• Výživa

První zpráva v tomto článku je o tom, co se nepovedlo. Další informace pak referují o snahách a cílech odborníků na výživu v tuzemsku i ve světě. Text vychází ze zpráv z vědeckého časopisu Lancet, od Světové zdravotnické organizace (WHO) a z tuzemska od Státního zdravotního ústavu. Pozornost je věnována zejména pasážím popisujícím vliv stravy a potravin na zdravotní stav populace.

Nutri-score jako jednotný systém označování potravin je minulostí

Padl jeden z pilířů evropské Zelené dohody z oblasti potravin. Nutri-score, jednotný systém označující výživové hodnoty potravin na přední straně obalu, nebude přijat. Evropská komise tak ustoupila potravinářům. Její mluvčí uvedla, že komise při přípravě spolupracovala se zájmovými skupinami a zabývala se studiemi týkajícími se tématu, avšak při hledání společných řešení se potvrdila složitost problematiky a zvýraznily se problémy.

Prevence šíření nepřenosných nemocí

Časopis The Lancet Health Regional Europe publikoval nový článek s názvem Rychlá řešení pro prevenci a kontrolu nepřenosných nemocí. Nepřenosné nemoci jsou v celosvětové zdravotnické agendě relativně novou prioritou. Uplatňuje se zde tzv. přístup 5×5; tedy pět hlavních nepřenosných nemocí – kardiovaskulární choroby, rakovina, cukrovka, chronická respirační onemocnění a duševní nemoci – a pět hlavních rizikových faktorů – užívání tabáku, užívání alkoholu, nezdravá strava, fyzická nečinnost a znečištění ovzduší. Nepřenosné nemoci představují příčinu téměř 2/3 všech úmrtí na celém světě.

Pro oblast „nezdravá strava“, která nás potravináře především zajímá a současně zavazuje, jsou v dokumentu uvedeny 3+1 intervenční okruhy:

• reformulace (zásadní změny) pro zdravější potraviny a nápoje (například vyloučení transmastných kyselin a/nebo snížení obsahu nasycených tuků, volných cukrů a/nebo sodíku);
• označování na přední straně obalu jako součást komplexních politik nutričního označování s cílem usnadnit spotřebitelům pochopení a výběr potravin vhodných pro zdravou výživu
• komunikace o změně chování a kampaně v hromadných sdělovacích prostředcích zaměřené na zdravou výživu (například ke snížení příjmu energie, volných cukrů, sodíku a nezdravých tuků a ke zvýšení spotřeby luštěnin, celozrnných výrobků, ovoce a zeleniny);
• intervence týkající se alkoholu, tabáku a fyzické aktivity

Nejen pro pekaře z toho vyplývá: méně soli, méně cukrů, kvalitní tuky, více celozrnných složek.

Stejná témata komunikuje Globální strategie WHO v oblasti zdraví na období 2025–2028, která byla popsána na s. 41 v minulém čísle tohoto periodika.

Celý článek je k dispozici na adrese: https://www.thelancet.com/journals/lanepe/article/PIIS2666-7762(25)00073-0/fulltext

Strategie WHO pak zde: https://cdn.who.int/media/docs/default-source/documents/about-us/general-programme-of-work/global-health-strategy-2025-2028.pdf?sfvrsn=237faeeb_3

ČR bude mít nová nutriční doporučení – SZÚ zahajuje jejich aktualizaci

Dle nového reportu WHO žije v ČR s obezitou již 26 % dospělých, projekce navíc ukazují, že toto číslo bude dále narůstat. Podle zpráv Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) rizikové stravovací návyky přispívají k téměř čtvrtině všech preventabilních úmrtí (tj. takových, jimž lze předejít, které jsou například dobře identifikovatelné, jejich příčiny jsou známé a jsou ovlivnitelné). I přesto ČR, na rozdíl od jiných států, nemá již téměř 20 let k dispozici oficiální aktualizovaná výživová doporučení, garantovaná a vytvořená odbornou státní institucí. To je nutné změnit, protože nutriční doporučení jsou základem prakticky pro veškeré preventivní i edukační programy v oblasti výživy. V reakci na tuto situaci i na vývoj zdravotního stavu české populace Státní zdravotní ústav (SZÚ) zahajuje práci na vytvoření aktualizovaných nutričních doporučení, a postupuje tak v souladu s úkolem v rámci nového Národního kardiovaskulárního plánu ČR na období let 2025–2035. Cílem úkolu je vytvořit moderní a vědecky podložená doporučení, která budou sloužit jako základ pro podporu zdravého stravování české populace.

„Jsme si dlouhodobě vědomi toho, že oficiální nutriční doporučení zde chybí. V tomto a příštím roce ale budeme mít konečně k dispozici i aktualizované údaje o české stravě, které pro tvorbu realistických doporučení potřebujeme, a práce na nových doporučeních tak může v souladu s kardiovaskulárním plánem začít,“ uvádí nutriční epidemioložka a odbornice SZÚ MUDr. Eliška Selinger, která byla pověřena organizačním vedením projektu.

Nutnost aktualizace doporučení

„Poslední oficiální výživová doporučení Ministerstva zdravotnictví ČR pocházejí z roku 2005, a neodpovídají tak ani současnému odbornému poznání, ani aktuálním potřebám české populace. Za posledních 20 let se vědecké poznání v oboru samozřejmě proměnilo. V soudobých doporučeních jiných státech je také kladen mnohem větší důraz na konzumaci ovoce a zeleniny, celozrnných obilovin či omezení konzumace volného cukru. Některé státy již zařazují i doporučení týkající se vysoce průmyslově zpracovaných potravin,“ popisuje rozsah problému hlavní hygienička a ředitelka SZÚ MUDr. Barbora Macková, MHA.

Výživová doporučení jsou důležitým nástrojem prevence, jsou základem edukačních programů i dalších nutričních politik. Aby svou funkci mohla plnit, musí odpovídat současnému vědeckému poznání. Jejich aktualizace přinese jednoznačné odborné doporučení, jak má vyvážená strava vypadat, a přispěje tak k lepšímu zdraví populace a ke snížení nemocnosti i souvisejících ekonomických nákladů.

„Výživa je jedním z klíčových faktorů ovlivňujících zdraví. Hraje zásadní roli v prevenci chronických onemocnění a zlepšování kvality života. Vytvoření nezávislých výživových doporučení založených na vědeckých důkazech má proto zásadní význam. WHO vítá tuto iniciativu Státního zdravotního ústavu, která je v souladu s osvědčenými mezinárodními postupy a jejímž cílem je poskytnout české populaci jasná a vědecky podložená doporučení týkající se zdravé výživy. Zároveň je nezbytné, aby tato doporučení zůstala bez nepatřičných komerčních vlivů. Potravinové prostředí a komerční vlivy formují stravovací návyky způsobem, který není vždy v souladu s cíli veřejného zdraví, a proto je zajištění integrity a nezávislosti tohoto procesu základním krokem k ochraně zdraví populace,“ doplnila zástupkyně WHO pro Českou republiku Dr. Zsofia Pusztai.

Předpokládaný termín dokončení procesu je rok 2027.

Změny ve školním stravování? Nejde o revoluci, cílem je pestrý jídelníček.

Méně polotovarů, masa, cukru a soli, více lokálních potravin, ryb a luštěnin. Tak by mělo od září vypadat stravování ve školních jídelnách podle nové vyhlášky, která se dokončuje. „Není potřeba dětem servírovat naprosto nová, neznámá jídla. Principem změny je, aby každý den dítě k dennímu jídlu dostalo věci, které jsou v souladu s výživovými doporučeními. Někdy se bude jednat o doplnění jídla například o zeleninu nebo ovoce,“ říká koordinátorka projektu Zdravá školní jídelna Alexandra Košťálová.

Co všechno se mění?
Řečeno strohým jazykem vyhlášky, mění se následující:

• Nutriční hodnoty spotřebního koše – po 30 letech dochází k aktualizaci výživových norem na základě nejnovějších poznatků ve výživě.
• Laktoovovegetariánský spotřební koš bude nahrazen flexibilním modelem, který lépe reflektuje individuální potřeby strávníků.
• Snížení příjmu cukrů – například omezení sladkých nápojů pro jejich prokazatelné negativní zdravotní dopady, základem pitného režimu v jídelnách by tak měla být voda.
• Přijatelné navýšení konzumace celozrnných obilovin – pro jejich vysokou výživovou hodnotu, o něco méně by naopak děti měly dostávat například brambor.
• Přijatelné navýšení konzumace ryb – pro jejich vysokou výživovou hodnotu.
• Přijatelné navýšení konzumace luštěnin – cca o 1 lžíci týdně pro jejich vysokou výživovou hodnotu.
• Omezení četnosti masových pokrmů, zároveň ale adekvátní porce masa v masových pokrmech.
• Možnost volby bezmasého pokrmu v jídelnách s výběrem ze dvou a více jídel.
• Část potravin bude muset být v biokvalitě.

Vyhláška pak obsahuje například přesně vyčíslené výživové hodnoty pro jednotlivé věkové skupiny.

Závěrem: Co smějí v Dánsku nosit děti do školy ke svačině či obědu?

Aneb přístup školského systému k výživě dětí ve vyspělé evropské zemi v praxi

Kamarádka autorky textu několik let pracovně pobývala v Dánsku, její malý syn chodil do tamní školy. Směl si nosit svačiny, jejichž základem byl jedině žitný chléb, na pití vodu nebo mléko. Nic sladkého, a to ani džus. Rodiče, jejichž dítě tato nepsaná pravidla porušilo, byli upozorněni, že si škola nepřeje, aby se jeho svačiny odlišovaly od svačin ostatních dětí. Tato poměrně striktní praktika svým způsobem zasahovala do soukromí rodiny. Nyní je však matka syna vděčná, že si osvojil návyky, které neopouští ani v době nastupujícího dospívání, protože zdravá strava je pro něj naprosto přirozená.

Tuto situaci podobně popisuje například studie dohledatelná volně na internetu, ve které se píše: „Strava dítěte je důležitým determinantem pro pozdější zdraví, růst a vývoj. V Dánsku si většina dětí na základní škole nosí vlastní obědový balíček z domova. Tento obědový balíček se obvykle skládá z otevřených sendvičů na bázi žitného chleba s masnými výrobky doplněnými ovocem a/nebo zeleninou. Děti obvykle pijí mléko nebo vodu.“ (https://www.cambridge.org/core/journals/journal-of-nutritional-science)

Dánsko má specifické směrnice pro stravování ve školách a závodních jídelnách, které se zaměřují jak na zdraví, tak na životní prostředí. V souhrnu standardů školního stravování jsou pokyny založeny na převedení zásad pro zdravou a klimaticky šetrnou stravu do pěti jídel – v nich lze mimo jiné najít toto:

• celozrnné výrobky (alespoň 4 z 5 jídel),
• produkty s menším nebo žádným obsahem celozrnných výrobků (maximálně 1 z 5 jídel).

Ing. Eva Řehák Nováková
externí spolupracovnice SPaC