• Aktuálně z firem

Ve dnech 21. a 22. července 2025 jsem se jako zástupkyně našeho svazu vydala do bavorského města Kulmbach, sídla společnosti IREKS. Pozvání jsem přijala s velkou radostí a opravdu jsem se těšila a byla plná očekávání. Jak řekl můj kamarád Radim Horák: „To, co tam uvidíš, bude úplnej nonsens.“ A taky že jo!

Oficiální program návštěvy zahájil Matthias Böttcher, který nás provedl prezentací nejen o současnosti firmy, ale i o jejích kořenech, vizích a hodnotách. Díky překladu Petra Bolelouckého jsme mohli naplno vnímat celý příběh rodinné firmy, která staví především na tradici.

IREKS vznikl v roce 1856 otevřením sladovny a v roce 1900 uvedl na trh první pekařský přípravek Milliose. Dnes IREKS nabízí široké portfolio produktů, od pekařských a cukrářských surovin přes pivovarnické slady až po aromata či zmrzlinu. Firma zaměstnává více než 3000 lidí po celém světě, přičemž v Kulmbachu jich pracuje okolo 1800.

Ať už je řeč o výrobních procesech nebo obchodních vztazích, klíčovým mottem společnosti IREKS je: Myslet dopředu a žít budoucností! To se odráží jak v investicích, tak v důrazu na bezpečnost, kvalitu a dlouhodobé partnerství. Jak zněl jeden z výstižných citátů během prezentace: „Teplá pec a studené pivo – to je základ.“

Ještě před oficiálním zahájením jsem měla možnost setkat se se zástupci marketingového oddělení IREKS, s nimiž jsme téměř hodinu plánovali podobu výstupu IREKS na letošní Pekařské konferenci. Nadšení i profesionální přístup byly opravdu nakažlivé, ale prozradit teď můžu jen to, že se máte opravdu na co těšit. Výstup IREKS bude nejen odborný, ale především zážitkový. O překlad se na konferenci postará Miroslav Ryba, takže není čeho se bát.

Po úvodní prezentaci následovala detailní prohlídka výrobního závodu. Český kolega z IREKS Jaromír Frait nás provedl místy, kde vznikají produkty, kde se balí, kde se vyrábí slad a především kde se všechno skladuje. Představte si takový sklad na severním pólu, plný dárků pro děti a vysokozdvižných vozíků: ne, měla jsem pocit, že jsem jako v úlu.

Velký důraz na kvalitu se projevuje i v každodenním provozu: například při každé zavážce prochází kamion kompletní vstupní kontrolou, což potvrzuje, že bezpečnost a kvalita zde nejsou jen hesla, ale skutečné priority. Jednu takovou zavážku jsem na vlastní oči viděla a jako správná ženská jsem sledovala každý krok.

Večerní část prvního dne proběhla v historickém centru. Skvělá večeře v ještě lepší společnosti. Opravdu jsme se pobavili, velký dojem na mě udělala energická Anastasia Rausch, na kterou se už teď těším na IREKS Open Door v září v Brně. Skvělou náladu doplnily vtipné historky Matthiase Böttchera a večer završila neformální diskuse s Tommym Lebem o práci someliéra, o zkouškách, které musel podstoupit, a o jeho funkci v IREKS.

Druhý den jsme navštívili pekařskou akademii vedenou Christophem Poppem, nahlédli do laboratoří s výkladem dr. Dominika Lorenze a poznali celý vývojový proces. I když IREKS myslí globálně, každá dceřiná společnost má prostor pro vlastní vizi a přístup. Ani naši kolegové ve firmě IREKS ENZYMA v Česku v tom nejsou výjimkou.

Jedním z vrcholů programu byla prezentace a ochutnávka pečiva vedená chlebovým someliérem Tommym Lebem. Zábavnou a srozumitelnou formou nás provedl různými druhy chleba, sladkého pečiva i bagetek. Pro mě osobně – a přiznávám, že jsem spíše milovník než odborník – to byl opravdový zážitek. Tleskám všem našim komisařům ze soutěže Chléb roku, protože chutnat 100 a více vzorků pečiva fakt není legrace. V jednu chvíli jsem váhala, jestli si mám dělat poznámky, nebo jen ochutnávat.

Zpět domů jsem se vracela s vědomím, že jsme součástí oboru, který propojuje tradici, inovaci a především lidi. Protože ano, automatizace je třeba, spoustu věcí usnadní, ale můj zážitek byl především o lidech, kteří se mi věnovali.

Za Svaz pekařů a cukrářů v ČR děkujeme celému týmu IREKS ENZYMA, jmenovitě: Miroslavu Rybovi, Petrovi Bolelouckému, Michalu Martínkovi, Petru Hromadovi, Jakubu Jeřábkovi i všem dalším, kteří se o nás s úsměvem a nadšením starali.

Gabriela Lokšan