• Trendy a trhy

U zmrzliny jsou tradičně nejoblíbenější klasické příchutě, přesto výrobci stále častěji experimentují. Na trhu se prosazuje například bazalková nebo třeba kombuchová zmrzlina. Ceny rostou, u nanuků a vajíčkové zmrzliny téměř o desetinu za poslední rok.

Češi na zmrzlinu nedají dopustit. Podle tiskového mluvčího tuzemské Potravinářské komory Marka Zemánka za ni utratí každoročně několik miliard korun. „Zajímavé je, že se zmrzlina stále více konzumuje i mimo hlavní letní sezonu, tedy v zimních a jarních měsících,“ říká.

Podle něj mezi nejoblíbenější příchutě u nás dlouhodobě patří vanilková, čokoládová a jahodová. „Nicméně čeští zmrzlináři se nebojí inovovat a nabízejí i netradiční varianty, například makovou, koprovou, bazalkovou nebo dokonce kombuchovou zmrzlinu,“ pokračuje Zemánek.

„Ceny točené ani kopečkové zmrzliny nezjišťujeme, máme data za nanuky a zmrzliny v supermarketech,“ uvedl pro redakci SZ Byznys tiskový mluvčí Českého statistického úřadu (ČSÚ) Jiří Novotný. „Letos v červnu je zmrzlina a podobné výrobky v supermarketech o 8,8 % dražší než minulý rok,“ upřesňuje.

Zdražení potvrzuje i Jakub Kořán, který je vedoucím divize značky Prima (zmrzliny Mrož či Pegas), patřící pod výrobce a distributora potravin Bidfood Czech Republic. „Byli jsme nuceni upravit ceny kvůli výraznému nárůstu cen čokolády, smetany a ovoce. Protože ve většině případů kombinujeme právě tyto suroviny, u některých druhů zmrzlin se nám výrobní náklady dokonce zdvojnásobily,“ vysvětluje. Poptávka ale zůstává dle jeho slov stabilní. „Výrazně ji ovlivňuje počasí, které v posledních letech této kategorii přeje,“ říká. Podle něj jsou v současnosti nejoblíbenější ovocné příchutě.

Celková produkce zmrzliny u nás mezi lety 2021 a 2023 značně vzrostla. V roce 2021 se podle dat ČSÚ vyprodukovalo skoro 36 milionů litrů zmrzliny a podobných výrobků, jako jsou dřeně nebo nanuky (kromě směsí a základů pro výrobu zmrzliny), v roce 2023 už to bylo 44,5 milionu litrů.

Český trh se zmrzlinou přitom podle Marka Zemánka kopíruje světové trendy. „K hlavním směrům patří řemeslné zmrzliny a snaha zmrzlinářů zaujmout zákazníky netradičními a experimentálními příchutěmi, které nabízejí neobvyklé kombinace chutí a surovin,“ vysvětluje.

Řemeslná zmrzlina

Oblibu takových příchutí potvrzuje i Darek Hrivňák, který se svou manželkou založil a vede zmrzlinárnu 2 AD v Kačicích kousek od Kladna. „Největší zájem je o čokoládovou, vanilkovou, jahodovou nebo i pistáciovou a mangovou zmrzlinu,“ říká. Na menu se u nich ale najdou i neobvyklé příchutě jako třeba zázvor nebo zelený čaj. Alena Hrivňáková pak dodává, že se snaží vyhýbat mainstreamovým trendům, jakým je v posledních měsících například dubajská čokoláda. „Ani slaný karamel u nás nenajdete,“ doplňuje, přestože o něj zájem je.

Která surovina je při výrobě zmrzliny ta nejdražší, se podle Hrivňáka nedá snadno určit, jelikož každé je potřeba jiné množství. „Obecně by se ale dalo říct, že nejdražší je asi vanilka, šafrán, popřípadě lanýž,“ vysvětluje. Také oni museli cenu za porci oproti minulému roku zvedat. „Cena stoupla oproti minulému roku o 5 Kč u základních zmrzlin, tedy z 35 korun na 40 korun za porci,“ upřesňuje. Svou zmrzlinu dodávají Hrivňákovi i do několika podniků v Praze a lze ji najít i v dalších městech – v Berouně, ve Slaném nebo v Olomouci.

Německo jako evropská zmrzlinová velmoc

Z dostupných dat lze situaci v Evropě popsat jen srovnáním let 2022 a 2023. Podle údajů Eurostatu produkce zmrzliny mezi těmito roky klesla o 1,4 procenta. V roce 2023 bylo hlavním producentem zmrzliny Německo s 612 miliony litrů. Na druhém místě se umístila Francie s 568 miliony litrů, první trojici uzavírala Itálie s 527 miliony litrů.

Navíc Německo drželo i prvenství průměrné nejlevnější zmrzliny, tedy 1,8 eura na vyrobený litr, v přepočtu zhruba 43 korun. Naopak nejdražší zmrzlina se vyráběla v Rakousku, kde vyrobit litr průměrně vyšlo na 7,7 eura, tedy asi 184 korun. V Česku byla cena 2 eura, tedy kolem 48 korun.

Agentura Bloomberg letos v květnu upozornila, že cenu zmrzliny může zvyšovat i rostoucí cena kokosového oleje, který se při výrobě v některých případech využívá. Cena tohoto oleje roste kvůli nepříznivým vlivům klimatického jevu El Niño na úrodu v jihovýchodní Asii, kde je kvůli němu na kokosové palmy příliš horko a sucho. Právě tato oblast je přitom největším světovým producentem kokosového oleje.

V květnu vzrostla velkoobchodní cena filipínského kokosového oleje dodávaného do Rotterdamu, která je referenční hodnotou pro tento průmysl, nad 2700 USD za tunu, což je téměř dvojnásobek oproti loňskému roku a přibližně o 200 % více než průměr za období let 2000–2020. Předchozí rekordní hodnota byla zaznamenána v roce 2011 a činila přibližně 2300 USD, upozorňuje agentura.

Zdroj: Seznamzpravy.cz, 21. 7. 2025