• Infoservis

Následující informace vycházejí ze společného jednání Legislativního výboru a Výboru pro výživovou politiku Potravinářské komory (PK) ČR konaného 13. května 2025 a z informačního servisu PK ČR pro její členskou základnu.

Vyhláška č. 133/2025 Sb., o požadavcích na škrob, luštěniny, olejnatá semena a výrobky z nich

S datem účinnosti od 1. 7. 2025 vyhláška upravuje následující:

• způsob poskytování informací o škrobu, luštěninách a olejnatých semenech a výrobcích z nich;
• druhy škrobu, luštěnin, olejnatých semen a výrobků z nich s členěním na skupiny a podskupiny;
• pro jednotlivé druhy škrobu, luštěnin, olejnatých semen a výrobků z nich požadavky na jakost vztahující se k názvu a přípustné záporné hmotnostní odchylky balení;
• minimální technologické požadavky pro škrob, luštěniny, olejnatá semena a výrobky z nich.

Potenciální rozšíření povinnosti označování země původu potravin

Ministerstvo zemědělství (MZe) vzhledem k rostoucímu zájmu spotřebitelů a tvůrců politik o označování země původu oslovilo PK ČR s žádostí o zaslání stanoviska k případnému rozšíření označování země původu na další druhy potravin (nad rámec těch, pro které je tato povinnost již legislativně stanovena). PK ČR následně se členy schválila stanovisko k této problematice – ani PK ČR, ani ČSZV (České sdružení pro značkové výrobky) nepodporují rozšíření povinného označování původu. Nicméně se zdá, že Agrární komora ČR toto rozšíření povinnosti naopak podporuje. Přesto závěrečné stanovisko ČR je proti dalšímu rozšiřování povinnosti označování země původu potravin.

Úprava vyhlášky ke školnímu stravování

Pracovní skupina pro školní stravování při PK ČR intenzivně pracuje na strategii úpravy vyhlášky ke školnímu stravování. Obdržené připomínky k návrhu vyhlášky, včetně připomínek za Svaz pekařů a cukrářů v ČR, byly zpracovány do jednoho textu. MZe se v maximální míře ztotožnilo s připomínkami potravinářů, nicméně vnější připomínkové řízení zatím neproběhlo. O dalším průběhu budeme informovat, neboť návrh vyhlášky v několika svých bodech zasahuje do způsobu dodávek (sortimentu, četnosti) pekařských výrobků do školek, škol, internátů aj. školních zařízení.

Záměr označovat enzymy v potravinách

V současné době se na unijní úrovni připravuje seznam enzymů s cílem enzymy jasně a prakticky označovat na obalech potravin. Evropské sdružení potravinářů a sdružení výrobců enzymů navrhují jednoduchý přístup k označování, a to používat slovo „enzym“ jako obecné označení, a nikoli používat složité názvy enzymů (většina enzymů používaných při zpracování potravin splňuje požadavky na pomocné látky a není třeba je označovat). Aby byla zajištěna flexibilita pro výrobce potravin, je v návrhu zachování možnosti používat konkrétní název enzymu (například v případě, že jsou některé enzymy obecně známé, jako je laktáza nebo syřidlo aj.).

Navrhovaný přístup však podle DG Santé (orgánu EU zodpovědného za monitorování a provádění politik a právních předpisů EU v oblasti zdraví a bezpečnosti potravin) nepředstavuje dobré řešení, protože slovo „enzym“ běžnému spotřebiteli nic neřekne. DG Santé spíše uvažuje o podobném přístupu jako u přídatných látek, kdy by se mohly označovat určité skupiny enzymů (názvy a E čísly).

Popsaný záměr by se pekařsko-cukrářského oboru významně dotkl, protože enzymy jsou důležitou složkou těst, zejména korpusů a většiny pečených výrobků. Enzymy a jejich mixy (koktejly) jsou důležitým know-how výrobců směsí a zlepšujících přípravků. Fungují ve výrobě jako technologicky účinné látky ovlivňující jak vlastnosti těst, tak i hotových výrobků.

Diskuze k tématu digitálního označování potravin

Otázka diskutovaná mezi potravináři a výše zmíněným úřadem DG Santé zní: Jaké povinné informace o potravinách by mohly být poskytovány on-line? Informace týkající se bezpečnosti potravin by měly vždy zůstat na obalu (složení potraviny, alergeny, označení dat atd.). DG Santé uvažuje také o tom, že by se digitální formou poskytovaly i nové povinné informace.

Potravinářští výrobci vidí záměr převést některé informace z obalů potravin na internet jako možnost, jak zlepšit čitelnost a srozumitelnost etiket snížením množství povinných údajů. Digitalizace může být cestou, jak zajistit, aby informace o potravinách byly aktuální, čitelné, poutavé a srozumitelné, a zároveň zvýšit efektivitu potravinářů.

Příklady povinných informací o výrobku, které již existují na obalu a které by mohly být poskytovány digitálně:

• pokyny pro třídění odpadu / recyklovatelnost;
• pokyny k použití a bezpečnostní opatření;
• název a adresa výrobce v případech, kdy jsou kontaktní údaje spotřebitelského servisu již na obalu uvedeny;
• u zdravotních tvrzení povinné doplňující prohlášení „o významu vyvážené a pestré stravy a zdravého životního stylu“;
• prohlášení „baleno v ochranné atmosféře“;
• výživové údaje;
• informace o dobrých životních podmínkách zvířat (označení).

Příklady budoucích informací o výrobku, které by mohly být poskytovány digitálně:

• informace o udržitelnosti a dopadu na životní prostředí (například uhlíková stopa, spotřeba vody, iniciativy CSR – společenské odpovědnosti firem);
• údaje o výrobních procesech (například metody transformace, kritéria kvality);
• další informace o certifikacích a značkách (například ekologické výrobky, značky fair trade atd.);
• upozornění nebo aktualizace pro spotřebitele v reálném čase (například stahování výrobků z trhu) nebo v případě mimořádných událostí či při narušení dodavatelského řetězce, kdy může nastat nutnost v krátké době vyměnit nebo nahradit složky v potravině;
• FOPNL skóre – nutriční štítky na přední straně balených potravin, které spotřebitelům poskytují základní nutriční informace snadno srozumitelným způsobem, jenž jim umožňuje rychle porovnávat různé produkty (například dříve diskutované Nutriscore);
• doporučení pro politiky veřejného zdraví;
• umožnit dlouhodobou flexibilitu složek v rámci receptur, například uvedením obecných složek na obalu (např. uvést pouze „rostlinné oleje“), které jsou digitálně doplněny konkrétním popisem použité složky/použitých složek (např. „rostlinné oleje: řepkový, kokosový“);
• poskytování informací v různých jazycích, pokud se v dané zemi hovoří různými jazyky, kromě úředního státního jazyka, čímž se sníží potřeba vícenásobných překladů na obalu.

Vysoce průmyslově zpracované potraviny – aktuální informace

Své výsledky zveřejnil projekt nizozemské univerzity ve Wageningen, který se zabýval potravinami – rychlostí, jakou je lidé konzumují, a vlivem konzistence potravin na metabolismus. Projekt odmítá spojitost mezi obezitou a tím, že tzv. ultrazpracované potraviny jsou chutné. Obezita podle něj vzniká spíše na základě rychlosti, jakou jedinec stravu přijímá, nebo kvůli konzistenci potraviny.

Další projekt zahájila univerzita v Kodani s cílem představit nový systém klasifikace potravin, který by zohlednil míru průmyslového zpracování potravin a jejich nutričních hodnot – klasifikaci NOVA nové generace.

Dění kolem tématu tzv. ultrazpracovaných potravin potravináři bedlivě sledují nejen z důvodu spotřebitelsky negativně laděného marketingu. Objevují se totiž i návrhy na vyšší zdanění tohoto typu potravin (viz další kapitola).

Potraviny s vysokým obsahem tuku, cukru nebo soli a jejich zdanění v zemích EU

Generální ředitelství Evropské komise pro daně a cla zveřejnilo v květnu studii Zdravotní daně z pohledu EU. Cílem studie je dodat komisi důkazy o efektivitě stávajících daní v EU na potraviny s vysokým obsahem tuku, cukru nebo soli (HFSS – High in Fat, Salt and Sugar), včetně nápojů slazených cukrem, se zvláštním zaměřením na spotřební daň. Součástí této studie nebyly alkoholické nápoje.

HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ

Implementace v rámci EU:

• Od roku 2023 zavedlo 11 členských států EU a region Katalánsko daně z HFSS. Většina z nich se zaměřuje na nápoje, pouze Maďarsko a Dánsko zdaňují také další potraviny.
• Konstrukce daní se značně liší, ale stále více směřují k systémům založeným na výživových hodnotách, které pak motivují k reformulacím potravin.

Dopady na chování a zdraví:

• Daně z HFSS se promítají do spotřebitelských cen ve vysoké míře (70–100 %).
• Spotřeba výrobků se po zavedení dodatečného zdanění ve většině zemí snižuje, zejména tam, kde jsou daně odstupňované nebo významné.
• V reakci na daně dochází k reformulacím, zejména u nápojů.
• Běžně dochází u spotřebitelů k nahrazování zdaněných potravin nezdaněnými výrobky nebo výrobky s nižším obsahem cukru, což přispívá ke změně stravovacích návyků.
• Modelování naznačuje měřitelné dopady na zdraví, včetně snížení průměrného BMI a výskytu cukrovky a kardiovaskulárních onemocnění, zejména v populaci s nižšími příjmy.

Fiskální dopady a dopady na distribuci:

• Příjmy z daní z HFSS jsou relativně nízké (0,007–0,12 % HDP), ale pokud jsou účelově vázány, mohou podpořit programy veřejného zdraví.
• Daňové zatížení je relativně vyšší pro domácnosti s nižšími příjmy, ovšem tyto skupiny mají pak větší zdravotní prospěch ze snížené spotřeby.
• Osvobození od daně pro malé výrobce se doporučuje ke zmírnění nepřiměřených nákladů na dodržování předpisů.

ÚLOHA ULTRAZPRACOVANÝCH POTRAVIN

Zpráva označuje ultrazpracované potraviny za systémovou příčinu špatného stravování. Dle zprávy jejich nízká cena, snadná dostupnost a agresivní marketingové praktiky vytvářejí strukturální překážky zdravé konzumace. Tyto výrobky často dominují ve stravě domácností s nižšími příjmy a významně přispívají k nadměrnému příjmu cukru. Zpráva navrhuje, aby význam ultrazpracovaných potravin posílil důvody pro zavedení HFSS daně založené na výživových hodnotách.

Ing. Eva Řehák Nováková
externí spolupracovnice SPaC