• Recenze

Více než dvacet let pracoval etnolog a znalec vodních mlýnů Radim Urbánek na slovníku, který bude vysvětlovat veškeré termíny a informace v oblasti molinologie, tedy oboru zabývajícího se mlýny. Mlynářský slovník vyšel na podzim a už nyní dalo Národní zemědělské muzeum publikaci pro velký zájem dotisknout.

Molinologie
Obor zabývající se tradičním (tj. řemeslným) i průmyslovým mlynářstvím a jejich vývojem, souvislostmi stavebními, technickými, technologickými, sociálními, právními a ekonomickými. Vedle základních mlynářských způsobů zpracování obilovin a luštěnin se zabývá i doplňkovými činnostmi a provozy v mlýnech. V rámci technických a technologických souvislostí zkoumá také způsoby pohonu a přenosu energie v mlýnech a souvisejících provozech.

„Samozřejmě jsem na slovníku nepracoval nepřetržitě. Už v roce 2009 byl odevzdán, ale k vydání nedošlo. Naštěstí. Tehdy jsem neměl například řadu praktických znalostí. Mlel jsem pouze na ručních mlecích kamenech. Takže po určité přestávce a další osobní praxi s vodními mlýny jsem se k psaní vrátil, mnohá hesla korigoval či úplně přepsal,“ uvedl Radim Urbánek a prozradil, že na začátku si slovník psal sám pro sebe.

„Poté, co jsem začal spolupracovat s největším znalcem našich mlýnů Luďkem Štěpánem, jsem se začal sám sebe ptát, co přesně znamená termín, který použil. Nebo jak se ta operace prováděla,“ zavzpomínal Radim Urbánek a hned přidal příklad: „Třeba pojem špicování. Nejde o vytváření špičky, ale naopak o zbavení se špičky u obilky,“ vysvětlil etnolog, dnes ředitel Městského muzea v Ústí nad Orlicí.

Když ještě pracoval v muzeu ve Vysokém Mýtě, narazil ve zdejší knihovně na Mlynářský slovník Karlouše Richtera. A krátce nato také na Materiálku slovníku technologickému z roku 1861. Ovšem v obou případech to byla díla napsaná tak, aby jim rozuměl tehdejší čtenář.

„Píše se tam: loužíme to. Ale kdo tomu rozumí? Co je to loužit? A mysleli skutečný louh nebo něco jiného?“ ptal se Urbánek. Svůj slovník se proto snažil pojmout současně. Mimo jiné prošel text slovníku šesti korekturami. „Objevila se tam třeba slova, u nichž se nepodařilo upřesnit, o jaký slovní rod se jedná. A to ani po konzultacích s Ústavem pro jazyk český. Třeba lemež – trám, který běží pod mlecí podlahou. Je to ta lemež, nebo ten lemež?“ tázal se dále Urbánek.

Mlynáři součástí vesnické elity

Mlynářský slovník Radima Urbánka je významný pro všechny, kdo se o mlynářství zajímají. A nejsou to pouze odborníci, ale i řada laiků. „Mlýny, zejména vodní, jsou přitažlivé pro kohokoliv. I pro děti. Ty nejchudší vesnické mlýny mohou vypadat jako chalupa, ale stačí vejít a najednou tam je něco tajemného, samé převody, kameny, pásy, mlecí stolice, řemenice. Skoro jako zvětšený hodinářský stroj,“ zmínil Urbánek a připomněl, že mlynáři odjakživa patřili na vesnici mezi autority.

„Farář, učitel, starosta a mlynář. A mlynář, ten se musel orientovat hned v několika profesích včetně strojírenství, hydrologie, tesařství, ale samozřejmě i potravinářství. Protože nejen, že by mohl zničit hospodářům jejich úrodu, ale sám by mohl i prodělat,“ upozornil Radim Urbánek. Například proto, že se melivo během mletí zahřívá a při vysoké teplotě se poškodí bílkoviny. A když mele zrno s vyšší vlhkostí, odpaří se z meliva voda a vzniknou ztráty. „Z každého metráku minimálně dva litry. Takže výsledných výrobků je najednou mnohem méně oproti hmotnosti obilí na počátku. A mlynář mohl mít promelek maximálně čtyři procenta. Rozdíl musel zaplatit ze svého,“ popsal Urbánek.

Protože je přirozeně bezlepková, je vhodná pro osoby trpící celiakií nebo jinou intolerancí k lepkovým bílkovinám. U nás se vyrábějí například bezlepkové bio sušenky nebo čirokové sušenky s ovesnými vločkami a kakaem nebo kokosem. Z hrubě drceného čiroku se připravují kaše, které se doporučuje osladit. Čiroková mouka je též vhodná pro přípravu nesladkých kaší z čirokové krupice a ječných krupek s masem a zeleninou. V kombinaci s pšeničnou moukou v množství 30 % lze použít čirokovou mouku pro netradiční pekařské výrobky. Z klíčků se vyrábí olej.

Zájemci o mlynářství mohou Urbánka spatřit v průběhu roku na řadě akcí: i jako pana otce (mlynářský mistr, ať už v postavení nájemce či majitele mlýna, byl nazýván pan otec – pozn. aut.) ve vodním mlýně ve skanzenu na Veselém kopci nebo ve Strážnici.

Zdroj: novinky.cz