Každý z nás se denně setkává s tímto pojmem, ať již na etiketách nejrůznějších výrobků, nebo třeba na oblečení. Nicméně ne každý již ví, co tento zastřešující pojem v oblasti ochrany klimatu a životního prostředí představuje a co znamená z právního pohledu. A proto čtenářům v následujících pár řádcích tento pojem přiblížíme, a s ním také novinky, které se v této oblasti chystají a dotknou se každého podnikatele.
Udržitelnost je úzce spojena s tzv. zelenou transformací, ke které se Evropa zavázala v rámci Pařížské dohody z roku 2015, a především v tzv. Green Dealu, podle kterého má být dosaženo klimaticky neutrální Evropy do roku 2050. EU si také navíc stanovila dodatečný cíl, a to snížení čistých emisí o nejméně 55 % oproti roku 1990. Jednou z oblastí dotčených přijatými opatřeními (známými pod názvem Fit For 55) je tak také udržitelné hospodářství.
Fenoménem v oblasti udržitelného hospodářství se stal pojem ESG. Jde o zkratku tří pojmů, a to E jako environmental (klima a ochrana životního prostředí), S jako social (lidské zdroje) a G jako governance (řízení a management). Aby byla jednotlivá hospodářská odvětví udržitelná, je tak zapotřebí, aby se soustředila a činila nezbytné kroky ve všech třech těchto oblastech. Co do ochrany klimatu a životního prostředí je tak žádoucí zaměřit se na snižování emisí skleníkových plynů, efektivní využívání alternativních zdrojů energie, na odpadové hospodářství či hledání dalších čistých možností pro ochranu životního prostředí, jako jsou zelené budovy a další.
Oblast lidských zdrojů dokazuje, jak široký pojem ESG je. Zde se můžeme setkat zejména s jakoukoli podobou péče a ochrany o zaměstnance a pracovníky, zákazem jakéhokoli druhu diskriminace, ochranou osobních údajů, důrazem na rovné příležitosti. Do pojmu řízení a management poté zahrnujeme zejména transparentní vedení obchodních společností, obchodní etiku, etické kodexy, whistleblowing, řízení rizik či nezávislost vedení.
Pojem udržitelnost je primárně spojován s ochranou klimatu, zasahuje ale i do dalších společenských oblastí, zejména do obchodních společností a jejich vedení. Lze říci, že udržitelnost v sobě zahrnuje i společenskou odpovědnost a důraz na pečlivost a transparentnost.
Jedním ze směrů v oblasti ESG je zavádění nefinančního reportingu podniků. Podle Evropské unie je uvádění nefinančních informací zásadním krokem pro zvládnutí změny vedoucí k udržitelnému světovému hospodářství, neboť právě uvádění nefinančních informací v této souvislosti umožňuje měřit, sledovat a řídit výkonnost podniků a jejich dopad na společnost.
Aktuální novinkou je nová směrnice o podávání zpráv o udržitelnosti podniků (CSRD – Corporate Sustainability Report Directive), která od roku 2024 nahrazuje starší regulaci. Povinnost zveřejňování nefinančního reportingu závisí na velikosti podniku a bude tak zaváděna v postupných fázích. První fáze, od roku 2024, se dotýká velkých podniků, které jsou velkými účetními jednotkami, subjekty veřejného zájmu s průměrným počtem zaměstnanců vyšším než 500 nebo jsou mateřské společnosti velké skupiny firem s průměrným počtem zaměstnanců vyšším než 500. Druhá fáze se bude dotýkat ostatních velkých podniků, a to za účetní období od 1. ledna 2025. Povinně reportovat tak budou muset začít ostatní velké účetní jednotky nebo ostatní mateřské společnosti velké skupiny účetních jednotek. Ve třetí fázi budou povinni začít reportovat malé a střední firmy, a to od 1. ledna 2026, a od 1. ledna 2028 budou povinni vykazovat nefinanční informace také podniky ze třetích zemí.
EU si tak finančním reportingem slibuje, že zajistí větší povědomí celkové společnosti o dopadech jednotlivých firem a celkově větší přístup k datům. Důraz je kladen ale také na investory, kteří tak díky nefinančnímu reportingu budou moct lépe porozumět rizikům a dopadům jejich investic na lidi a životní prostředí.
Mgr. Daniel Mace
Galerie
Pro přidání komentáře se prosím přihlaste. Pokud nemáte účet, můžete si zaregistrovat nový účet.