Zdá se, jako by v určitých tématech rostl nesoulad mezi Světovou zdravotnickou organizací (WHO) a výrobci potravin sdruženými v evropské konfederaci potravinářského průmyslu FoodDrinkEurope (FDE). V letošním roce jsme svědky několika silných prohlášení mimo jiné o ultrazpracovaných potravinách ze strany WHO, vůči kterým se druhá strana vymezuje. Současně se k vlivu vysoce zpracovaných potravin v lidské výživě objevily i zprávy z dalších světových organizací. Tento článek přináší ukázky z některých z nich. Pekaře a cukráře varuje, že jejich výrobky se dostávají na titulní strany knižní produkce zaměřené na toto téma.
Pouze čtyři průmyslová odvětví způsobují v evropském regionu ročně 2,7 milionu úmrtí.
Pod tímto titulkem až bulvárního charakteru vyšla zpráva WHO z 12. 6. 2024 s názvem Komerční determinanty nepřenosných nemocí v evropském regionu. Zdůrazňuje, jak tzv. velký průmysl podporuje chronické nemoci, brání zdravotní politice a zaměřuje se na zranitelné obyvatele. Regionální kancelář WHO pro Evropu v ní vysvětluje, jak konkrétní průmyslová odvětví souvisejí se špatným zdravím a předčasnou úmrtností v celé Evropě a střední Asii a jak zasahují a ovlivňují prevenci a kontrolu nepřenosných nemocí (kardiovaskulárních onemocnění, rakoviny a cukrovky) i jejich rizikových faktorů včetně tabáku, alkoholu, nezdravé stravy a obezity. Zpráva vyzývá vlády evropských zemí, aby zavedly mechanismy pro identifikaci střetů zájmů a ochranu veřejných politik před průmyslovými zásahy.
Belgický místopředseda vlády a ministr sociálních věcí a veřejného zdraví Frank Vandenbroucke zahájil zprávou WHO celodenní akci v Bruselu o komerčních determinantech nepřenosných nemocí. Zpráva vrhá světlo na širokou škálu taktik, které průmyslová odvětví používají k maximalizaci zisků a jimiž podkopávají veřejné zdraví.
„Velká čtyřka“
Čtyři skupiny produktů – tabák, ultrazpracované potraviny, fosilní paliva a alkohol – jsou jen v evropském regionu zcela nebo částečně zodpovědné za 2,7 milionu úmrtí ročně. Zpráva popisuje, jak konsolidace této „velké čtyřky“ do malého počtu nadnárodních korporací jim umožnila získat významnou moc nad politickým a právním kontextem, ve kterém působí, a bránit regulacím veřejného zájmu, jež by mohly ovlivnit jejich zisk. Dr. Hans Henri Kluge, regionální ředitel WHO pro Evropu, na zmíněném mítinku řekl: „Čtyři průmyslová odvětví zabijí v našem regionu každý den nejméně 7000 lidí. Stejné velké komerční subjekty blokují regulaci, která by chránila veřejnost před škodlivými produkty a marketingem a která by hájila zdravotní politiku před průmyslovými zásahy. Odvětvové taktiky zahrnují vykořisťování zranitelných lidí prostřednictvím cílených marketingových strategií, klamání spotřebitelů a nepravdivá tvrzení o výhodách jejich produktů nebo jejich ekologických vlivech. Dnes poskytujeme nezpochybnitelné důkazy o škodlivých obchodních praktikách a produktech a říkáme: Lidé musí mít vždy přednost před ziskem.“
Zpráva obsahuje i sérii případových studií a popisuje, jak „velký průmysl“ používá zjevné i skryté metody k oddálení, odrazování a blokování politik proti nepřenosným nemocem, jako jsou opatření na kontrolu tabáku a povinné zdravotní a nutriční označování potravin a alkoholických výrobků.
Byly však zmíněny i některé úspěchy. V Estonsku pomohla koalice zdravotnických partnerů prosadit legislativu pro zdanění nápojů slazených cukrem. Ve Slovinsku pomohla organizace občanské společnosti zajistit schválení přísnější tabákové legislativy.
FoodDrinkEurope se pochopitelně brání
Ještě týž den se na serveru Euronews.com objevila reakce velkých evropských potravinářů zastoupených v organizaci FoodDrinkEurope, založené v roce 1982 jako konfederace potravinářského průmyslu v Evropské unii. FDE zastupuje zájmy potravinářských a nápojových společností, národních potravinářských a nápojových federací a specifických sektorových asociací se sídlem v Evropě. Čeští potravináři jsou zde zastoupeni Potravinářskou komorou ČR.
Vědecká ředitelka FDE Rebeca Fernández v reakci na zprávu WHO uvedla, že spojení „konzumace zpracovaných potravin s tabákem a fosilními palivy je nezodpovědné a nehorázně zavádějící“. „Všichni potřebujeme jídlo – a všichni potřebujeme zpracované potraviny,“ dodala s tím, že zpráva WHO neupozorňuje, že neexistuje žádná uznaná definice ultrazpracovaných potravin.
Dodejme, že sám o sobě odvážný je i termín „nezdravá strava“. Sami potravináři vždy tvrdí, že neexistuje nezdravá potravina, ale nezdravé množství dané potraviny.
Věděli jste, že místo, kde žijete, stravovací systémy kolem vás a nedostatek příležitostí k aktivitě u vás zvyšují riziko rozvoje obezity?
Toto je část titulku a příklad dalšího silného prohlášení ze strany WHO v podcastu Science in 5, který si lze poslechnout nebo přečíst jeho přepis na stránkách WHO z 1. 3. 2024. Autorem je Dr. Francesco Branca, ředitel odboru výživy pro zdraví a rozvoj Světové zdravotnické organizace.
F. Branca zde mimo jiné tvrdí, že obezitou lidé trpí také kvůli konzumaci nezdravé stravy (doslova „unhealthy diet“). Mnoho lidí podle něj žije v prostředí vedoucím k obezitě kvůli potravinám s vysokým obsahem energie, které jsou kdykoli dostupné, a navíc jsou levné.
Na otázku: „Co když nemám přístup ke zdravému jídlu nebo nemám snadný přístup ke cvičení – jak mohu předcházet obezitě a chránit se?“ Dr. Branca odpovídá: „Komunitní a národní politika by měla každému pomoci v přístupu ke zdravému životnímu stylu. Rád bych všem dal několik tipů. Pokud jste dospělí, volte celozrnné výrobky, ovoce a zeleninu, zdravé tuky a omezte cukry. Upřednostňujte vodu před jakýmikoli jinými nápoji, buďte aktivní. Pokud jste maminkou malého kojence, kojte ho, dokud můžete. Starším dětem pak podávejte vodu a ne cukrem slazené nápoje, ovoce a zeleninu místo cukrovinek. Choďte do školy, omezte čas strávený u obrazovky a ujistěte se, že máte dostatek spánku.“
Více na: https://www.who.int/podcasts/episode/science-in-5/episode–113—obesity
Posun ve stravování
Komise pro ekonomiku potravinového systému (Food System Economics Commission, FSEC), sdružující přední světové odborníky na ekonomiku změny klimatu, zdraví, výživy, zemědělství a přírodních zdrojů, která poskytuje politickým a ekonomickým subjektům s rozhodovací pravomocí nástroje a důkazy k posunu systémů potravin a využívání půdy, se také prezentovala zprávou nechválící potravinářský průmysl. V březnu 2024 vydala přehled hlavních zásad (policy brief) s názvem Posun ve stravování. V tomto dokumentu poukazuje na celosvětový trend rychlého a levného stravování závislého na škodlivém nadnárodním průmyslovém potravinovém systému, který vede k závažným problémům v oblasti lidského zdraví, odolnosti a udržitelnosti zemědělství. Zdůrazňuje potřebu změny stravování, která by zvrátila globální dopad na zdraví, délku života populace a životní prostředí.
Hlavní body a klíčová doporučení:
Nutná globální změna stravování: do roku 2050 se doporučuje komise EAT-Lancet posun směrem ke zdravé referenční stravě, a to zvýšením spotřeby ovoce, zeleniny, ořechů, sóji a luštěnin a snížením příjmu cukrů, rostlinných olejů, červeného masa, drůbeže, vajec a mléčných výrobků.
Ekonomické a environmentální přínosy: tento posun je považován za ekonomicky výhodný a biofyzikálně proveditelný. Mohl by snížit počet chronických onemocnění, odstranit podvýživu, zachránit 174 milionů životů do roku 2050 a přispět k udržitelnosti životního prostředí.
Politická doporučení
Pobídky a regulace: zavést harmonizované zdanění nezdravých potravin a nápojů; přerozdělit zemědělské dotace na zdravější potraviny; využívat kupní sílu vlád k výběru zdravých potravin pro své instituce; regulovat marketing a označování s cílem chránit zranitelné skupiny obyvatel před reklamou na nezdravé potraviny.
Inovace: podporovat změnu složení výrobků s cílem snížit obsah soli, cukrů a tuků; podporovat vývoj udržitelných alternativních bílkovin; investovat do nových výrobků, které jsou zdravé a kulturně vhodné, a propagovat je.
Investice: investovat do infrastruktury na podporu výroby zdravých potravin, aby byla zdravá strava všude dostupná a cenově přijatelná.
Více na: https://foodsystemeconomics.org/wp-content/uploads/FSEC_Policy_Brief_Diets_v1.3.pdf
Aktuální publikace a bestsellery o ultrazpracovaných potravinách – pekařské výrobky na obálkách
Vedle rostoucího počtu vědeckých publikací na toto téma ve světě získávají na popularitě také takto zaměřené knihy určené pro veřejnost. První vlaštovka se objevila už i v češtině a okamžitě zaznamenala úspěchy v prodeji. Speciálně pro nás pekaře je ale svým způsobem hrozbou kvůli obrázku pečiva na obálce jak české verze, tak originálu.
Nakladatel knihu uvádí tímto textem:
Víte čím krmíte sebe a své děti?
Vydejte se na fascinující a zároveň děsivou cestu do světa ultrazpracovaných potravin. S pomocí vědy odhalíte, co skutečně jíte a proč moderní strava vede spíše než ke zdraví a rovnováze k chronickým nemocem, duševním chorobám a závislostem. Kromě nečekaného složení běžných potravin rozkrývá autor také znepokojivé výrobní procesy a zákeřné marketingové taktiky, které nás nutí po těchto chemických pochoutkách sahat znovu a znovu. Smířit se s tím ale nemusíte! Autor, který experimentálně zkusil měsíc se stravovat stejně špatně jako typický britský teenager, ukazuje, jak se závislostí na „nejídle“ úspěšně bojovat a konečně převzít vědomou kontrolu nad tím, co denně konzumujeme.
I obálky dalších děl na téma zpracované potraviny a jejich škodlivost pro lidské zdraví obsahují pekařské výrobky:
Ing. Eva Řehák Nováková
externí spolupracovnice SPaC
Galerie
Pro přidání komentáře se prosím přihlaste. Pokud nemáte účet, můžete si zaregistrovat nový účet.