• Úvodník

V jednom z předchozích čísel kolega Křivka psal mimo jiné o tom, že se změnou vlády je cítit možnost podpory pekařského oboru napříč ministerstvy. Taktéž i my ze severu Moravy vzhlížíme k nové vládě s nadějí, s očekáváním posunu k lepšímu nebo spíše k normálnějšímu stavu.

Jsem totiž velmi znepokojen a rozčarován (a věřím, že nejsem sám) tím, jak se ze soukromého sektoru víc a víc stává „státem řízený sektor“ s nadměrnou byrokracií a výmysly, které postrádají zdravý selský rozum a logiku. Ať stát diriguje svůj státní sektor, a ne soukromý, ať nám nebere čas a neodvádí pozornost od vlastní podstaty práce a podnikání – v našem případě voňavého pekařského řemesla.

Ale ať se dostanu k jádru věci alespoň v pár bodech (poznatcích).

Stále se zvyšující ochrana „chudáků“ zaměstnanců před zaměstnavateli v soukromém sektoru. Ale kdo chrání zaměstnavatele? V současné době, kdy je nedostatek pracovních sil téměř v celém výrobním sektoru (neboť stát se stále velmi štědře chová k těm, kterým se pracovat nechce), si zaměstnavatelé dobrých zaměstnanců sami považují a starají se o ně.

Dále vstupují v platnost další evropské i tuzemské regulace v nejrůznějších oblastech, například kyberbezpečnost, odlesňování, nakládání s odpady, uhlíková stopa nebo ESG reporting (cituji absurdní text Nakladatelství Forum: „papír v tiskárně, květináče v kanceláři či lampička na stole – z toho všeho musíte v práci sbírat a měřit data, vypracovat povinnou zprávu o udržitelnosti firmy“). Pro firmy to všechno představuje výraznou administrativní i finanční zátěž. Nedodržení těchto povinností navíc s sebou nese riziko sankcí, což jejich negativní dopad dále zvyšuje.

A jako třešnička na dortu – absurdní politické rozhodnutí, jež si naše bývalá vláda navzdory opozici, kterou s oblibou nazývala populistickou, odhlasovala, a tudíž i prosadila. Mluvíme o poplatcích za Český rozhlas a ČT. Jako by jim scházel ten obyčejný selský rozum! Copak jim nepřipadalo divné, že například nově poplatek za rozhlas jedinec v podstatě zaplatí i třikrát za měsíc? 1. jako občan doma, 2. jako zaměstnanec ve firmě nad 25 zaměstnanců (nechápeme to kritérium – proč do 25 nemusí?) a 3. za vozidlo (ve kterém je samozřejmě možné naladit rádio), jež používá zaměstnanec k výkonu práce, neboť vozidlo má firma na operativní leasing (LS vyúčtovává tento poplatek prostřednictvím navýšení leasingové splátky). A paradox je, že Český rozhlas třeba vůbec nikdo ve firmě neposlouchá, k dispozici máme centrální rádio, avšak s komerčními stanicemi, nikoli s Českým rozhlasem. A ještě absurdnější je poplatek za ČT – u nás ve firmě asi pekaři běžně sledují ČT! Přitom ve výrobě nesmějí mít u sebe ani mobilní telefon… A takovýto paskvil podepíše náš pan prezident a je s tím v pohodě. Ví vůbec, co podepsal? Nemáme problém se samotným poplatkem pro nezávislá média (i když jsou opravdu vždy nestranná?), ale proč se do toho tahají firmy? Jako pozitivní vnímáme naději, že nová vláda snad zruší tento absurdní zákon.

Věříme, že dojde k přehodnocení některých z těchto opatření a že se nová vláda zasadí o vytvoření racionálnějšího legislativního rámce, o zjednodušení administrativy a o omezení nadbytečných povinností.

V současné době již pracujeme na podpoře pro náš obor a před dohodou je několik návrhů, jak nám může současná vláda vzhledem ke státní kase pomoci. K těmto možnostem podpory se v následujících číslech jistě vyjádří někdo jiný, tak ať vás konkrétně informujeme o tom, o co se snažíme pro vás všechny.

Stejně jako po zimě přicházejí slunečné jarní dny, i my vnímáme nástup nové vlády jako příležitost k pozitivnímu posunu v podnikatelském prostředí. Přáli bychom si, aby pekárny i další firmy mohly pracovat svobodněji, efektivněji a s menší administrativní zátěží.

A tak snad „bude líp“.

Martin Knappe
člen představenstva SPaC