nižším obsahem sodíku

Světová zdravotnická organizace (WHO) zveřejnila pokyny k používání náhražek soli s nižším obsahem sodíku (LSSS – Lower-sodium salt substitutes. Jsou zaměřeny na snížení vysokého příjmu sodíku, který je spojen se zvýšeným rizikem neinfekčních onemocnění, jako jsou kardiovaskulární choroby a chronická onemocnění ledvin. Mezi hlavní body pokynů patří:

• Navzdory celosvětovému úsilí zůstává průměrný příjem sodíku vysoký. Pohybuje se kolem 4,3 g/den, což je výrazně více, než doporučuje WHO, tedy méně než 2 g. Pokyny navrhují jako strategii k dosažení tohoto cíle používat LSSS, zejména proto, že LSSS často obsahují chlorid draselný, který může rovněž pomoci snížit krevní tlak.
• Cílem pokynu je pomoci tvůrcům politik a zdravotnickým pracovníkům při formulaci a provádění strategií snižování příjmu sodíku prostřednictvím LSSS. Doporučení se konkrétně týká diskrétního používání LSSS ve stolní soli dospělými osobami v běžné populaci.
• Systematický přehled 26 randomizovaných kontrolovaných studií poskytl důkazy, že používání LSSS může snížit diastolický i systolický krevní tlak. U dospělých osob užívajících LSSS bylo ve srovnání s uživateli běžné soli pozorováno také podstatné snížení počtu nefatálních cévních mozkových příhod, akutního koronárního syndromu a kardiovaskulární úmrtnosti.
• WHO podmíněně doporučuje nahrazování běžné kuchyňské soli LSSS s obsahem draslíku s cílem dosáhnout snížení krevního tlaku a rizika kardiovaskulárních onemocnění s tím, že toto doporučení platí pouze pro dospělé bez poruch funkce ledvin nebo stavů, které ovlivňují vylučování draslíku.

Současný příjem soli v ČR převyšuje do poručený optimální denní příjem 2–3x. Každý Čech spotřebuje za rok téměř šest kg soli. Na den tak v průměru připadá 16,5 g soli. Dle jiných výzkumů průměrný příjem soli v ČR činí 13 g na osobu. Tyto vysoké hodnoty je potřeba postupně snižovat. Příjem soli u mužů je průměrně cca o polovinu vyšší než u žen. Velkým problémem je nadměrný příjem soli také u dětí v předškolním a školním věku, kde konzumace soli překračuje doporučené množství až 3x. mužů je průměrně cca o polovinu vyšší než u žen. Velkým problémem je nadměrný příjem soli také u
dětí v předškolním a školním věku, kde konzumace soli překračuje doporučené množství až 3x.

Vzorec pro přepočet obsahu sodíku a soli v potravinách: sůl (g) = sodík (g) x 2,54. V ČR j to po přepočtu 5,1–6,5 g sodíku/den/osobu.

Globální strategie WHO v oblasti zdraví na období 2025–2028

Strategie finálně přijatá 11. 2. 2025 se zabývá zejména následujícími oblastmi:

• Řešení nepřenosných nemocí: upozorňuje na významnou celosvětovou zdravotní výzvu, kterou představují neinfekční nemoci, jako jsou kardiovaskulární onemocnění, rakovina, chronická respirační onemocnění a cukrovka.
• Zlepšení stravování a potravinových systémů: označuje nezdravé stravování a podvýživu za hlavní faktory, jež přispívají k celosvětovému zatížení nemocemi. Obhajuje transformační opatření směřující k udržitelným potravinovým systémům, které zajišťují přístup ke zdravým potravinám a komplexně řeší nedostatek potravin.
• Boj proti obezitě: uznává rostoucí celosvětovou epidemii obezity a vyzývá k integrovaným opatřením v oblasti veřejného zdraví, jež zahrnují podporu fyzické aktivity, zlepšení výživových standardů a zvýšení celkové kvality stravy.
• Podpora preventivních zdravotních opatření: zdůrazňuje význam investic do podpory zdraví a prevence nemocí, které se zaměřují na hlavní rizikové faktory, jako je užívání tabáku, znečištění ovzduší a nezdravá strava.

Ing. Eva Řehák Nováková,
externí spolupracovnice SPaC.