• Infoservis

Následující dvoustrana reflektuje témata, která byla projednávána v rámci společného jednání Legislativního výboru a Výboru pro výživovou politiku Potravinářské komory ČR 9. 10. 2024. Oba výbory projednávaly rozličná témata, ze kterých jsou zde ve výběru zmíněna ta, jež jsou aktuální a přímo se vztahující k pekařsko-cukrářskému odvětví.

Novelizace vyhlášek – implementace tzv. Snídaňových směrnic

V rámci procesu implementace tzv. Snídaňových směrnic dostala PK ČR možnost od Ministerstva zemědělství poskytnout podněty k přípravě novelizace komoditních vyhlášek provádějících zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, konkrétně:

• Vyhláška č. 248/2018 Sb., o požadavcích na nápoje, kvasný ocet a droždí,
• Vyhláška č. 76/2003 Sb., o požadavcích pro přírodní sladidla, med, cukrovinky, kakaový prášek a směsi kakaa s cukrem, čokoládu a čokoládové bonbony,
• Vyhláška č. 397/2021 Sb., o požadavcích na konzervované ovoce a konzervovanou zeleninu, skořápkové plody, houby, brambory a výrobky z nich a banány,
• Vyhláška č. 77/2003 Sb., o požadavcích na mléko a mléčné výrobky, mražené krémy a jedlé tuky a oleje.

Tyto vyhlášky budou novelizovány primárně z důvodu implementace tzv. Snídaňových směrnic, konkrétně Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1438 ze dne 14. května 2024, kterou se mění směrnice Rady 2001/110/ES o medu, 2001/112/ES o ovocných šťávách a některých podobných produktech určených k lidské spotřebě, 2001/113/ES o ovocných džemech, rosolech a marmeládách a kaštanovém krému určených k lidské spotřebě a 2001/114/ES o některých druzích zahuštěného a sušeného mléka určeného k lidské spotřebě.

O výsledných novelizacích budeme čtenáře informovat.

Novela vyhlášky č. 329/1997 Sb., pro škrob a výrobky ze škrobu, luštěniny a olejnatá semena

Materiál k této novele byl zaslán do vnějšího připomínkového řízení s tím, že PK ČR zaslala některé připomínky. Vzhledem k tomu, že všechny tyto komodity jsou v pekařské (a částečně i v cukrářské) výrobě surovinami přímo používanými v recepturách, případně složkami ve směsích, posypech a zejména v náplních či polevách, bude na místě věnovat této novelizované vyhlášce pozornost.

Jakmile vejde v platnost, opět budeme čtenáře informovat.

Kouřová aromata

V Úředním věstníku EU bylo zveřejněno prováděcí nařízení Komise (EU) 2024/2067 ze dne 31. 7. 2024, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 1321/2013, pokud jde o vypuštění položek SF-001 až SF-010 ze seznamu primárních výrobků kouřových aromat povolených na úrovni Unie.

Ačkoli se kouřová aromata týkají zejména produkce uzenin a sýrů, jejich omezení se může dotýkat i pekařských výrobců a jejich dodavatelů, konkrétně takových, kteří uvádí na trh speciální druhy jemného pečiva – slané snacky, výrobky se slanými náplněmi, se speciálními posypy apod. Případně jsou tato aromata přidávána do směsí a jiných polotovarů určených k výrobě speciálních chlebů a pečiva. Často bývají také součástí směsí bylin, koření a ochucovadel, příp. i omáček a toppingů.

Svoji pozornost by na daný seznam kouřových aromat měli upřít i ty pekárny, jež se kromě pekařské výroby věnují i produkci lahůdek, protože některá tato aromata byla povolena i pro výrobu salátů a lahůdkových pomazánek, zpracovaných vajec a vaječných výrobků.

Nařízení Komise (EU) 2024/2067 vstoupilo v platnost dne 21. 8. 2024 a výše zmíněných 10 položek již není povoleno.

Aromata produkovaná s využitím geneticky modifikovaných mikroorganismů: potenciální zákaz označování „přírodní“

V uplynulých měsících Komise a členské státy EU diskutovaly o tom, zda používání výrazu „přírodní“ pro látky určené k aromatizaci vyrobené s použitím geneticky modifikovaných mikroorganismů neuvádí spotřebitele v omyl. Své členy, včetně Potravinářské komory ČR, o tom informoval Food Drink Europe. Na základě těchto diskusí Komise plánuje změnit nařízení o látkách určených k aromatizaci (nařízení (ES) č. 1334/2008) tak, aby zakázala používání výrazu „přírodní“ pro látky určené k aromatizaci vyrobené s použitím geneticky modifikovaných mikroorganismů. Členské státy mohou Komisi zaslat své písemné připomínky.

Potenciální zákaz označování „přírodní“ vede k úvaze, zda tato iniciativa zůstane pouze u látek určených k aromatizaci. S použitím geneticky modifikovaných mikroorganismů se vyrábí i další složky potravin, např. enzymy, vitamíny aj.

Mikroorganismy, u kterých byla úmyslně změněna dědičná informace, se označují jako geneticky modifikované nebo také transgenní mikroorganismy. Využití nalézají v mnoha oblastech, jako je průmysl potravinářský, textilní nebo farmaceutický, snad jejich největší význam lze nalézt v medicíně. Nejznámějším využitím transgenního mikroorganismu ve farmacii je produkce rekombinantního inzulinu prostřednictvím bakterie E. coli a S. cerevisiae. Prostřednictvím genového inženýrství je vyráběna řada dalších hormonů či proteinů.

V případě potravinářského průmyslu dochází pomocí geneticky modifikovaných mikroorganismů k výrobě enzymů, jako je chymozin, který se využívá při výrobě sýrů, proteázy využívané ke zpracování masa nebo enzymů významných v pekárenském průmyslu.

Aktuální diskutovaná témata v oblasti kontaminantů v potravinách – říjen 2024

Odbor bezpečnosti potravin Ministerstva zemědělství vydal 6. 11. 2024 přehled hlavních kontaminantů v potravinách, které jsou sledovány a diskutovány v EK, DG SANTE (Generální ředitelství pro zdraví a bezpečnost potravin).

Celá zpráva je zveřejněna zde:
https://bezpecnostpotravin.cz/aktualni-diskutovana-temata-v-oblasti-kontaminantu-v-potravinach-rijen-2024/

Z kontaminantů, jež pekaři sledují, jsou zde jako obvykle uvedeny akrylamid, aflatoxiny, deoxynivalenol v pšeničných otrubách a v klíčcích, a další látky. Uvedené hodnoty v tabulkách pro jednotlivé kontaminanty a potraviny jsou pouze návrhy a jsou zde zveřejněny pro informaci o současném stavu projednávání, nejedná se o schválené maximální limity. Nicméně oddělení kvality potravinářských výrobců tyto informace kontinuálně sledují a vyhodnocují.

WHO vodítka k fiskálním politikám na podporu zdravé výživy

Světová zdravotnická organizace (WHO) zveřejnila vodítka k fiskálním politikám podporujícím zdravý životní styl. Radí v nich zemím ohledně fiskálních strategií, jako jsou daně a dotace, které podporují výběr zdravějších potravin a odrazují od výběru těch „nezdravých“. K řešení globálních problémů veřejného zdraví jako je obezita a nepřenosné nemoci, ke kterým vede nezdravá strava, nabízí vodítka údajně důkazy podložená opatření vedoucí ke změně potravinového prostředí a ke zvýšení nabídky a dostupnosti zdravých potravin.

Vodítka obsahují tři základní doporučení:
• Doporučení 1: (důrazné doporučení) WHO doporučuje zavést zdanění nápojů slazených cukrem.
• Doporučení 2: (podmíněné doporučení) WHO navrhuje zavést politiku vedoucí ke zdanění potravin, které nepřispívají ke zdravé výživě.
• Doporučení 3: (podmíněné doporučení) WHO navrhuje zavést politiku dotování potravin, které přispívají ke zdravé výživě.

Prakticky to znamená, že směrnice doporučuje členským státům WHO, aby zavedly řadu různých typů daní (na nealko nápoje slazené cukrem a na potraviny, které nepřispívají ke zdravé výživě), a aby zavedly dotace na potraviny, které přispívají ke zdravé výživě.

WHO Europe zpráva: Komerční determinanty neinfekčních onemocnění v evropské části WHO

Regionální kancelář WHO pro Evropu (WHO/Europe) je jednou ze šesti regionálních kanceláří Světové zdravotnické organizace. Slouží evropskému regionu WHO, který zahrnuje 53 zemí a pokrývá rozsáhlou geografickou oblast od Atlantiku po Tichý oceán (díky rozloze členského státu Ruska). WHO Europe představila svoji nejnovější zprávu „Komerční determinanty neinfekčních onemocnění v evropské části WHO“. Ve zprávě je jako jedno z odvětví, která jsou příčinou špatného zdravotního stavu a předčasné úmrtnosti v Evropě a střední Asii, uveden „průmysl ultrazpracovaných potravin“. Dalšími třemi uvedenými odvětvími jsou alkohol, tabák a fosilní paliva. Na zprávu odpověděl Food Drink Europe dopisem zaslaným na WHO, kde ostře nesouhlasí se stále sílící tendencí srovnávat spotřebu potravin a nápojů s užíváním tabáku a znečišťováním životního prostředí fosilními palivy.

Opět se diskutuje téma ultrazpracovaných potravin, o kterých se ve zprávě píše takto:

„Velké a rostoucí množství důkazů naznačuje, že konzumace „ultra-zpracovaných“ potravin (UPF) podle klasifikačního schématu NOVA (klasifikační skupina NOVA 4) je spojeno s negativními zdravotními následky. Patří mezi ně riziko předčasné úmrtnosti, rakovina, kardiovaskulární onemocnění, nadváha, obezita a diabetes 2. typu, stejně jako zhoršené duševní, respirační a gastrointestinální zdraví. Termín UPF označuje širokou škálu potravin a nápojů s různými vlastnostmi. Mnoho UPF má vysoký obsah tuků, cukru nebo umělých sladidel, sodíku nebo potravinářských přísad a mnohé prošly zpracováním, které mění strukturu původních potravin prostřednictvím různých procesů. Důkazy naznačují, že souvislosti s negativními účinky na zdraví odpovídají jejich obsahu tuku, sodíku a cukru. Přijatelná úroveň spotřeby UPF dosud nebyla definována a je zapotřebí dalšího výzkumu, abychom porozuměli vztahům mezi příjmem UPF a výsledky onemocnění.“

Zdá se, že termín vysoce zpracovaná neboli ultrazpracovaná potravina byl zřejmě přijat jako standard pro nevíta­ný a nevhodný potravinářský výrobek, jako jakýsi etalon nezdravé stravy. Potravináři musí počítat s tím, že se tento termín bude i nadále diskutovat. A lze předpokládat, že zejména ve veřejném prostoru.

Ing. Eva Řehák Nováková
externí spolupracovnice SPaC