Jsou setkání, která se zapíší formálně do kalendáře, a pak ta, která se vřelostí a přínosností zapíší do srdcí zúčastněných. Letošní sjezd čestných členů Svazu pekařů a cukrářů v České republice (SPaC), který se uskutečnil v srdci východních Čech, patřil bezpochyby do druhé kategorie. Pardubice, město vonící perníkem a tradicí, přivítaly 19. listopadu pekařskou elitu sychravým listopadovým ránem, které však uvnitř vyhlášené restaurace U Čížků okamžitě vystřídala hřejivá atmosféra kolegiality a vzájemného respektu.
Salonek restaurace zaplnilo čtrnáct čestných členů svazu. Jde o osobnosti, které svůj život zasvětily mouce, kvasu a pecím a v uplynulých dekádách formovaly podobu českého pekařství do té míry, že se stalo uznávaným pojmem i za hranicemi. Společně s nimi zasedlo k jednacímu stolu i současné představenstvo svazu. Cíl byl jasný: propojit moudrost a nadhled dřívějších let s dravostí a technologickými výzvami současného trhu roku 2025.
Úvodního slova se ujal předseda SPaC Petr Křivka. Jeho přivítání bylo upřímným vyznáním úcty k přítomným doyenům české pekařiny. „Dívám se do tváří lidí, kteří budovali základy, na nichž dnes stojíme. Vaše zkušenosti jsou pro nás velmi důležité hlavně v době, která je pro potravinářství plná bouřlivých změn,“ uvedl Petr Křivka a zdůraznil důležitost kontinuity mezi generacemi.
Bilance roku 2025
Na jeho úvod navázal výkonný ředitel svazu Bohumil Hlavatý s obsáhlou zprávou o stavu oboru. Shrnul činnost SPaC v uplynulých letech, která byla pro pekaře zatěžkávací zkouškou – od dozvuků energetické krize přes volatilitu cen surovin až po implementaci nových legislativních požadavků EU týkajících se udržitelnosti. Ředitel detailně popsal současnou kondici českých pekáren, která se v roce 2025 stabilizovala, nicméně stále čelí tlaku obchodních řetězců a chronickému nedostatku kvalifikovaného personálu. „Pekařina dnes není jen o tom umět upéct skvělý chléb, ale také o schopnosti přežít v tvrdém ekonomickém prostředí a zároveň si zachovat tvář poctivého řemeslníka,“ zaznělo v sále.
Následná diskuse potvrdila, že čestní členové svazu nejsou jen pasivními posluchači. Naopak, jejich vhled do problematiky byl ostrý a trefný. Dominantní postavou debaty se stal bývalý výkonný ředitel svazu Jaromír Dřízal. S energií sobě vlastní přednesl řadu strategických doporučení pro činnost svazu v nadcházejícím období.
Jaromír Dřízal se zaměřil na nutnost intenzivní propagace kvality českého pečiva směrem ke spotřebitelům. Apeloval na to, aby svaz nepolevil v edukaci veřejnosti o tom, proč má kvalitní rohlík či chléb svou cenu, a varoval před degradací pekařského řemesla na pouhou průmyslovou výrobu polotovarů. Byla to diskuse konstruktivní, místy vášnivá, ale vždy vedená s cílem pomoci oboru.
Poté zaznělo jedno velmi důležité poděkování. Celá akce by totiž nemohla proběhnout tak hladce bez precizní přípravy. Velký dík a uznání všech přítomných si vysloužil pan Miroslav Lipavský, který se zhostil role hlavního organizátora setkání. Jeho pečlivost a organizační talent zajistily důstojný průběh sjezdového dne, od výběru lokality až po logistiku náročného programu. Po obědě, jenž se nesl v duchu vzpomínání na „staré dobré časy“ i veselých historek z provozů, následovala praktická část dne.
Vize budoucnosti
Odpolední program zavedl účastníky sjezdu do pardubické pekárny Odkolek, která je součástí sítě United Bakeries. Pro mnohé z čestných členů to byla fascinující konfrontace, jež doložila, kam se obor posunul. Exkurze v moderním provozu ukázala, jak vypadá pekařství v roce 2025: plně automatizované linky, digitální kontrola kvality a sofistikované systémy řízení výroby.
Bylo však potěšující vidět, že i přes všudypřítomnou techniku a hukot strojů je na konci stále ten samý produkt – voňavý chléb a křupavé pečivo. Čestní členové SPaC se živě zajímali o technické detaily, diskutovali s místními technology o recepturách a s uznáním kvitovali, jak se pekárně daří skloubit objem výroby s vysokou kvalitou.
Setkání v Pardubicích skončilo v pozdních odpoledních hodinách, ale dozvuky pozitivní energie budou cítit ještě dlouho. Ukázalo se, že pekařský stav drží při sobě a že mezigenerační dialog je tím nejlepším receptem na řešení problémů.
Odjížděli jsme s pocitem dobře stráveného času a s vědomím, že Svaz pekařů a cukrářů v ČR je organizace, která má nejen bohatou historii, ale i jasnou vizi. Už nyní se všichni těšíme na další setkání čestných členů, které proběhne v roce 2026. Kde to bude a jaká témata přinese, to ukáže až čas, ale jedno je jisté – dokud bude vonět chléb, budou se pekaři scházet.
Bohumil Hlavatý
Pro přidání komentáře se prosím přihlaste. Pokud nemáte účet, můžete si zaregistrovat nový účet.