Vážené kolegyně, vážení kolegové,
pekařství a cukrářství patří k nejstarším řemeslům, která nás provázejí po generace. Přesto i do nich přichází technologická revoluce, jež náš obor mění rychleji než kdy dřív. Právě nové technologické možnosti postupně otevírají i bariéry vstupu na náš trh zahraničním dravcům z oboru. Ti k nám exportují pečivo s několikaměsíční trvanlivostí z obrovských vzdáleností a odběratelé pak tuto novou konkurenci využívají k vyjednávání. Dotýká se to hlavně komoditního pečiva, které zčásti už dlouhodobě nahrazuje mražené pečivo. K tomu dochází i k poklesu poptávky po komoditním pečivu a to nás pekaře dost znepokojuje a znervózňuje.
Z druhé strany na nás působí stále vysoké ceny energií, zvyšující se ceny některých surovin, tlak na efektivitu, nedostatek kvalifikovaných pracovníků, růst mezd i nové regulatorní požadavky. To vše vytváří prostředí, které je náročné, ale zároveň formující.
To, co české pekařství dlouhodobě charakterizuje, je obrovská schopnost přizpůsobit se. V žádném jiném oboru jsem neviděl takové odhodlání vydržet, adaptovat se a tvrdě pracovat. Často i fyzicky a často až do opravdu vysokého věku. Ano, český pekař si občas postěžuje a zanadává, ale nic to nemění na jeho přesvědčení a chuti druhý den znovu stát u pece. To je skutečně úctyhodné. Jako všechno na světě má ale i tato mince dvě strany. Asi tušíte, kam mířím. Neměli bychom ztrácet to, co jsme v posledních letech budovali, jen s vidinou objemů a tun. Neměli bychom se podbízet pouze nízkou cenou, ale naopak hledat správnou rovnováhu mezi tradicí, kterou máme, moderním provozem, který chceme, a adekvátní odměnou za skvělé pečivo, které pečeme. Právě růst poptávky po výrobcích s vyšší přidanou hodnotou – kváskovém pečivu, chlebech menších gramáží, tzv. snackingu či řemeslném pečivu – je příležitostí pro české, místní pekaře. Právě tato kombinace je cestou, jak obstát i do budoucna, a to i vůči zahraniční konkurenci, jež masivně investuje do kvality i kapacit.
Zásadní roli v tom všem hrají lidé. Bez pekařů, cukrářů, techniků a dalších odborníků by žádná inovace ani investice neměla smysl. Proto je nutné dál pracovat na zvyšování atraktivity oboru, podporovat vzdělávání a předávání zkušeností mladší generaci. Pekařina není jen práce. Je to dovednost a odpovědnost vůči zákazníkům i celé společnosti, a to i ve vypjatých situacích, které jsme společně zažili.
Aby to nebyla jen prázdná slova, musíme pro to něco dělat. Důvěra spotřebitelů totiž v každé době zůstává jedním z našich nejcennějších aktiv. Český chléb a pečivo mají své pevné místo na stolech domácností a je na nás, abychom tuto hodnotu dál rozvíjeli a chránili.
Věřím, že budoucnost českého pekařství stojí na spolupráci, sdílení zkušeností a otevřeném dialogu napříč celým oborem. I proto se angažuji ve Svazu pekařů a cukrářů a přál bych si, aby se naše řady dál rozrůstaly a pokračovali jsme v trendu, jejž vnímám jako správný. Pekařina pro mě znamená hodně a vím, že přes všechny obtíže máme pevné základy, silné know-how a lidi, kteří svou práci dělají s hrdostí. A právě to je důvod k opatrnému, ale poctivému optimismu.
Ing. Jaroslav Kurčík
místopředseda představenstva SPaC
Pro přidání komentáře se prosím přihlaste. Pokud nemáte účet, můžete si zaregistrovat nový účet.