Menu

Proč dnes mladí říkají: „Pekárna? Ne, díky“

Mladí dnes vyrůstají ve světě, kde úspěch znamená být vidět. Mít flexibilní práci, home office, cestovat, sdílet hezký život na sítích. A vedle toho stojí představa pekárny: noc, únava, mouka sem, mouka tam, málo času a pak málo uznání. V jejich hlavách se z toho bohužel skládá jednoduchý závěr: Když budu pekař, budu za losera.

Ale… Realita je jinde. Tento pohled nevidí příběhy lidí, kteří se v pekařině našli. Nevidí moderní provozy, nové koncepty, malé pekárny, kde má práce smysl a tvář. Vidí jen starý stereotyp, který se s naším oborem táhne už roky. Navíc mají pocit, že tahle práce jim nevezme jen spánek, ale i svobodu. Že jim sebere víkendy, večery, čas na rodinu i na sebe. A v době, kdy se všude mluví o rovnováze a duševní pohodě, je to pro ně silný argument proti.

Nejde o to, že by mladí byli líní. Nejsou. Jen nechtějí žít život, který jim připadá předem prohraný. A pokud pekařina neumí nabídnout jiný příběh než ten o únavě a oběti, prostě u nich svůj boj prohraje. Pojďme o tom společně mluvit, pojďme to naše milované řemeslo šířit mezi naše studenty, pojďme jim vyprávět o vybavení, o úspěších, o tom, jak rosteme. Je to na nás… Teď je čas si přiznat, že problém možná není v mladých. Ale v tom, jak my o pekařině vyprávíme, jak ji ukazujeme. Ukažme mladým, že je to práce, na kterou můžou být hrdí, a ne práce, za kterou se musí omlouvat.

Vaše HRistka

Pro přidání komentáře se prosím přihlaste. Pokud nemáte účet, můžete si zaregistrovat nový účet.