Svaz pekařů a cukrářů letos slaví významné jubileum – 35 let od svého založení. Za tuto dobu prošel bouřlivým vývojem, přežil transformaci ekonomiky a řadu dalších zásadních změn. Vraťme se k samotným jeho počátkům, kdy vznikaly základy organizace, jež se postupně stala oporou celého odvětví.
Únor 1991 – první krůčky do nové éry
Dne 23. února 1991 se v Praze sešlo první představenstvo nového Svazu pekařů a cukrářů, v čele s předsedou ing. Janem Kašparem, místopředsedou Ladislavem Teislerem a tajemníkem Františkem Janíčkem, spolu s členy Jiřím Andělem, Zbyškem Bajuszem, doc. ing. Jiřím Holasem, ing. Miroslavem Jerouškem, Václavem Pavlem, Bohumilem Šopíkem a dozorčí radou, vedenou ing. Boh. Vyletalem, s členy Jiřím Balabánem a ing. Františkem Kahounem. Ti měli za úkol vybudovat organizaci, která by zastupovala zájmy pekařů a cukrářů v nově se rodící demokratické společnosti.
Návrat k řemeslu v době změn
„Pekařské a cukrářské řemeslo se po dlouhá léta pohybovalo na okraji zájmu společnosti,“ shrnul tehdy předseda Jan Kašpar. Po desetiletích centralizovaného řízení ale na začátku 90. let pekařina a cukrařina začaly zažívat comeback. Podnikatelé otevírali nové provozovny a snažili se proniknout do podstaty tradičního řemesla. Připravovaly se rekvalifikační kurzy a rostl zájem o stroje i vybavení. Postupně se vracela úcta k profesi pekaře a cukráře. Obchody s čerstvým pečivem se stávaly přirozenou součástí měst i vesnic. Řemeslní výrobci doplňovali průmyslové provozy, jak bylo běžné v zahraničí.
Zároveň se objevovaly i problémy, například vysoké úroky úvěrů, nedostatek vhodných prostorů, omezené investice a podnikatelé usilující jen o rychlý zisk.
Salima 1991 – pekařský svátek v Brně
Březen 1991 přinesl skvělou zprávu. Brněnský veletrh Salima se proměnil v pekařskou přehlídku. Jak vzpomínal odborník Jan Balabán, nebylo tu jediného pavilonu bez pekařských strojů. Firmy Bongard, Fritsch či Ulmer Spatz zde představily technologie v dosud nevídaném rozsahu. Potěšující bylo, že se vedle nich úspěšně prezentovaly i české firmy MOPOS a TMS se zařízením pro malé pekárny.
Budování základů
Představenstvo svazu pracovalo velmi intenzivně. Na květnovém setkání v Praze vedlo jednání s Ministerstvem zemědělství o zastoupení v dotačních komisích a připravovalo podklady pro spolupráci s živnostenskými úřady. Za důležitou oblast považovalo také vznik regionálních poboček svazu.
Současně svaz navazoval kontakty se zahraničím. Bavorští pekaři nabídli možnost stáží a rakouský pekařský svaz pozval zástupce SPaC na své červnové zasedání. Velký zájem vzbudily plánované semináře zaměřené na technologii atraktivních výrobků (croissantů a baget).
Transformace odvětví
Tajemník svazu Ing. Antonín Míka inicioval proměnu odvětví, při níž se státní pekárny měnily v nové subjekty. V Praze šlo o Michelské pekárny, v západních Čechách vznikly podniky v Klatovech, Karlových Varech, Plzni a Chebu. Ve východních Čechách se formovaly pekárny v Pardubicích, Hradci Králové, Havlíčkově Brodě, Jičíně, Náchodě a Vysokém Mýtě. Jihočeské a severomoravské pekárny se rozdělily na menší regionální celky.
Vlna privatizace
Léto 1991 přineslo klíčové slovo: privatizace. Od ní se očekávalo zastavení hospodářského úpadku a nový rozvoj. V Praze převládaly restituce, zatímco v jižních Čechách vznikaly privatizační projekty desítek provozů. I přes obavy z ohrožení zásobování a spekulací privatizace oživila aktivitu v oboru.
Pohled do Evropy
Již tehdy se svaz díval i za hranice. Studie dr. H. Huberta o postavení pekařské živnosti na trhu EHS byla optimistická. Předpokládala, že větší soutěživost přinese čerstvý vítr na evropské trhy, a doporučovala českým pekařům poznávat sortiment sousedních zemí.
Růst pokračuje
Před první valnou hromadou měl svaz již 120 členů, nejvíce v Praze (21,6 %), na severní Moravě (20,8 %), na jižní Moravě (15 %) a v západních Čechách (10,8 %). Členové diskutovali o mistrovských zkouškách, rekvalifikačních kurzech a budoucnosti oboru.
Odkaz zakladatelů
Když se dnes, po 35 letech, ohlédneme za těmito začátky, je namístě ocenit odvahu zakladatelů Svazu pekařů a cukrářů. V době plné nejistot dokázali vybudovat organizaci, která se stala oporou celého odvětví. Hodnoty, jež tehdy stanovili jako klíčové – profesionalita, vzájemná podpora a úcta k řemeslu, zůstávají živé dodnes.
Pro přidání komentáře se prosím přihlaste. Pokud nemáte účet, můžete si zaregistrovat nový účet.