• Polemika

Po přechodném období, které trvalo od 1. 1. do 30. 6. 2024, vstoupil v platnost nový stavební zákon a datum 1. 7. 2024 se považuje za datum nabytí jeho účinnosti. Ještě předtím byla vydána nová vyhláška o dokumentaci staveb č. 131/2024 Sb. ze dne 17. 5. 2024 a nová vyhláška o požadavcích na výstavbu č. 146/2024 Sb. (31. 5. 2024).

Nejpozději do 1. 7. 2027 budou k těmto vyhláškám vydány nové prováděcí právní předpisy. Do doby vydání nových prováděcích právních předpisů se použijí dosavadní předpisy podle § 194 starého stavebního zákona.

Souběžně s novým stavebním zákonem probíhal náběh digitalizace stavebního řízení, jež měla být podle programového prohlášení prioritou současné vlády. Do plného provozu byly spuštěny informační systémy, které v mnoha případech nebyly funkční, což zapříčinilo zpomalení vydávání stavebních povolení a poškodilo tak obor stavebnictví na území České republiky. Digitalizace stavebního řízení v praxi probíhala postupně a s nedostatky a bylo na jednotlivých stavebních úřadech, jak si s tím poradí.

Starý stavební zákon č. 183/2006 Sb. nabyl účinnosti 1. 1. 2007 a byl několikrát novelizován, někdy až dvakrát ročně. V důsledku tohoto stavu mnohdy trvalo vydání stanoviska některých orgánů i déle než rok od podání žádosti. Tento stav by měl nový stavební zákon při používání digitalizace v průběhu stavebního řízení výrazně zkrátit.

Digitalizace stavebního řízení, která nyní probíhá, je bez reformy stavebních úřadů a mnohdy vázne spolupráce s dotčenými orgány, jako jsou hasiči, hygiena, životní prostředí, památkáři, v našem oboru ČZPI a další instituce. Samotný nový stavební zákon je jádro, kolem kterého se v kruzích točí různé vyhlášky, nařízení, vyjádření orgánů atd., kdy bez vzájemné součinnosti všech se nemůže dosáhnout dobrého konečného výsledku.

Ačkoli přípravné práce zabraly několik let, dochází nyní k tomu, že po 1. 7. 2024 nemá nový stavební zákon sám o sobě možnost narovnat právní prostředí a urychlit stavební řízení. V současné době je nový stavební zákon jen úpravou starého stavebního zákona a do konce roku 2027 je snaha tuto přechodnou situaci řešit pomocí tzv. bypassů, líbivých marketingových řešení. Nestabilita na úseku stavebního práva tak bude patrně pokračovat až do roku 2028.

Řešení v tomto druhém přechodném období spočívá v povinném elektronickém odevzdávání dokumentů přes Portál stavebníka v případě dokumentace zpracované projektantem, ale zároveň bude zachována možnost používat stávající lokální systémy stavebního řízení pro stavební úřady a dotčené orgány. Jak řekl ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek, dojde k omezení některých evidenčních povinností ze strany stavebních úřadů, pořizovatelů a orgánů územního plánování a také k rozvolnění náběhu funkcí některých informačních systémů.

Novou zakázku na digitalizaci nového stavebního zákona v hodnotě vyšších stovek milionů korun vypíše s termínem vyhotovení 32 až 38 měsíců Ministerstvo pro místní rozvoj. Nepovedená digitalizace stavebního řízení stála naši republiku značné finanční prostředky a současný stav ohrožuje práci projektantů, stavbyvedoucích a dalších desítek tisíc pracovníků ve stavebnictví. Avšak v platnosti je 335 paragrafů nového stavebního zákona, podle kterých probíhá stavební řízení.

Doufáme, že celý systém digitalizace nového stavebního zákona se opraví, vyladí a otestuje ve stanoveném termínu do konce prosince 2027 a že v této době se bude spolupracovat s odborníky na stavební právo, architekty, projektanty, investory či stavbyvedoucími, kteří mají praktické zkušenosti s malými i velkými stavbami, a přihlédne se také k legislativě sousedních zemí. Je smutné, že o tomto stavu nejsou v dnešní době informováni občané a že se nenajde prostor informovat je třeba v pořadech České televize, v tisku nebo na sociálních sítích.

Nový stavební zákon s variantou nefunkčnosti digitalizace nepočítal. V současné době proto dochází k ohrožení povolování výstavby v ČR a splnění termínů pro udělování dotací. Z průzkumu mezi členy České komory inženýrů a techniků, kterého se zúčastnilo přes 2200 autorizovaných osob činných ve výstavbě, vyplynulo, že:

• 91 % respondentů očekává vážné problémy ve stavebním řízení,
• 64 % očekává, že nynější kolaps dopadne na stavebnictví negativně až s časovým odstupem,
• 51 % projektantů uvedlo, že nynější situace v digitalizaci stavebního řízení v kombinaci s nedokonalým stavebním zákonem povede k prodloužení povolovacího řízení, a tedy i ke zdražení staveb,
• 46 % dotázaných uvedlo, že řada projektantů opustí svou profesi (například u starší a zkušené generace předčasný odchod do důchodu),
• 41 % už nyní eviduje řadu pozastavených projektů,
• 31 % uvedlo, že kvůli nynější situaci mnohé záměry nebudou realizovány (například z důvodu ztráty nároku na dotace).

Některé další dopady nepovedené digitalizace stavebního řízení:

• Ohrožení existence projektových kanceláří i stavebních firem – řada projektových kanceláří i samostatných projektantů se kvůli problémům s digitalizací stavebního řízení dostává do platební neschopnosti, neboť jejich fakturace je navázána na vydání stavebních povolení nebo kolaudačních rozhodnutí.
• Zpomalení výstavby staveb.
• Problematická je někdy i komunikace s dotčenými orgány, které často nemají dostatek informací a zkušeností s aplikací nového stavebního zákona.

Zdroje: Zprávy a informace České komory autorizovaných inženýrů a techniků, 6/2024

Jaroslav Menšík
autorizovaný techni