• Stavebnictví

Nový stavební zákon č. 283/2021 Sb., který je platný čtyři roky, byl již dvanáctkrát novelizován a stává se nepřehledným a spolu s nepovedenou digitalizací stavebního řízení vytváří v investiční sféře a stavebnictví právní nejistotu a zmatky. Nestačí jen co nejvíce usnadnit povolování staveb a chtít zkrátit termíny pro vydání stavebního povolení (nově povolení stavebního záměru). Je nutné řešit celý proces výstavby od přípravy povolování staveb přes realizaci a kolaudaci až po následné užívání stavby a brát v úvahu i zájmy ostatních účastníků stavebního řízení. V případě stavebního zákona č. 283/2021 Sb. se tak nestalo, prováděcí předpisy a vyhlášky k tomuto zákonu byly vydávány pozdě, novela zákona střídala novelu a dnes už nikdo nestačí sledovat všechny změny navazujících právních předpisů.

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků (ČKAIT) vypracovala souhrn hlavních problémů kolem stavebního řízení od roku 2018. Stavební zákon a digitalizace stavebního řízení se staly u jednoduchých staveb, ale u velkých technologicky složitých staveb přináší mnohdy předmětem politického boje, což však investory a stavební firmy nemusí zajímat. Nyní se vede veřejná diskuse o návratu k původnímu znění stavebního zákona z roku 2021. Důsledkem uplatňování tohoto zákona je, že místo slibovaného zrychlení a zjednodušení povolovacího procesu se stavebníci i stavbaři musí vyrovnávat s komplikacemi, které výstavbu zpomalují a prodražují, aniž by přinesly vyšší kvalitu. Nynější platný stavební zákon již od původně schválené podoby zjednodušil náležitosti projektové dokumentace pro povolení záměru stavby. Stavební úřad nyní povoluje v podstatě pouze obálku stavby, nikoliv její obsah. To, co může postačovat, řeší řadu neřešitelných problémů při zpracovávání dalšího stupně projektové dokumentace, při realizaci stavby, zprovoznění, kolaudaci i následném užívání takto povolené stavby.

Možným řešením je, aby projektová dokumentace pro povolení záměru byla vypracována podle kategorie staveb, od staveb jednoduchých a drobných až k velkým technologickým stavbám. Obsah a rozsah projektové dokumentace pro povolení stavby upravuje příloha č. 1 vyhlášky č. 131/2024 Sb., o dokumentaci staveb. Stávající stavební zákon ani tato vyhláška nerozlišují požadavky na podrobnost projektové dokumentace podle kategorie staveb.

Stavební úřad má při posouzení stavebního záměru vyhodnotit, zda je tato dokumentace vypracována v souladu s § 193 stavebního zákona. Podle této zjednodušené projektové dokumentace, schválené stavebním úřadem, však není možné posouzení požárně bezpečnostního řešení ani hygienických limitů navrhované stavby. Přitom autorizované osoby odpovídající za vypracování projektové dokumentace nesou plnou odpovědnost za celý průběh stavby.

Při současném zjednodušení náležitostí projektové dokumentace pro povolení záměru stavby se tedy veškerá odpovědnost přenáší na autorizované osoby. Zjednodušená povolovací dokumentace tak nemůže odpovědně garantovat realizaci, kvalitu a trvanlivost stavby, zvláště u náročných technologických celků, jako jsou například průmyslové pekárny.

Zvyšuje se tak riziko vedení opakovaných povolovacích stavebních řízení formou stavby před dokončením a obrovské navýšení nákladů na vypracování nové projektové dokumentace a prodloužení termínu výstavby.

V případě realizace stavby podle takové projektové dokumentace se spolu zodpovědným za provádění stavby stává i stavbyvedoucí.

Dlouholetá praxe však ukazuje, že jednoduché zadání stavby je třeba nejdříve zkonzultovat s dotčenými orgány, správci sítí, poskytovateli energií a na příslušném stavebním úřadě. Způsob vyjadřování dotčených orgánů k projektové dokumentaci může značně ovlivnit délku přípravy stavby a povolovacího řízení. Je nesmyslné dokončit projektovou dokumentaci nebo dokonce projektovou dokumentaci pro provádění stavby a teprve poté zjišťovat požadavky dotčených orgánů. Tento postup je nyní předpokládán v současném platném stavebním zákoně.

Problematické nyní je, že stavebníci a projektanti nemohou získat závazná stanoviska k určitým částem projektové dokumentace, tedy bez vložení kompletní projektové dokumentace na portál stavebníka.

Dnes, když se stavebník snaží oficiálně si zajistit informace dotčených orgánů předem, musí vložit kompletně zpracovanou projektovou dokumentaci s razítkem autorizované osoby přes portál stavebníka do příslušného úložiště a případně následně musí již hotovou projektovou dokumentaci často i několikrát přepracovávat podle toho, jak se k ní dotčené orgány postupně vyjadřují.

Co může nyní v tomto přechodném období, které potrvá do roku 2028 až 2030, stavebníkům pomoci?

• Od začátku konkrétní myšlenky na stavbu konzultovat každý ideový záměr na výstavbu s projektantem technologických staveb, architektem a zjistit soulad záměru s územním plánem příslušné oblasti.
• Na základě vstupních údajů vypracovat zjednodušenou studii, navštívit s projektanty příslušný stavební úřad a dotčené orgány s žádostí o předběžnou konzultaci.
• U projektování pekáren jsou dobré praktické zkušenosti s hygienou a výživou, která si splnění svých předběžných připomínek hlídá až do zahájení výroby a kolaudace stavby a své připomínky nemění.
• Nezbytně nutné je předběžný stavební záměr konzultovat na příslušném hasičském sboru (HZS).
• Před zahájením prací na projektové dokumentaci tento záměr konzultovat na příslušném stavebním úřadě.
• Před vložením projektové dokumentace na portál stavebníka zkontrolovat úplnost projektové dokumentace včetně jednotlivých profesí, autorizačních razítek a podpisů. Pozornost je třeba zaměřit na projektovou dokumentaci v subdodávkách.
• U velkých technologických staveb, například průmyslových pekáren, je vhodné zajistit pracovníka, který by stavbu od začátku řídil, což byl dříve tzv. hlavní inženýr projektu (HIP).

V srpnu 2025 podepsal prezident ČR zákon č. 330/2025 Sb., o správě informací o stavbě a vystavěném prostředí (zákon o BIM), což je krok ke standardizaci a smysluplnému využití dat napříč životním cyklem stavby a nejde o nic jiného než o zdigitalizovanou podobu dřívější funkce hlavního inženýra projektu. Logickým krokem bude v budoucnu v průběhu stavebního řízení povolování staveb na základě 3D modelu.

Nyní je velkým úkolem pro nastupující vládu tyto nedostatky ve stavebním řízení odstranit. Od začátku roku 2028 by mohla začít fungovat „centrální stavební správa“ se sídlem v Praze. O rok dříve by mohly začít platit změny spojené s reformou stávajícího stavebního zákona. Přípravná reforma stávajícího stavebního zákona navrhuje princip jednoho úřadu a jednoho razítka – zrušilo by se tak dosavadní velké množství vyjádření a závazných stanovisek od různých institucí.

Dotčené orgány mají být nově integrovány do stavebních úřadů a jejich stanoviska a vyjádření se budou sjednocovat do jednoho koordinovaného vyjádření. Obce by rozhodovaly o dalším rozvoji území, proces povolování staveb by měl být řízen orgány centrální stavební správy. Tento nový stavební úřad by měl spojovat činnost jednotlivých stavebních úřadů, vést a kontrolovat prostřednictvím stavebních úřadů stavební řízení, zajišťovat technické předpisy, vyhlášky a normy.

Digitalizace stavebního řízení by měla být dokončena v roce 2030. Současný stav tzv. by-passu se bude průběžně upravovat a začleňovat pro konečnou verzi zdigitalizovaného stavebního řízení.

Zdroj: Zprávy a informace ČKAIT, Jaroslav Menšík, autorizovaný technik