• Infoservis

Společné jednání Výboru pro životní prostředí a Výboru pro udržitelnou a etickou produkci PK ČR proběhlo 7. 11. 2024 a shrnulo aktuálně řešená nejen environmentální témata v tuzemské a evropské legislativě. Tento text rekapituluje důvody jejich zavádění a vysvětluje používané zkratky u evropských legislativních předpisů, jež jsou postupně implementovány do české legislativy.

TUZEMSKO

Novela zákona o obalech
Novela, kterou se změní zákon č. 477/2001 Sb., o obalech, je projednávána sněmovnou. Zavádí především zálohy na jednocestné nápojové PET obaly a nápojové plechovky, dále řeší snížení rezervního fondu nebo zpoplatnění reklamních letáků. Nabytí účinnosti se předpokládá od roku 2026.

Dle návrhu se vytvoří, bude spravovat a financovat jeden operátor zálohového systému pro celou ČR. Zálohový systém nenaruší stávající systém třídění odpadů, má být jeho doplněním a inovací, která zajistí vysokou kvalitu recyklace, zabrání tzv. downcyclingu (tj. opětovné zpracování materiálů, které není tak plnohodnotné či nemá takovou znovupoužitelnost jako u typické recyklace), a zajistí čistotu recyklovaného materiálu bez kontaminace. Díky odebírání čistého, nekontaminovaného materiálu bude zajištěno, že ČR bude moci pokračovat v plnění cílů zpětného odběru plastových obalů stanovených EU. Zejména cíl stanovený čl. 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/904 pro zajištění tříděného sběru plastových nápojových lahví o objemu až tři litry za účelem recyklace, kdy od 1. ledna 2029 má být zpětně odebráno minimálně 90 % hmotnosti těchto obalů uvedených v daném kalendářním roce na trh nebo do oběhu. Nyní mimo tříděný odpad skončí přibližně každá pátá PET lahev a tři plechovky ze čtyř.

Navrhovaný zákon rovněž zajišťuje výraznou redukci tzv. litteringu, volně pohozeného odpadu a odpadu ponechaného na místě, které není k jeho odložení vyhrazeno. Redukce litteringu znamená pozitivní dopady pro životní prostředí, hospodaření obcí a kvalitu života jejich obyvatel.

Dále budou na reklamní letáky vztaženy povinnosti jako na obaly, tedy povinnost osoby uvádějící je na trh či do oběhu postarat se zejména o zpětný odběr a využití odpadu z těchto letáků; stanoví se cíle pro zpětný odběr a recyklaci odpadu z nápojových kartonů a umožňuje se tzv. multikomoditní sběr papíru.

Novela zákona o ochraně ovzduší
Novelu schválili poslanci 6. 12. 2024. Do praxe vnáší nová pravidla vedoucí k čistšímu ovzduší. Rozšiřuje povinné kontinuální měření emisí na další zdroje a zavádí elektronické hlášení výsledků do centrálního systému, což umožní okamžitý přístup k datům. Stavební firmy budou nově přímo ze zákona odpovědné za minimalizaci prašnosti na staveništích a při demolicích. Novela také zavádí minimální vzdálenosti mezi obytnou zástavbou a zdroji znečištění, aby se snížily negativní dopady prašnosti a zápachu. Dalšími opatřeními jsou zvýšení poplatků za znečišťování ovzduší a možnost zavádění nízkoemisních zón v obcích s pružnějšími pravidly. Mění se tak zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Účinnost novely začíná 1. 1. 2025 (s výjimkou některých vybraných ustanovení, která mají nabýt účinnosti až od 1. 1. 2026, respektive od 1. 1. 2028).

EVROPSKÁ UNIE

Obaly a odpady z obalů – návrh nařízení EP a Rady – PPWR
Zkratka PPWR znamená Packaging and Packaging Waste Regulation = Regulace obalů a obalových odpadů. Navrhované nařízení PPWR má zajistit vysokou úroveň ochrany životního prostředí na vnitřním trhu EU. Společným základem všech opatření má být dodržování norem bezpečnosti potravin a kompatibilita s cílem snížit plýtvání potravinami. PPWR významně ovlivní odvětví potravin a nápojů směrem k větší udržitelnosti.

Obaly potravin a nápojů hrají zásadní roli při ochraně a uchovávání nezávadnosti produktů. Potraviny jsou při výrobě, zpracování, skladování, přípravě a podávání ke konzumaci v kontaktu s mnoha materiály a předměty. Mimo obaly sem patří také nádoby na potraviny, stroje na zpracování potravin a kuchyňské a stolní nádobí. Všechny materiály přicházející do styku s potravinami musí vyhovovat Nařízení o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami při uvádění na evropský trh. Zvláště důležité je Nařízení o materiálech a předmětech z recyklovaných plastů určených pro styk s potravinami, které specifikuje parametry recyklace včetně nových technologií.

Předpis obsahuje také zákaz používání takzvaných „věčných chemikálií“ (per- a polyfluorované alkylové sloučeniny neboli PFAS) nad určitým množstvím v obalech, které jsou určeny pro styk s potravinami.

Konkrétní cíle pro opětovné použití do roku 2030 jsou stanoveny pro obaly alkoholických a nealkoholických nápojů (s výjimkou např. mléka, vína, aromatizovaného vína, lihovin) a přepravní, prodejní a skupinové obaly. Členské státy mohou z této povinnosti za určitých podmínek udělit pětiletou výjimku.

Ještě letos by měl být schválen plénem EP revidovaný text po jazykových korekcích a zveřejněn v Úředním věstníku EU koncem roku 2024 nebo příští rok.

Koncept ESG – Environmental, Social, Governance
Zkratka ESG se stala fenoménem současnosti, a to nejen v oblasti investování, ale fungování firem vůbec. Pod ní se konkrétně skrývá vliv firmy na životní prostředí, společnost a způsob jejího vedení, na jejichž základě lze číslem vyjádřit „udržitelnost“ či „odpovědnost“ firmy. Je to metoda, díky níž firmy formulují své udržitelné obchodní strategie a efektivně naplňují stanovené cíle.

ESG: Environmental = životní prostředí, Social = sociální oblast, Governance = správa a řízení společnosti.

Faktor Environmental – životní prostředí
se zabývá dopadem, jaký má společnost na životní prostředí (ekosystémy, ovzduší, vodu, půdu apod.). Kritérii hodnocení je její uhlíková stopa, vypouštění odpadních vod, problematika produkce a zpracování odpadů a další činnosti ovlivňující životní prostředí.

Faktor Social – sociální oblast
se zabývá dopadem, jaký má podnik jednak na zaměstnance a také na širší veřejnost (dodavatelé, místní komunity apod.). Kritérii pro hodnocení podniku jsou např. pracovní podmínky zaměstnanců, kvalita výrobků, ochrana spotřebitele apod.

Evropa se zavázala být do roku 2050 klimaticky neutrální. Tento cíl vychází z mezinárodních dohod a prostých počtů – pokud bychom se zdroji zacházeli stejně, jako doposud, potřebovali bychom k uspokojení vlastních potřeb ne jednu, ale dvě a půl planety Země.

Na globální úrovni proto vznikly tzv. cíle udržitelného rozvoje, na evropské úrovni existuje specificky pro firmy koncept ESG, který je jakýmsi zastřešujícím pojmem. Zasahuje do celé řady oblastí od emisí přes využívání zdrojů, označování výrobků až po finanční služby.