• Právní poradna

V květnovém čísle jsme informovali o tom, že se od 1. ledna 2025 chystá zpřísnění odvodů pojistného ze vztahů založených dohodou o provedení práce. V důsledku dalšího legislativního veletoče má být ovšem připravený režim oznámené dohody na poslední chvíli zrušen. Zachována zůstane vykazovací povinnost, kterou musí zaměstnavatelé plnit již od 1. července tohoto roku. Ve vztahu k odvodům pojistného má zůstat zachovaný dosavadní stav s tím, že se dokonce mírně zvýší příjmová hranice pro odvod pojistného.

Režim oznámené dohody

V současné době čekají na účinnost pravidla obsažená v zákoně o nemocenském pojištění, která upravují ve vztahu k dohodě o provedení práce tzv. režim oznámené dohody. Tato pravidla byla do zákona doplněna na jaře, a to v důsledku přijetí poslaneckého pozměňovacího návrhu připojeného k novele zákona o investičních společnostech. Tato pravidla jsou platná, neboť již byla vyhlášena ve Sbírce zákonů, ale nejsou účinná, takže se podle nich nepostupuje. Účinnost měla nastat k 1. lednu 2025.

Zaměstnavatelé se již začali připravovat na to, že od příštího roku bude zproštění odvodů pojistného na nemocenské, důchodové a zdravotní pojištění u dohody o provedení práce fungovat přísnějším způsobem. Možnost neodvádět pojistné měla být podmíněna tím, že si zaměstnavatel včas rezervuje režim oznámené dohody. Nová úprava byla napsaná tak, aby byl režim oznámené dohody uplatnitelný u jednoho zaměstnance pouze jedním zaměstnavatelem.

Bylo ale přijato rozhodnutí, podle něhož má být režim oznámené dohody zrušen, případně snad odsunut. Pro nejbližší období má být každopádně zachován současný stav, kdy zaměstnavatelé hlídají pouze to, zda u zaměstnance nedošlo k překročení stanovené rozhodné částky. Pokud tato částka, která již několik let činí 10 000 Kč, není překročena, neodvádí se pojistné bez ohledu na to, zda má zaměstnanec uzavřené dohody o provedení práce ještě s jinými zaměstnavateli.

Zrušení režimu oznámené dohody k 1. lednu 2025

Vzhledem k tomu, že do konce roku zbývá již jen něco přes měsíc, bylo nutné zvolit pro realizaci zrušení režimu oznámené dohody cestu poslaneckého pozměňovacího návrhu k některému zákonu, který je v legislativním procesu dostatečně daleko. Za tímto účelem byla vybrána novela zákona o zaměstnanosti, která je projednávána jako sněmovní tisk č. 743 a na ukončené 115. schůzí Poslanecké sněmovny prošla 2. čtením. Právě v jeho rámci k ní byl načten pozměňovací návrh, jenž míří do zákona o nemocenském pojištění a ruší v něm paragrafy, které měly s účinností od 1. ledna 2025 upravit režim oznámené dohody.

Lze očekávat, že na další schůzí Poslanecké sněmovny, která bude zahájena 19. listopadu, bude sněmovní tisk č. 743 schválen ve třetím čtení včetně uvedeného pozměňovacího návrhu. Jestliže tento návrh poté včas schválí i Senát a podepíše prezident republiky, mělo by se stihnout vyhlášení této novely ve Sbírce zákonů do konce roku a účinnost od 1. ledna. Pravidla pro rezervaci oznámené dohody by takto měla být ze zákona o nemocenském pojištění vyškrtnuta, což způsobí zachování současného stavu, kdy se nijak neřeší, zda má zaměstnanec dohodu uzavřenou ještě u jiného zaměstnavatele nebo jaké výše odměny v tomto pracovněprávním vztahu dosahuje.

Zachována i nadále zůstane povinnost zaměstnavatele každý měsíc zpracovat a odeslat výkaz dohody o provedení práce. V něm musí být mimo jiné uvedeno, jaké výše odměny zaměstnanec v určitém měsíci dosáhl, a to i v případě, kdy nedošlo k založení účasti v nemocenském, důchodovém ani zdravotním pojištění.

Rozhodná částka pro vznik účasti na pojištění

Ačkoli zaměstnavatelé očekávali, že rok 2025 přinese pro dohody o provedení práce významné zpřísnění, nakonec zřejmě dojde naopak k dílčímu rozvolnění pravidel odvodů pojistného. Výše popsaný poslanecký pozměňovací návrh nejen že ruší režim oznámené dohody, nýbrž také novým způsobem upravuje rozhodnou částku pro vznik účasti na pojištění a související povinnost odvádět pojistné.

Stávající rozhodná částka ve výši 10 000 Kč byla zavedena v roce 2012 a od té doby nebyla zvýšena. Novelou má být do zákona doplněno pravidlo, podle něhož budou zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce účastni nemocenského pojištění, pokud jim bude zúčtován příjem ve výši aspoň 25 % průměrné mzdy, a to po zaokrouhlení na celé pětisetkoruny směrem dolů.

Vzhledem k aktuálnímu nárůstu průměrných mezd by v roce 2025 měla tato rozhodná částka dosáhnout výše 11 500 Kč. Až do této částky tedy budou výdělky dosažené na základě dohody o provedení práce osvobozeny od odvodů pojistného.

Upozornění
Je ovšem třeba upozornit na to, že účast na pojištění vznikne v případě, kdy bude tato rozhodná částka dosažena, nikoli až při jejím překročení, jako je tomu v současné době. Podle stávající úpravy se pojistné neodvádí, pokud výdělek nepřevýší 10 000 Kč. Může být tedy roven částce 10 000 Kč. Podle nové úpravy ale bude platit, že pokud budou mít strany zájem, aby z dosaženého výdělku nebylo hrazeno pojistné, budou muset hlídat, aby příjem činil méně než rozhodná částka. Při rozhodné částce 11 500 Kč tedy nebude odváděno pojistné, pokud bude dosažena odměna ve výši maximálně 11 499 Kč.

Stejně jako v současné době bude platit, že pokud má zaměstnanec v témže kalendářním měsíci s tímtéž zaměstnavatelem sjednáno více dohod o provedení práce a úhrn příjmů dosáhne výše rozhodné částky, vznikne účast na pojištění.

Novela zákona o zaměstnanosti

Výše zmíněný sněmovní tisk č. 743 obsahuje primárně návrh novely zákona o zaměstnanosti a zákona o inspekci práce. S účinností k 1. lednu příštího roku lze proto očekávat i změny v těchto právních předpisech. V zákoně o zaměstnanosti se budou měnit především pravidla zaměstnávání osob se zdravotním postižením (OZP), a to se zaměřením na omezení zneužívání příspěvků a na zpřísnění pravidel pro náhradní plnění.

Novela zavádí strop na příspěvky na další náklady související se zaměstnáváním OZP, které nebudou smět překročit výši výdělku těchto osob. Nově také nebude možné uplatňovat uznatelné náklady na dopravu a pracovní asistenci mezi majetkově propojenými společnostmi.

Zaměstnavatelům bude zachována možnost plnit povinný podíl ve výši 4 % přímým zaměstnáváním OZP, odebíráním výrobků nebo služeb nebo odvody do státního rozpočtu. Avšak náhradní plnění již nebude možné realizovat odebíráním výrobků či služeb od majetkově propojených osob.

Ve vztahu k odvodu do státního rozpočtu přináší novela odstupňovaný koeficient pro výši odvodů podle počtu skutečně zaměstnaných OZP. Zvýhodněni budou ti zaměstnavatelé, kteří alespoň částečně plní povinný podíl přímým zaměstnáváním OZP. Cílem těchto změn je zvýšit přímou zaměstnanost OZP a eliminovat využívání náhradních forem plnění povinného podílu u ekonomicky propojených subjektů.

Novinky v oblasti postihu nelegální práce

Již poslední novela zákona o zaměstnanosti, účinná od 1. ledna 2024, se dílčím způsobem zaměřila na problematiku zastřeného výkonu závislé práce. Jde o jednání, které se v našich podmínkách často označuje jako švarcsystém. Jeho podstata spočívá v tom, že smluvní strany předstírají, že mezi nimi probíhá spolupráce v podnikatelském režimu, typicky na základě příkazní smlouvy či smlouvy o dílo, ačkoli ve skutečnosti jedna strana pro druhou vykonává závislou práci. Osoba vykonávající práci je řízena a kontrolována, plní stanovené pokyny a pracuje jménem, na odpovědnost a na náklady druhé strany, která je jen na oko označována například jako „zadavatel“, i když fakticky vystupuje jako zaměstnavatel.

Za umožnění výkonu závislé práce mimo základní pracovněprávní vztah může být zastřenému zaměstnavateli uložena pokuta v rozpětí od 50 000 Kč do 10 000 000 Kč. Předešlá novela k tomu doplnila novou sankci v podobě zákazu činnosti, který může být zaměstnavateli uložen na dobu až 2 let. Aktuálně projednávaná novela má rejstřík možných sankcí rozšířit ještě o další položku. Za umožnění výkonu nelegální práce bude možné uložit zveřejnění rozhodnutí o přestupku, a to na úřední desce Státního úřadu inspekce práce na dobu 1 roku.

Kontrolorům inspekce práce navíc přibude nové oprávnění, které budou moci uplatnit nejen při kontrolách zaměřených na nelegální práci. Kontroloři budou nově oprávněni při provádění kontroly nebo v rámci úkonů předcházejících kontrole pořizovat zvukové, obrazové a zvukově-obrazové záznamy, a to i bez vědomí kontrolovaných osob.

Aktuální stav flexibilizační novely zákoníku práce

Zaměstnavatelé vyhlížejí v médiích často zmiňovanou, tzv. flexibilizační novelu zákoníku práce. Měla by přinést mimo jiné prodloužení nejvyšší přípustné délky zkušební doby nebo jiný způsob počítání běhu výpovědní doby, v jehož důsledku se výpovědní doba fakticky o něco zkrátí. Velkým tématem se v souvislosti s touto novelou stala uvažovaná možnost rozvázání pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele bez uvedení důvodu. Toto opatření ovšem v návrhu novely uvedeno není a lze pouze spekulovat o tom, zda se objeví v podobě poslaneckého pozměňovacího návrhu.

Návrh novely zákoníku práce byl do Poslanecké sněmovny zaslán již na začátku září a dostal číslo sněmovního tisku 775. Dosud ovšem neprošel ani prvním čtením. Původně avizovanou účinnost k 1. lednu 2025 proto již v současné době vzhledem k délce legislativního procesu není možné stihnout. V případě, že do konce roku projde novela aspoň prvním čtením, lze její účinnost očekávat nejdříve v jarních měsících příštího roku.

Vývoj legislativního procesu ve vztahu k připravované novele zákoníku práce sledujeme a ve chvíli, kdy nabude konkrétnějších obrysů a přiblíží se její účinnost, budeme o změnách v ní obsažených podrobně informovat.

JUDr. Jaroslav Stránský, Ph.D.