• Infoservis

Nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) 2025/40 ze dne 19. prosince 2024 o obalech a obalových odpadech, o změně nařízení (EU) 2019/1020 a směrnice (EU) 2019/904 a o zrušení směrnice 94/62/ES.

Zkratka PPWR znamená Packaging and Packaging Waste Regulation, tedy regulace obalů a obalových odpadů.

Nařízení je možné v hlavních bodech charakterizovat takto:

• Schválené nařízení PPWR má zajistit vysokou úroveň ochrany životního prostředí na vnitřním trhu EU.
• Jeho cílem je snížit nadměrné množství obalů, zlepšit recyklovatelnost a minimalizovat složitost obalů, zvýšit obsah recyklovaného materiálu, postupně ukončit používání nebezpečných a škodlivých látek v obalových materiálech a podpořit opětovné použití obalů.
• Nařízení přináší komplexní právní úpravu v oblasti obalů a obalových odpadů (má 124 stran, 188 odůvodnění, 13 kapitol – 71 článků, 13 příloh).
• Popisuje nové cíle, nové povinnosti a nové nástroje.
• Formálně jde o novou právní formu = přímo účinné nařízení, což je jiný způsob provádění než u směrnice.
• Národní předpisy se přizpůsobí nařízení. V ČR adaptaci připravuje Ministerstvo životního prostředí, schválení novely zákona o obalech je nutné provést do srpna 2026. Musí také dojít k úpravám prováděcích předpisů.

Důvody vzniku nového nařízení

Vhodné obaly jsou zapotřebí za účelem ochrany výrobků a jejich snadné přepravy z místa výroby do místa použití nebo spotřeby. Předcházení překážkám na vnitřním trhu s obaly je klíčové pro fungování unijního vnitřního trhu s výrobky.

Podle statistik Evropské komise (Eurostatu) týkajících se obalových odpadů v období 2010–2021 se na výrobu obalů spotřebuje velké množství primárních surovin; v EU se na obaly použije 40 % z celkové spotřeby plastů a 50 % z celkové spotřeby papíru, obaly tvoří 36 % tuhého komunálního odpadu. Neustále se zvyšující objem produkovaných obalů, nízká úroveň opětovného použití a sběru a nekvalitní recyklace představují závažné překážky k dosažení nízkouhlíkového oběhového hospodářství. Toto nařízení zavádí pravidla vztahující se na celý životní cyklus obalů, harmonizuje vnitrostátní opatření, přispěje k účinnému fungování vnitřního trhu a předcházení nepříznivým dopadům obalů a obalových odpadů na životní prostředí a lidské zdraví.

Cíle nařízení v bodech:

• snížit množství obalů uváděných na trh z hlediska jejich objemu a hmotnosti;
• předcházet vzniku obalových odpadů – obaly zmenšit na možné minimum, zamezit používání zbytečných obalů a zvýšit opětovné používání obalů;
• zvýšit využívání obsahu recyklovaného materiálu v obalech, především v plastových obalech, u nichž se recyklovaný materiál nyní využívá velmi málo;
• posílit systémy vysoce kvalitní recyklace, tj. zvýšit míru recyklace, zlepšit kvalitu výsledných druhotných surovin a současně omezit jiné formy využití a konečného odstraňování.

Obalové materiály určené pro styk s potravinami

Ve složení obalů by měl být omezen obsah některých těžkých kovů a dalších látek vzbuzujících obavy – měly by být co nejvíce minimalizovány a nahrazeny, a to zejména v obalech používaných při balení potravin.

Perfluoralkylové a polyfluoralkylové látky (PFAS) jsou skupinou tisíců syntetických chemických látek, které mají v Evropské unii i ve zbytku světa časté a široké použití. Přitom jsou samy o sobě vysoce perzistentní nebo se na vysoce perzistentní rozkládají. Přívlastek perzistentní znamená, že jsou to látky dlouhodobě setrvávající v prostředí. Mnohé z nich napodobují chování hormonů a již ve velice malých dávkách mohou způsobit hormonální poruchy či ohrožovat reprodukci živočichů včetně člověka. Některé mohou způsobovat také rakovinu. Kvůli svým vlastnostem mohou putovat až tisíce kilometrů od svého zdroje, a rozšířit se tak do prostředí. Lidé žijící v oblastech kontaminovaných PFAS mají také vyšší riziko výskytu ischemické choroby srdeční a infarktu.

Z konkrétně sledovaných parametrů, které se při dlouhodobé expozici člověka považují z hlediska lidského zdraví za nejvíce znepokojivé, tj. karcinogenita, mutagenita, toxicita pro reprodukci, včetně účinků na laktaci nebo prostřednictvím laktace, a toxicita pro specifické cílové orgány, byl u velkého množství PFAS zjištěn nejméně jeden. V důsledku přítomnosti PFAS v materiálech určených pro styk s potravinami dochází nevyhnutelně k expozici člověka těmto látkám, což pro lidské zdraví znamená nepřijatelné riziko. Látky PFAS by se proto měly v obalech určených pro styk s potravinami omezit.

Bisfenol A (BPA) je chemická sloučenina používaná při výrobě takových materiálů, které přicházejí do styku s potravinami, jako je opětovně použitelné plastové nádobí nebo potažení vnitřku plechovek, které slouží hlavně jako ochranná vrstva. I nízká expozice BPA, k níž může dojít v důsledku migrace této látky do potravin a nápojů, může představovat pro spotřebitele riziko.

Recyklace, oběhovost, vysoce kvalitní recyklace, plasty

Odstraňování odpadů prostřednictvím skládek je nejméně upřednostňovanou možností a cílem nové směrnice je snížit objem skládkování obalových odpadů. Jedním z nejúčinnějších způsobů, jak zlepšit oběhovost obalů a zvýšit míru jejich recyklace, je navrhovat obaly tak, aby byla možná jejich recyklace. Na úrovni EU budou harmonizována kritéria a metodika pro posuzování recyklovatelnosti obalů. Do roku 2030 by měly být všechny obaly recyklovatelné ekonomicky životaschopným způsobem: aby byla recyklace možná a aby mohly být obalové odpady sbírány v rámci tříděného sběru, roztříděny do konkrétních toků odpadů a recyklovány ve velkém měřítku. Sběr řádně tříděných obalových odpadů je zásadní.

Vysoce kvalitní recyklace znamená, že z vytříděných obalů jsou recyklací získány tak kvalitní materiály, že je lze použít na obaly stejné kvality nebo pro jiné účely, přičemž je zachována kvalita recyklovaného materiálu.

S cílem zajistit vnitřní trh pro vysoce kvalitní recyklaci plastů by měly veškeré plastové části obalů uváděných na trh obsahovat určitý minimální procentuální podíl recyklovaného materiálu získaného ze spotřebitelského plastového odpadu, přičemž tento procentuální podíl se vypočte jako průměr pro jeden výrobní závod za rok.

Druhem obalu se rozumí převládající polymer, z něhož je obal vyroben. Obalový formát je velikost a tvar konkrétní obalové jednotky. Materiály určené pro styk s potravinami obsahující recyklované plasty musí splňovat požadavky stanovené v nařízení Evropské komise (EU) 2022/1616, které zahrnuje požadavky na technologie recyklace. Obaly by tedy měly být navrhovány tak, aby měly co nejmenší objem a hmotnost a umožňovaly recyklovatelnost při zachování schopnosti plnit funkce obalu. To posoudí výrobce na základě funkčních kritérií uvedených v nařízení.

Třídění a označování (štítky)

Je nutné informovat spotřebitele a zajistit, aby mohli obalové odpady náležitě odstraňovat. Z tohoto důvodu je vhodné zavést pro účely třídění odpadu systém harmonizovaného označování založený na materiálovém složení obalů a doplněný odpovídajícími štítky umísťovanými na nádoby na odpad. Tento systém lze vytvořit pomocí piktogramů s minimálním používáním textu.

Tyto symboly by měly umožnit náležité nakládání s odpady, včetně informace o vlastnostech obalů z hlediska kompostování. Tím by se předešlo neporozumění ze strany spotřebitelů, pokud jde o kompostovatelné obaly, které jako takové nejsou vhodné pro domácí kompostování, nýbrž jsou kompostovatelné pouze za řízených podmínek při průmyslovém zpracování.

Snižování množství obalových odpadů

Hospodářským subjektům by měla být uložena povinnost omezit podíl prázdného prostoru uvnitř obalů. V případě skupinových a přepravních obalů a obalů pro elektronický obchod by podíl prázdného prostoru uvnitř obalu neměl přesáhnout 50 %.

Na trh by neměly být uváděny zbytečné či nepotřebné obaly. Seznam takových obalových formátů je v nařízení uveden.

Hospodářské subjekty, které využívají opětovně použitelné obaly, by měly mít povinnost zajistit zavedení systému opětovného použití. Aby se zajistil maximální přínos těchto systémů, měly by být stanoveny minimální požadavky na otevřené a uzavřené systémy.

Aby se snížil zvyšující se podíl obalů na jedno použití, je nezbytné stanovit kvantitativní cíle v oblasti opětovného použití obalů v odvětvích, která byla vyhodnocena jako odvětví s největším potenciálem ke snížení množství obalových odpadů, tj. v odvětví potravin a nápojů k odnesení s sebou, velkého bílého zboží a přepravních obalů. Nemělo by být povoleno používat plastové obaly na jedno použití k servírování a konzumaci potravin a nápojů v prostorách zařízení v odvětví ubytování, stravování a pohostinství. Hospodářské subjekty prodávající potraviny nebo nápoje k odnesení s sebou by měly spotřebitelům nabídnout možnost zakoupit si potraviny nebo nápoje do vlastních nádob a možnost zakoupit si potraviny a nápoje v opětovně použitelných obalech.

Hospodářské subjekty při přepravě výrobků mezi různými provozovnami téhož hospodářského subjektu nebo mezi hospodářským subjektem a přidruženými či partnerskými podniky by měly používat výhradně opětovně použitelné přepravní obaly, jako jsou palety, skládací plastové boxy, plastové přepravky, pevné i pružné velké nádoby pro volně ložené látky nebo barely.

Je třeba přijmout další opatření ke snížení spotřeby lehkých plastových nákupních tašek. Zakázána bude smršťovací fólie k ochraně zavazadel na letištích a nádražích.

Prohlášení o shodě

Aby se pro účely dozoru nad trhem zajistil přístup k informacím, mělo by být pro všechny příslušné právní akty EU vypracováno jediné prohlášení o shodě.

Kvantifikace cílů

Snížení množství obalových odpadů vyprodukované na obyvatele, srovnávací rok 2018:

• 5 % do roku 2030;
• 10 % do roku 2035;
• 15 % do roku 2040.

Systémy zálohování a zpětného odběru

Členské státy musí do 1. 1. 2029 každoročně zajistit tříděný sběr alespoň 90 % plastových nápojových lahví na jedno použití a kovových nádob na nápoje na jedno použití. K dosažení tohoto cíle jsou povinny pro tyto formáty obalů zavést systémy zálohování a zpětného odběru. Výjimka z požadavku na zavedení systému zálohování a zpětného odběru bude platit pro členské státy, pokud za rok 2026 dosáhnou úrovně tříděného sběru vyšší než 80 % pro oba druhy obalů a pokud předloží plán provádění spolu se strategií pro dosažení obecného cíle pro úroveň tříděného sběru ve výši 90 %.

Ing. Eva Řehák Nováková
externí spolupracovnice SPaC