• Infoservis

Druhá polovina loňského roku a začátek roku 2026 je ve znamení zavádění povinností plynoucích z některých nařízení Evropské unie. Potravináři prostřednictvím Potravinářské komory ČR spolupracují s příslušnými ministerstvy. Komora pak své členy pravidelně seznamuje s vývojem příprav na nové legislativní předpisy a s aktuálními změnami.

Podařilo se prosadit změnu v nařízení proti odlesňování (EUDR)

Zkratka EUDR se používá pro nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) 2023/1115 ze dne 31. května 2023 o dodávání na trh Unie a vývozu z Unie některých komodit a produktů spojených s odlesňováním a znehodnocováním lesů a o zrušení nařízení (EU) č. 995/2010. Hlavním cílem nařízení je stanovit pravidla pro uvádění a dodávání vybraných komodit, které mají na odlesňování a obecně na životní prostředí největší dopad a ovlivňují také globální obchod. Vybrané komodity jsou dřevo, kaučuk, skot, kakao, káva, sója a palma olejná nebo produkty, které byly vyprodukovány za jejich použití, jako jsou například pneumatiky, nábytek, čokoláda, kůže, trubky, pásy, těsnění vyrobené z přírodního kaučuku nebo buničina a papír, tedy také knihy, noviny, letáčky, papírová brčka, papírové obaly atd. Kompletní seznam relevantních produktů obsahuje příloha I předmětného nařízení.

Pro tuzemské potravináře vydala Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) jako praktickou pomůcku Seznam relevantních produktů v kompetenci SZPI – Informace k nařízení (EU) 2023/1115, o dodávání na trh Unie a vývozu z Unie některých komodit a produktů spojených s odlesňováním a znehodnocováním lesů. Tento seznam je publikovaný na webu SZPI.

Nařízení zakazuje uvést na trh produkty a komodity v případech, kdy

• jejich produkce způsobuje odlesňování;
• nebo nebyly vyprodukovány v souladu s příslušnými předpisy země produkce a nebylo k nim předloženo prohlášení o náležité péči. Soulad s těmito požadavky je nutno ověřit (tzv. vykonat náležitou péči) a zjištěnou shodu deklarovat podáním standardizovaného prohlášení (tzv. prohlášení o náležité péči) prostřednictvím Informačního systému spravovaného Evropskou komisí.

Soulad s těmito požadavky je nutno ověřit (tzv. Vykonat náležitou péči) a zjištěnou shodu deklarovat podáním standardizovaného prohlášení (tzv. Prohlášení o náležité péči) prostřednictvím Informačního systému spravovaného Evropskou komisí.

Nařízení bylo přijato, aby se snížil podíl EU na globálním odlesňování a znehodnocování lesů. Toho má být dosaženo prostřednictvím:

• zajištění, aby společnosti dodávaly na trh produkty, které nezpůsobují odlesňování, a aby splňovaly právní předpisy země produkce;
• zavedení nových požadavků na hospodářské subjekty, které uvádějí nebo dodávají na trh EU relevantní komodity a produkty.

V případě porušení nařízení hrozí podnikům různé sankce, například finanční pokuty (až 4 % celkového ročního obratu společnosti), konfiskace dotčených produktů, vyloučení z veřejných zakázek a z přístupu k veřejnému financování, dočasný zákaz uvádět na trh relevantní produkty a komodity a další.

Potravinářská komora ČR se tématu nařízení EUDR aktivně věnuje a pravidelně přináší svým členům aktuální informace o své snaze docílit změny, což se podařilo. Změna nařízení EU proti odlesňování byla zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie pod názvem Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/2650 ze dne 19. prosince 2025, kterým se mění nařízení (EU) 2023/1115, pokud jde o některé povinnosti hospodářských subjektů a obchodníků.

Parametry dohodnutých změn jsou následující:

• Účinnost nařízení bude o rok odložena do 30. prosince 2026, s dalším půlrokem navíc pro mikro- a malé podniky.
• Povinnost vykonat náležitou péči bude mít pouze první článek dodavatelského řetězce, tzv. hospodářský subjekt, který jako první uvede relevantní komoditu nebo relevantní produkt na trh EU. Zpracování na jiný HS kód nemá být považováno za první uvedení na trh. (HS kód je zkratka pro Harmonizovaný systém. HS kód neboli celní sazebník se skládá nejméně ze šesti číslic a je používán celními orgány ke klasifikaci odesílaného produktu.)
• Předávání referenčních čísel se bude týkat pouze dodání od hospodářského subjektu prvnímu odběrateli, mikro- a malí primární producenti (zpravidla zemědělci) budou předkládat pouze jednorázovou identifikační deklaraci a obdrží identifikační číslo, které budou prvnímu odběrateli předávat namísto referenčních čísel.
• Evropská komise má do 30. dubna 2026 předložit zprávu o možnostech zjednodušení nařízení EUDR.
• Členské státy mají Evropské komisi hlásit případné závažné problémy s IT systémem EK.

Do konce dubna 2026 má tedy Evropská komise provést přezkum nařízení EUDR za účelem jeho zjednodušení. Na základě tohoto přezkumu předloží zprávu, a pokud to bude relevantní, připojí k ní odpovídající legislativní návrh. Potravinářská komora ČR proto bude nadále navrhovat zjednodušení zejména zavedením čtvrté kategorie zemí se zanedbatelným rizikem odlesňování.

Nařízení o obalech a obalových odpadech (PPWR) zatím bez dokončených prováděcích aktů

Obaly jsou víc než jen ochrana produktů. Udržují výrobky déle čerstvé, zajišťují jejich bezpečné doručení k zákazníkovi a zároveň prodávají – budují značku a předávají zákazníkům ty nejdůležitější informace. Každý obal však jednou skončí jako odpad, a proto je třeba dívat se něj také z hlediska jeho dopadu na životní prostředí. Legislativa stále výrazněji formuje trendy směrem k větší udržitelnosti a cirkulární ekonomice obalových odpadů. Před námi jsou změny v oblasti obalů a je dobré vědět, co nás čeká.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/40 ze dne 19. prosince 2024 o obalech a obalových odpadech, o změně nařízení (EU) 2019/1020 a směrnice (EU) 2019/904 a o zrušení směrnice 94/62/ES (zkráceně PPWR) stanovuje cíle. Vlastní obsah nařízení se budeme dozvídat postupně z prováděcích aktů.

Cílem PPWR je snížit dopad obalů na životní prostředí a podpořit vysoce kvalitní recyklaci a cirkulární ekonomiku. Nařízení harmonizuje pravidla v celé EU, aby se vytvořily rovné podmínky pro výrobce, společnosti zabývající se nakládáním s odpady a další zainteresované strany. Abychom pochopili význam PPWR, pomůže podívat se nejprve na stávající rámec:

• Směrnice o obalech a obalovém odpadu PPWD byla zavedena v roce 1994, stanovila cíle obnovy obalového odpadu, ale velkou část implementace ponechala na jednotlivých členských státech.
• Směrnice o plastech na jedno použití SUPD se zaměřuje na řešení odpadu z jednorázových plastů a stanovuje specifické cíle a povinnosti v oblasti snižování množství plastových lahví na nápoje.
• PPWR staví na těchto základech, řeší mezery a zvyšuje laťku cirkularity. Úplně nahrazuje PPWD a zavádí harmonizovaná pravidla, která platí ve všech členských státech EU.
• Tímto nařízením se stanoví požadavky na environmentální udržitelnost po celý životní cyklus obalů, na označování obalů, rozšířenou odpovědnost producentů, předcházení vzniku obalových odpadů, opětovné použití nebo opětovné naplnění obalů, sběr a zpracování obalových odpadů, včetně recyklace. Časová osa je rozvržena na léta 2025–2040.

V loňském roce již platil cíl snížení množství obalových odpadů: lehké plastové nákupní tašky < 40 ks na obyvatele (trvalé snížení), a dále dle čl. 5 – požadavky na látky obsažené v obalech – součet těžkých kovů ≤ 100 mg/kg.

Letos se řeší cíl dle čl. 5: od 12. srpna 2026 musí obsah PFAS látek v obalech pro styk s potravinami dodržovat určitý limit. Pro vysvětlení, z jakého důvodu se budou tyto chemické látky kontrolovat: PFAS je skupina perfluorovaných a polyfluorovaných syntetických chemických sloučenin obsahujících fluor. Původně byly PFAS považovány za chemicky inertní a bezpečné. Jsou ale vysoce toxické při inhalaci a středně toxické při požití. Tyto látky jsou rizikem pro zdraví: kumulují se více na vyšším stupni potravního řetězce, jejich poločas rozpadu v těle je i několik let. Některé PFAS jsou klasifikovány jako rakovinotvorné či jako endokrinní disruptory – někdy také označované jako hormonálně aktivní látky, které mohou narušovat soustavu žláz s vnitřní sekrecí. PFAS můžeme nalézt jak ve spotřebních produktech, například v nepřilnavém kuchyňském náčiní, tak i v obalech na potraviny, kde plní funkci látek odpuzujících vodu, mastnotu a teplo.

Zatím nedokončeným tématem nařízení PPWR je opětovné použití strečových fólií a pásek. Potravinářská komora ČR deklarovala svůj postoj, kdy stojí za svými členy a požaduje úplné vyjmutí fólií a pásek z povinnosti opětovného použití podle článku 29 PPWR – cíle v oblasti opětovného použití, jenž říká: „Od 1. ledna 2030 hospodářské subjekty, které používají přepravní obaly nebo prodejní obaly pro přepravu výrobků na území Unie ve formě palet, skládacích plastových boxů, krabic, táců, plastových přepravek, velkých nádob pro volně ložené látky, kbelíků, barelů a kanystrů jakékoli velikosti nebo z jakéhokoli materiálu, včetně pružných formátů nebo ovinovacích fólií či vázacích pásek k fixaci a ochraně výrobků umístěných na palety během přepravy, zajistí, aby alespoň 40 % ze všech těchto obalů tvořily obaly opětovně použitelné v rámci systému opětovného použití.“ Důvody požadavku potravinářů na vyjmutí fólií a pásek z této povinnosti jsou nasnadě: při použití se strečové fólie a pásky nevratně deformují, což znemožňuje jejich znovupoužití při zachování původních vlastností. Relevantní opakovaně použitelné alternativy přitom nejsou k dispozici. Na trhu nejsou ani automatizované systémy pro aplikaci opakovaně použitelných fólií a pásek a technologická připravenost těchto řešení zůstává nízká, což vylučuje jejich široké zavedení do roku 2030.

Myslet do budoucna – navrhovat recyklovatelné obaly

Od roku 2030 musí být dle PPWR všechny obaly recyklovatelné. Jak se na to připravovat? Základní principy dobře recyklovatelných obalů radí na svém webu obalová a recyklační společnost EKO-KOM. Ideální jsou monomateriály nebo materiály s fungujícím recyklačním řetězcem, bez aditiv, blokátorů, povlaků a barviv. Potisk jen s minimem barev, za použití barev vhodných pro recyklaci, případně za použití rytí/embosování (tj. technologie, při níž dochází k vytlačování vzoru nebo textu do hloubky podkladu). Etikety takové, které jsou kompatibilní s recyklací, a to včetně lepidel. Uzávěry jednoduché, oddělitelné, samostatně recyklovatelné. Design: vhodné rozměry, přídatné části ze stejného materiálu, bez komplikovaných prvků, bez dvojitých stěn a nadbytečných vrstev vytvářejících dojem většího objemu. Jednorázové obaly nahradit těmi, které se dají použít opakovaně. Čím více těchto zásad se dodrží, tím snazší bude recyklace.

Ing. Eva Řehák Nováková
externí spolupracovnice SPaC