• Právní poradna

V červnovém čísle jsme informovali o změnách v pravidlech vstupních prohlídek, které přinesly mimo jiné dílčí zpřísnění u zaměstnanců pracujících na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. V říjnu už je ale zase všechno jinak. Těsně před volbami se podařilo zákon o specifických zdravotních službách (znovu) novelizovat a prohlídky dohodářů vrátit do předchozího stavu. V souvislosti s touto problematikou si zrekapitulujeme i pravidla provádění dalších prohlídek, především periodických a mimořádných.

Novela zákona o specifických zdravotních službách

V souvislosti s tzv. flexinovelou zákoníku práce byla v zákoně o specifických zdravotních službách významně rozvolněna pravidla provádění vstupních prohlídek při vzniku pracovního poměru. Od 1. června 2025 platí, že zaměstnavatel je povinen vyslat na vstupní prohlídku jen uchazeče, kteří mají vykonávat práci zařazenou v kategorii druhé (rizikové i nerizikové) či vyšší, a dále uchazeče o práci, se kterou je spojeno profesní riziko nebo výkon činnosti, pro niž jiný předpis stanovuje podmínky zdravotní způsobilosti.

Tatáž úprava byla přijata i pro pracovněprávní vztahy založené dohodami. Způsobilo to ovšem dílčí zpřísnění, a to konkrétně vůči dohodářům vykonávajícím práci zařazenou do kategorie druhé nerizikové (práce zařazené do druhé kategorie se dělí do dvou skupin: druhá neriziková a druhá riziková). Před 1. červnem totiž platilo, že pokud bude zaměstnavatel se zaměstnancem spolupracovat na základě dohody, musí jej vyslat na prohlídku, jen když má vykonávat rizikové práce. V kategorii druhé nerizikové tedy prohlídka původně povinná nebyla, ovšem po 1. červnu ji zákon začal vyžadovat.

K této změně došlo podle všeho nedopatřením. Zákonodárce připustil, že zpřísnění pravidel vstupní prohlídky nebylo jeho záměrem. Současně bylo zaměstnavatelům přislíbeno, že se úprava vstupních prohlídek u dohod vrátí zpět do stavu, podle kterého se postupovalo do přijetí flexinovely. Tuto změnu se vzhledem k průtahům v legislativním procesu podařilo realizovat později, než se původně plánovalo.

Díky přijatému pozměňovacímu návrhu k zákonu, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele (č. 360/2025 Sb.), byla změna v § 59 zákona o specifických zdravotních službách provedena s účinností od 30. září 2025.

Aktuální úprava vstupních prohlídek

Nyní již tedy opět platí, že sjednává-li zaměstnavatel pracovněprávní vztah založený dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti, musí uchazeče před zahájením výkonu závislé práce poslat na prohlídku jen v případě, kdy má vykonávat rizikové práce. Povinná vstupní prohlídka se tak týká dohodářů, kteří mají vykonávat práce zařazené do kategorie druhé rizikové (a samozřejmě také kategorie třetí nebo čtvrté). V kategorii druhé nerizikové vstupní prohlídka u dohod nezbytná není.

Záleží na zaměstnavateli, zda uchazeče o zaměstnání na prohlídku vyšle. Případně na samotném uchazeči, zda o provedení prohlídky požádá. Nedojde-li k jednomu ani druhému, uplatní se pravidlo, podle nějž se osoba ucházející se o práci považuje za zdravotně způsobilou k výkonu práce (domněnka zdravotní způsobilosti).

V případě pracovního poměru zůstala úprava beze změn. Uchazeč musí být vyslán na vstupní prohlídku vždy, když má vykonávat práci zařazenou v kategorii druhé nebo vyšší, tedy včetně kategorie druhé nerizikové. Pro dohody a pracovní poměr tak platí odlišná pravidla.

Upozornění
Žádná změna nenastala ani v přísné úpravě týkající se mladistvých zaměstnanců. S účinností od 1. června 2025 bylo zpřísněno znění § 247 zákoníku práce, a zůstalo tak nepochybné, že u zaměstnanců, kteří nedosáhli věku 18 let, musí zaměstnavatel vždy zajistit provedení vstupní prohlídky, a to na své náklady a u svého smluvního poskytovatele pracovnělékařských služeb (nikoli tedy u zaměstnancova praktického lékaře). Tato úprava dopadá i na dohody. I když tedy zaměstnavatel přijímá mladistvého brigádníka na dohodu o provedení práce k výkonu prací zařazených v první kategorii, kde nejsou žádná profesní rizika nebo jiné podmínky zdravotní způsobilosti, musí jej vyslat na vstupní prohlídku.

Periodické prohlídky

Pravidla provádění periodických prohlídek upravuje vyhláška č. 79/2013. Zda je prohlídka povinná, nebo se provádí jen na základě žádosti jedné ze smluvních stran, je zde opět upraveno v návaznosti na kategorizaci prací. Povinně musí zaměstnavatelé vysílat na preventivní prohlídky zaměstnance, jestliže vykonávají práci:
– zařazenou v kategorii druhé rizikové, třetí nebo čtvrté, nebo
– jejíž součástí je profesní riziko.

Stanovená periodicita prohlídek se odvíjí jednak od toho, jakou práci zaměstnanec vykonává, a jednak i od jeho věku. V případě zaměstnanců, kteří vykonávají práci zařazenou v kategorii první nebo druhé nerizikové a jejíž součástí není žádné profesní riziko, nejsou periodické prohlídky povinné. Periodickou prohlídku je třeba zajistit jen pokud to zaměstnanec či zaměstnavatel vyžadují. Stejné pravidlo platí v pracovním poměru i ve vztazích založených dohodami.

Mimořádná prohlídka

Z právní úpravy lze dovodit, že v některých případech je zaměstnavatel oprávněn a jindy povinen zaměstnance na mimořádnou prohlídku vyslat. Mimořádná prohlídka má být provedena v případě, kdy zaměstnavatel důvodně předpokládá, že došlo ke ztrátě nebo změně zdravotní způsobilosti k práci. Na základě toho má podat žádost o provedení prohlídky. Podnět k provedení prohlídky může kdykoli podat i zaměstnanec. Takový případ může nastat i u zaměstnance vykonávajícího práci zařazenou v první kategorii.

Lze tedy shrnout, že má-li zaměstnavatel důvod se domnívat, že mohlo dojít ke ztrátě zdravotní způsobilosti (například poté, co jej zaměstnanec sám upozorní na zhoršení svého zdravotního stavu), měl by zaměstnance bezodkladně vyslat na prohlídku, a to bez ohledu na to, jakou práci zaměstnanec vykonává.

Mimořádná prohlídka se často řeší v případě, kdy zaměstnanec po delší dobu nepracoval. Zaměstnavatel na ni musí zaměstnance vyslat, pokud byl výkon práce přerušen:

a) na dobu delší než 8 týdnů z důvodu nemoci; to ale neplatí pro zaměstnance vykonávající práci zařazenou do první kategorie, jejíž součástí není profesní riziko, pokud jiný předpis nestanoví jinak,
b) v důsledku úrazu s těžkými následky, nemoci spojené s bezvědomím nebo jiné těžké újmy na zdraví,
c) z jiných důvodů na dobu delší než 6 měsíců; to neplatí v případě přerušení výkonu práce z důvodu čerpání mateřské nebo rodičovské dovolené.

Upozornění
Často se traduje, že zaměstnanec po ukončení období přerušení výkonu práce musí být na mimořádnou prohlídku vyslán hned a práce mu nemůže být přidělována dřív, než bude prohlídka provedena. Takový přístup ale nemá oporu v pravidlech obsažených v § 12 vyhlášky č. 79/2013 Sb. Zde je výslovně uvedeno, že jestliže má zaměstnavatel povinnost zaměstnance na mimořádnou prohlídku vyslat, musí být prohlídka provedena po ukončení přerušení výkonu práce do pěti pracovních dnů ode dne nového započetí výkonu dosavadní práce. Zaměstnavatel tak nic neporuší, pokud se zaměstnanec například v pondělí vrátí po delší dočasné pracovní neschopnosti zpět do práce a až ve čtvrtek absolvuje mimořádnou prohlídku.

Jednou ze standardních podmínek pro vydání lékařského posudku je předložení výpisu ze zdravotnické dokumentace. Vyhláška ovšem upravuje případy, kdy se výpis nevyžaduje. Mezi ně patří právě i mimořádná prohlídka. Výpis ze zdravotnické dokumentace má být doložen pouze v některých případech, a to ještě jen tehdy, pokud jej vyžaduje poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Výstupní prohlídka

Výstupní prohlídka se provádí za účelem zjištění zdravotního stavu zaměstnance v době ukončení výkonu práce, a to s důrazem na zjištění takových změn zdravotního stavu, u kterých lze předpokládat souvislost se zdravotní náročností vykonávané práce. Výsledkem výstupní prohlídky není posudek o zdravotní způsobilosti, protože pracovněprávní vztah končí a zaměstnanec už dále nebude pro zaměstnavatele vykonávat práci. Proto také k výstupní prohlídce nemusí být dokládán výpis ze zdravotnické dokumentace.

Výstupní prohlídka nemusí být prováděna při každém skončení pracovněprávního vztahu. Zaměstnavatel na ni má vyslat zaměstnance, jenž vykonával práci zařazenou v kategorii druhé rizikové, třetí nebo čtvrté. Dále se výstupní prohlídka vyžaduje, pokud byla u zaměstnance uznána nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání, pokud trvají, a také při některých závažnějších případech, kdy zaměstnanec utrpěl pracovní úraz.

Doporučení
Zaměstnavatelé upozorňují na případy, kdy končící zaměstnanec odmítá výstupní prohlídku absolvovat. Není ale správné, když zaměstnavatel na formuláři, kterým jej na prohlídku vysílá, uvádí možnost prohlásit, že zaměstnanec výstupní prohlídku odmítá.

Jestliže je výstupní prohlídka podle vyhlášky povinná, zaměstnavatel vůbec nemá operovat s variantou jejího odmítnutí. Doporučujeme, aby zaměstnanci vždy prokazatelně doručil výzvu k provedení prohlídky s tím, že je povinná, a nepřipustil žádné úvahy o tom, jestli na ni zaměstnanec chce, nebo nechce jít. Zaměstnavatel nemá nástroj k tomu, jak zaměstnance do nutit, aby tuto prohlídku absolvoval. Jestliže zaměstnanec na prohlídku nepůjde, je to jeho problém, zaměstnavatel svou povinnost splnil. Neměl by mu ale sám de facto nabízet variantu, že na prohlídku nemusí.

JUDr. Jaroslav Stránský, Ph.D.