• Rozhovor

Úřadu ministra zemědělství se dne 15. prosince 2025 ujal pan Martin Šebestyán, nestraník za SPD, který tak ve funkci nahradil Marka Výborného. S ministrem Šebestyánem jsme se setkali již po měsíci od jeho nástupu do funkce a pro nás všechny to bylo přátelské a hlavně velmi konstruktivní jednání.

Martin Šebestyán vystudoval Českou zemědělskou univerzitu v Praze, kde v roce 2005 získal titul MBA se zaměřením na zemědělství a ekonomiku. V roce 2003 přišel do Státního zemědělského intervenčního fondu, kde působil do roku 2022. Začínal jako ředitel interního auditu, v roce 2007 se stal náměstkem ředitele, poté prvním náměstkem a v roce 2013 byl jmenován ředitelem fondu. Následně se věnoval poradenství a v roce 2025 stál v čele Iniciativy zemědělských a potravinářských podniků.

Pane ministře, do funkce ministra zemědělství jste nastoupil po parlamentních volbách za nově vzniklou vládní koalici, ale jako nestraník. Mohu se zeptat, co bylo tím rozhodujícím okamžikem, kdy jste se rozhodl tuto funkci přijmout?

Zhruba poslední rok jsme s kolegy z nevládních zemědělských a potravinářských organizací pracovali na větším sjednocení sektoru. Dlouhodobě jsme totiž vnímali, že zemědělci a potravináři často vystupují roztříštěně.

Postupně se proto většina relevantních organizací shodla na společné představě budoucí zemědělské politiky. Připravili jsme společný program a představili ho politickým stranám. Z těchto jednání pak vzešla i personální otázka. Kolegové mě následně navrhli jako kandidáta na ministra zemědělství a po volbách mě oslovil předseda SPD Tomio Okamura, jehož nabídku jsem přijal.

Jaké cíle a priority jste si pro funkci ministra zemědělství stanovil?

První důležitou prioritou bylo řešení rozpočtu tak, aby resort nebyl zásadním způsobem podhodnocen oproti minulým obdobím. Když jsem si udělal srovnání, vycházelo z toho, že zemědělství se v době našeho vstupu do Evropské unie pohybovalo někde na úrovni mezi čtyřmi a pěti procenty výdajů státního rozpočtu. Ale rozpočet, který byl připravený na rok 2026, byl asi ve výši 2,5 procenta výdajového rámce. A vzhledem k tomu, že resort zemědělství musí kromě vlastního zemědělství a potravinářství zajistit i péči o takové oblasti, jako je vodohospodářská politika, lesnická či rybářská politika a podobně, tak to není úplně nejlepší zpráva. Proto bylo prioritou číslo jedna zajištění rozpočtu ve všech těchto oblastech. Nakonec se nám podařilo vyjednat navýšení rozpočtu pro náš resort na rok 2026 na celkových 63 miliard korun. Oproti původnímu návrhu rozpočtu vláda plánované výdaje navýšila o 7,8 miliardy korun. Navýšení je určené primárně na pokrytí dluhu, který státu vznikl nevyplacením podpor soukromým vlastníkům lesů v minulosti a také nedostatečným zajištěním kofinancování evropských programů. Částečně půjdou prostředky z tohoto navýšení i do národních dotačních programů.

Mým cílem je také zvyšovat konkurenceschopnost českého zemědělství. Chci změnit pozici zemědělství coby oboru, který je orientovaný na produkci jednoduchých komodit, jako jsou obiloviny nebo zástavový skot na vývoz a částečně i mléko, k vyšší míře zpracování těchto produktů v České republice. Měl by to přitom být spravedlivý systém, který by respektoval všechny formy hospodaření, všechny výrobní oblasti a podporoval jak malé, tak střední podniky a samozřejmě i větší hráče, ale tak, aby docházelo k prioritizaci menších podniků. Tento systém by měl být vyvážený a nezaměřovat se pouze na jednu právní formu podniků nebo skupinu zemědělců. Mým záměrem je, aby zemědělci, pokud je to možné, byli motivováni k tomu, aby se do budoucna snažili být co nejméně závislí na dotacích. Abychom jim umožnili podnikat, dosahovat nových příjmů, využívat příležitostí na trhu a k tomu jim vytvořili co nejjednodušší podmínky.

Máme připravený soubor opatření, který cílí na vytvoření preference domácích lokálních potravin, a to jak na straně našich prvovýrobců a zpracovatelů, tak samozřejmě na straně spotřebitelů. Chceme podporovat spotřebu těchto potravin v rámci veřejného stravování i v rámci prodeje na domácím trhu. Naším záměrem je vytvořit takové podmínky, aby naše produkty byly konkurenceschopné. To znamená vyvíjet tlak na snižování nákladů, na to, aby se naši zemědělci orientovali na moderní technologie, precizní zemědělství a podobně. To chceme podpořit i v dotačních programech.

Jaké své zkušenosti v oblasti zemědělství a potravinářství považujete za klíčové pro váš nový post?

Pro mě je důležité, že mám podporu velké většiny zemědělského a potravinářského sektoru. V této oblasti se pohybuji dlouhou dobu, takže o ní mám přehled. Se zemědělci jsme připravovali program, který respektuje strukturu českého zemědělství.a způsob hospodaření u nás. Je potřeba podporovat malé a rodinné farmy, které chtějí na venkově pracovat, vyrábět a udržovat pestrost krajiny. Zároveň ale musíme brát v úvahu realitu, například to, že se více než 85 procent mléka v Česku vyrábí na farmách o výměře přes tisíc hektarů.

Prostě cílem musí být vyvážený přístup. Menší hospodáři mají mít silnější podporu, ale nemůžeme postupovat stylem, že jednou podporujeme jen velké a jindy jen malé. To nikam nevede. Proto jsem také připraven spolupracovat se všemi nevládními zemědělskými organizacemi.

My pekaři nejsme příjemci žádných dotací v souvislosti s anexem 13. Jakým způsobem plánujete podpořit české pekaře a cukráře v jejich podnikání, případně jaké konkrétní kroky zvažujete pro zlepšení podmínek v oblasti pekařství a cukrářství v ČR?

Souhlasím s tím, že situace v možnostech čerpat finanční podporu pro sektor pekařů a cukrářů není optimální. Evropská legislativa bohužel resort zemědělství v možnostech zahrnutí pekařů a cukrářů jako žadatelů o dotační programy velmi omezuje. Protože sektor pekařů a cukrářů není uvedený v příloze smlouvy o fungování EU, tzv. anexu, nemohou být podporováni v rámci národních zemědělských podpor a musí soutěžit s ostatními průmyslovými odvětvími v dotačních programech Ministerstva průmyslu a obchodu. Určitou možností je pouze podpora de minimis. V tomto režimu funguje například program na podporu úroků Potravinář v gesci Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, kde mohou podporu čerpat oba vaše obory.

Chtěl byste posílit spolupráci mezi vládou a pekařskými a cukrářskými podnikateli, a pokud ano, jak?

Samozřejmě bych tuto spolupráci rád prohluboval a jsem rád, že je na co navazovat. Sektor pekařů a cukrářů je naším partnerem a mezi ministerstvem a pekaři a cukráři dlouhodobě funguje vzájemná spolupráce. Zmínil bych například každoroční finanční podporu v rámci soutěže žáků odborných učilišť Pekař roku Junior, aktivní účast zástupců ministerstva na Pekařské konferenci či na slavnosti Dny chleba, vzájemnou spolupráci při přípravě legislativy a podobně. Kontinuální je rovněž spolupráce a podpora v rámci Programu podpory kvalitních potravin a zemědělských produktů pro potraviny oceněné značkami Klasa a Regionální potravina, kde jsou pekařské a cukrářské výrobky vždy hojně zastoupeny.

Jaký je váš osobní vztah k pekařskému řemeslu a jaké pekařské výrobky máte nejraději? Jaké trendy v pekařském a cukrářském odvětví vám připadají nejzajímavější a proč? Je něco, co vám z pekařských a cukrářských výrobků na českém trhu chybí?

Musím se přiznat, že nejsem typ člověka, který tráví mnoho času v kuchyni, takže se nevěnuji ani pečení. O to víc však dokážu ocenit dobré jídlo. Ale jednu osobní zkušenost vlastně mám: byl jsem kdysi v pekárně na brigádě a připravoval jsem tam těsto na perník. Ten mám jako pardubický rodák rád. K mým oblíbeným pekařským výrobkům patří také dobrý chléb. Co se týká českého trhu, myslím si, že pekařský sortiment je skutečně bohatý, a nic mi v něm nechybí.

Můžete nám prozradit, jak vy sám ve svém běžném životě podporujete místní potravináře a pekaře?

Moje podpora spočívá v nákupu regionálních potravin. Jsou to čerstvé, chutné a kvalitní produkty s jasným původem. Navíc jejich nákupem podporujeme místní ekonomiku i potravináře a snižujeme ekologickou zátěž spojenou s přepravou na dlouhé vzdálenosti. Myslím si, že bychom lokálním potravinám z našich regionů měli dávat přednost před výrobky dováženými z dalekých zemí.

A na závěr si neodpustím otázku na váš soukromý život. Nástup do funkce ministra zemědělství musela být zcela jistě velká změna, určitě v nejbližších měsících nebudete mít příliš volného času. Já sám to mohu potvrdit ze zkušenosti z našeho setkání, kdy po poměrně dlouhém a konstruktivním jednání se Svazem pekařů a cukrářů jste pod časovým tlakem musel okamžitě odjet na jednání Poslanecké sněmovny. Jak jste připraven tento nelehký úkol zvládat a jak se snažíte ve zbytku vašeho volného času relaxovat a odpočívat?

Vzhledem k tomu, že v sektoru působím dlouho a velmi dobře toto prostředí znám, nastupoval jsem do funkce ministra s velkou výhodou. Znám většinu zemědělců, a to jak prostřednictvím jejich organizací, tak i osobně, stejně jako řadu potravinářů. Velkou výhodou také je, že dobře znám tým na ministerstvu i vedení řady podřízených organizací, takže se nemusím dlouze seznamovat s tím, jak fungují. Mimochodem mě pobavilo, že jsem nyní po nástupu na Ministerstvo zemědělství dostal vstupní kartičku se stejným číslem, jako jsem měl v roce 2000, kdy jsem tady začínal. Pokud jde o relaxaci, o té teď skutečně nemůže být řeč. S kolegy jsme si na začátku řekli, že první týdny a měsíce budou hodně intenzivní, abychom rozjeli vše potřebné a setkali se s co největším počtem zástupců organizací z různých oblastí. Ale jinak rád sportuji, jezdím na kole, lyžuji, takže asi sport je pro mě největší relax. A občas sáhnu po knížce… pokud u ní hned neusnu.

Pane ministře, děkuji vám za rozhovor. Za sebe i za všechny pekaře bych si dovolil popřát vám hodně sil ke zvládnutí náročné pozice. A chci poděkovat také za to, že jste si na nás udělal velice rychle čas, že se o situaci pekařů opravdu zajímáte a snažíte se nám pomoci. Já osobně i celý Svaz pekařů a cukrářů se budeme moc těšit na naši další spolupráci nejen v tomto roce.

Bohumil Hlavatý