• Infoservis

Na konci května proběhlo společné jednání Legislativního výboru a výboru pro výživovou politiku Potravinářské komory ČR. Přinášíme výběr témat, která jsou aktuální pro pekařský a cukrářský obor nebo i pro firemní prodejní jednotky – pekařství a cukrárny.

TUZEMSKÉ LEGISLATIVNÍ A VÝŽIVOVÉ ZPRAVODAJSTVÍ

Pracovní skupina k institucionálnímu stravování MPS STRAVA

Co se skrývá pod zkratkou MPS STRAVA, o které potravináři poměrně hojně diskutovali? Je to ministrem zdravotnictví loni zřízená mezirezortní skupina pro problematiku institucionálního stravování. Ministerstvo zdravotnictví, Státní zdravotní ústav, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s odborníky na výživu společně aktivně pracují na reformě nejen školního stravování. Hlavním úkolem MPS STRAVA je zlepšit institucionální stravování v oblasti školství, nemocnic a u poskytovatelů sociálních služeb na základě nejnovějších poznatků vědy a jejich aplikace do praxe.

Cílem je ochrana a podpora zdraví obyvatel ČR a dlouhodobá environmentální udržitelnost. Plánuje se úprava spotřebního koše, do poloviny roku 2024 se očekává vypracování expertní části, která bude upravovat doporučené výživové dávky pro věkové kategorie.

Našeho oboru se týká zavedení nově sledované skupiny „Celozrnné obiloviny a pseudoobiloviny“, což by mělo znamenat i šanci pekařů uspět v nově koncipovaném spotřebním koši se svými celozrnnými výrobky nebo s produkty obsahujícími pseudoobiloviny (pohanku, quinou, amarant).

Označování rostlinných alternativ

Pekařské a cukrářské výrobky patří mezi vyhledávané potraviny spotřebiteli stravujícími se podle principů vegetariánství nebo i veganství. Proto v pekařstvích a cukrárnách nalezneme také jiné než cereální výrobky v doplňkovém sortimentu na bázi čistě rostlinné stravy. Pro provozovatele těchto prodejních jednotek se sortimentem rostlinných alternativ by mohla být zajímavá informace týkající se změn v jejich označování.

Podrobnosti zájemci naleznou ve Stanovisku MZe (SZPi a SvS) ve věci označování rostlinných potravin názvy živočišných produktů, aktualizovaného 1. 6. 2024, který byl publikován na webových stránkách SZPI zde: https://www.szpi.gov.cz/clanek/stanovisko-mze-szpi-a-svs-ve-veci-oznacovani-rostlinnych-potravin-nazvy-zivocisnych-produktu-ke-dni-1-2-2023-191950.aspx

Pracovní skupina PK ČR alergeny v kroskontaminaci

I pro pekaře a cukráře je důležitá dokonalá znalost legislativních předpisů v oblasti alergenů. S nimi jsou spojeny povinnosti informovat o alergenech spotřebitele na obalech výrobků. Proto přinášíme aktuální informaci o finální verzi úpravy národního doporučení přístupu k nezáměrné kontaminaci potravin alergeny do doby, než dojde v EU k harmonizaci. Z textu doporučení byl odstraněn odstavec: Pokud bude v potravině označené „Může obsahovat stopy…“ nebo „Může obsahovat…“ zjištěno množství alergenu přesahující stopové množství, nelze již hovořit o nezáměrné kontaminaci a spotřebiteli je tak poskytnuta zavádějící informace – tedy v rozporu s čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení EU č. 1169/2011. V textu došlo ještě k dalším úpravám. Finální text bude zveřejněn na stránkách SZPi.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Zaměstnavatele budou zřejmě zajímat navržené změny v zákoníku práce. Cílem návrhu je zvýšit flexibilitu pracovněprávních vztahů a uvolnit v řadě případů rigidní nastavení právní úpravy se záměrem reagovat na aktuální potřeby moderního trhu práce. Návrhem zákona se podstatně zpružňují a zpřesňují pravidla pro dání výpovědi z pracovního poměru.

Dále se navrhuje výslovně uvést, že zaměstnanec má při neplatném rozvázání pracovního poměru rovněž právo na dovolenou a také se upravují podmínky zkušební doby. Předmětný návrh též zpružňuje pravidla, pokud jde o zaměstnávání osob pečujících o malé děti. Návrhem se nově připouští písemná dohoda zaměstnance se zaměstnavatelem o tom, že si zaměstnanec bude sám rozvrhovat pracovní dobu, a to i při výkonu práce na pracovišti zaměstnavatele.

Dále se zpružňují pravidla pro doručování platového a mzdového výměru a navrhuje se doplnit úpravu přechodu nároku na mzdu nebo plat tak, aby přecházel na pozůstalého partnera za podmínek stejných, jako je tomu u pozůstalého manžela. Taktéž se zpřesňuje právní úprava zjišťování průměrného výdělku zaměstnance.

Dále návrh upravuje, že součástí oznámení odborové organizace o působení u zaměstnavatele nemusí být prokázání splnění minimálního počtu členů v pracovním poměru a nově se upravuje povinnost prokázání minimálního počtu členů odborové organizace v pracovním poměru u zaměstnavatele pouze na žádost zaměstnavatele. Toto prokázání může odborová organizace učinit i prostřednictvím notářského osvědčení.

A konečně se navrhuje, což není nezajímavé pro nábor brigádníků jako výpomoci v období letních dovolených, aby mladistvým od 14 let byl umožněn v období hlavních prázdnin výkon lehkých prací.

Platforma pro reformulace

Do databáze reformulovaných potravin a nápojů byly doplněny oceněné výrobky z 10. ročníku soutěže „Cena Potravinářské komory ČR o nejlepší inovativní potravinářský výrobek“. Další, 11. ročník soutěže Cena Potravinářské komory ČR o nejlepší inovativní potravinářský výrobek, byl odstartován. Výrobci měli možnost podávat přihlášky do 15. června, vyhodnocení pak proběhne 17. 7. Novinkou bude možnost porotě připravit i teplé výrobky, neboť vyhodnocení se přesouvá na Českou zemědělskou univerzitu v Praze, jejíž nová senzorická laboratoř je vybavená i jako gastro provoz. To umožní prezentovat i výrobky, které vyžadují další kulinární úpravu.

Na „reformulačním webu“ v kategorii Pečivo, pekařské výrobky a směsi je nyní zveřejněno již 18 pekařských výrobků: http://www.reformulace.cz/index.php/databaze-reformulovanych-potravin-a-napoju

ZPRÁVY O VÝŽIVĚ A POTRAVINÁCH ZE ZAHRANIČÍ

Přehled hlavních zásad Komise pro ekonomiku potravinového systému „Posun ve stravování”

Komise pro ekonomiku potravinového systému (Food System Economics Commission) sdružuje skupinu předních světových odborníků na ekonomiku, změny klimatu, zdraví, výživu, zemědělství a přírodní zdroje. Je to nezávislá akademická komise zřízená za účelem poskytnout nástroje a důkazy politickým a ekonomickým osobám s rozhodovací pravomocí.

Letos v březnu vydala přehled hlavních zásad s názvem „Posun ve stravování”. Zpráva upozorňuje na zásadní potřebu globálních změn ve stravování v boji proti nepříznivým dopadům současných vzorců spotřeby na zdraví, dlouhověkost a životní prostředí. V dokumentu se poukazuje na celosvětový trend rychlého a levného stravování závislého na nadnárodních průmyslových potravinových systémech. Rychlé a levné stravování vede podle komise k závažným problémům v oblasti zdraví, odolnosti a udržitelnosti zemědělství. „Posun ve stravování” zdůrazňuje potřebu změnit stravovací návyky tak, aby zvrátila jejich dopady na zdraví, dlouhověkost a životní prostředí, a to v globálním měřítku. Dokument zdůrazňuje zásadní úlohu zdravé stravy při snižování počtu dlouhodobých onemocnění a předčasných úmrtí, neboť nemoci související se stravou si ročně vyžádají 8 milionů životů. Nezdravá strava významně přispívá k nepřenosným nemocem a zhoršování životního prostředí, včetně emisí skleníkových plynů, rozšiřování zástavby a ztráty biologické rozmanitosti.

Ultrazpracované potraviny jako velké téma potravinářů

Ačkoli to tak u nás úplně dramaticky nevypadá, téma vysoce zpracovaných potravin již dnes patří mezi diskuzní témata evropské veřejnosti. Tzv. ultra-zpracované potraviny se dostaly do hledáčku evropských politiků i médií, počet vědeckých studií a článků věnovaných této problematice prudce vzrostl.

Nikde v EU sice zatím nebyla schválena žádná národní legislativa, která by cílila na vysoce zpracované potraviny, ale některé, zejména severské země, o problematice zpracování potravin stále častěji diskutují, a dokonce zvažují přijetí legislativních kroků. Vysoce zpracované potraviny jsou totiž obviňovány z řady zdravotních potíží i z řady environmentálních a klimatických problémů. Nezapomeňme, že mezi ultra-zpracované potraviny budou zřejmě zařazeny i průmyslově vyráběné pekařské, pečivárenské a cukrářské výrobky.

Ilustrační foto k článku „Spotřeba ultrazpracovaných potravin a riziko metabolických onemocnění: Zastřešující přehled systematických přehledů s metaanalýzami observačních studií.“ Publikováno v News Medical, který se definuje takto: „Od roku 2004 jedno z předních světových center medicíny a vědy o živé přírodě s otevřeným přístupem. Projekt navržen tak, aby informace z medicíny a biologických věd byly dostupné lidem, kteří mohou něco změnit. Zdravotníci, výzkumníci a angažovaní spotřebitelé mají přístup k bohatému obsahu s otevřeným přístupem od myšlenkových lídrů z celého světa.“

Pozn.: Ilustrační foto k článku je z velké části zaměřeno na pekařské a pečivárenské výrobky a potraviny typu fast food. https://www.news-medical.net/news/20240205/Study-links-ultra-processed-foods-to-higher-metabolic-disease-risk.aspx

Jako příklad diskuze lze uvést např. Francesco Branca, ředitele odboru výživy a bezpečnosti potravin Světové zdravotnické organizace (WHO), který poukázal na nutnost regulačních politik pro řízení spotřeby ultrazpracovaných potravin. Podle něj by potravinářský průmysl měl přejít od dobrovolných opatření a dobré vůle k přísnějším opatřením, jež by mohla zahrnovat zdanění, omezení marketingu a jasné označování pro informování spotřebitelů. Rozšíření ultra-zpracovaných potravin a jejich dopad na zdraví jsou považovány za společenský problém, který vyžaduje reakci nejen ze strany zdravotnických systémů.

Food Drink Europe, konfederace potravinářského průmyslu v EU, říká, že je nezbytné vypracovat definici vysoce zpracovaných potravin. EFSA, Evropský úřad pro bezpečnost potravin, by pak měla zaujmout pozici k vysoce zpracovaným potravinám. V neposlední řadě je třeba posílit pozornost ke komunikaci v médiích s cílem zabránění sdělování chybných interpretací, posílit spolupráci s akademickou obcí a zabránit sdílení negativních emocí proti vysoce zpracovaným potravinám.

Celkovým cílem současných a budoucích aktivit všech potravinářů je a bude muset být pomoci tvůrcům politik rozpoznat nedostatky v terminologii ultra-zpracovaných potravin. Je třeba oddělit myšlenku, že čím více je potravina zpracovaná, tím je horší pro naše zdraví. A také uznat, že zpracování může přispět k udržitelným potravinovým systémům.

Ing. Eva Řehák Nováková
externí spolupracovnice SPaC